Džandavláttepa: Předběžná zpráva o archeologickém výzkumu v roce 2005.
Džandavláttepa – sektory 7,
20 a tzv. cholm
Předběžná zpráva o
archeologickém výzkumu v roce 2005
Ústav pro klasickou
archeologii, FF UK v Praze, Celetná 20, 110 00
L. Stančo, L. Grmela, J.
Halama, P. Belaňová, K. Urbanová, J. Kysela, L. Šmahelová
Společný projekt Ústavu pro klasickou archeologii Filosofické fakulty University Karlovy a Archeologického ústavu Akademie věd Uzbekistánu pokračoval v tomto roce čtvrtou výkopovou sezónou na lokalitě Džandavláttepa v Surchandarijské oblasti jižního Uzbekistánu. V tomto roce se expedice účastnili čtyři archeologové – Kazim Abdullaev (vedl práce
v sektoru 2a), Jakub Halama (vedl práce v sektoru 7), Ladislav Stančo (vedl sektor 20) a Lucie Šmahelová – a dále pět studentů archeologie Libor Grmela, Jan Kysela, Petra Belaňová, Kristýna Urbanová (všichni Praha) a Ališer Šajdullaev (Termez). Přizvaný antropolog Zijadulla Šodiev zpracoval lidské ostatky pocházející z muslimských hrobů v sektorech 7 a 20 ze všech předchozích sezón. V terénu nám asistovala skupina 35 místních dělníků. Výkopové práce probíhaly od 28. 9. 2005 do 22. 10. 2005, 24.-26.10 byla
dokončena dokumentace.
Sektor 20 – Citadela
Vedoucí výzkumu: L. Stančo
V prostoru sektoru 20, na tzv. citadele, jsme pokračovali v odkrývání monumentální architektury poslední stavební fáze (viz plán). Naším cílem bylo vyjasnit plán budovy, jež se nám po loňské úvodní sezóně jevila jako stavba palácového typu s nečleněnými koridory okolo centrálního sálu či komplexu místností. Otevřeli jsme proto řadu čtvercových
sond (dále čtverců), spojujících loňské 20R a 20N. Zpočátku šlo ve třech případech o půlky čtverců 20Q a 20P (zúžené kvůli „mohyle“ navršené ve střední části sektoru) a celý čtverec 20O. Později byl na jih od 20R otevřen ještě čtverec 20S, respektive jeho východní polovina. Ve všech těchto čtvercích byla zachycena stěna (tzv. zeď „B“), probíhající paralelně se zdí „A“. Společně tvoří dlouhý koridor (cca 23-24 m, dochovaná část) o šířce okolo 2,5 m. Ve čtvercích 20Q, R a S tato nejmladší stavební fáze bezprostředně nasedala na starší kombinovanou pachsovo-cihlovou konstrukci a využívala ji jako podezdívku. Zeď „B“ je postavena ze čtvercových cihel o rozměrech 41-42 x 41-42 x 10-11 cm. Místy jsou ve zdivu použity také půlky těchto cihel. Stejně jako ve zdi „A“ jsou zde cihly kladeny daleko od sebe, mezery někdy přesahují 10 cm. Jsou však vyplněny stejnou cihlovou hmotou, z jaké jsou vyrobeny samotné cihly. Cihly jsou drolivé, lámavé a materiál je hrubý, zdá se, jakoby hlína nebyla vůbec proplavena a do cihel se dostala řada příměsí. Je obtížné rozebrat zeď a cihly přitom neporušit. Domněnka K. Abdullaeva, že se jedná o znovu použité cihly z nějaké helénistické stavby, je nepodložená. Jde
patrně o cihly vyrobené v době vzniku celé stavby. Ve srovnání s kušánskými cihlami, které jsou z jemněji plavené hlíny bez příměsí, jsou hrubé a nekvalitní. Tomu odpovídá také stav dochování zdi. Její koruna je tvořena erozní vrstvou cihlové drtě. V nejlépe dochovaných částech se dochovalo šest řad cihel (20O, 20P, 20Q), v jižní části (20R) jen čtyři
řady a v kontrolním bloku mezi 20S a 20H máme zachycenu jen nejspodnější vrstvu cihel a dále není zeď zachována vůbec. Negativním zjištěním této sezóny tedy bylo, že se nám nemůže podařit zachytit celý původní půdorys stavby.
Na řadě míst byla zeď porušena novověkými muslimskými hroby. Často jsou umístěny těsně po stranách zdi a narušují jen lehce zboku. Podle tohoto jejich uložení se zdá, že
v době, kdy byl vrcholek citadely používán jako pohřebiště, musely být horní části zdi, přinejmenším její koruna, v terénu jasně patrné a jámy se jim vyhýbaly. Většina hrobových jam byla vybrána a antropologický materiál zpracován Z. Šodievem. Vedle pravidelných oválných jam se severojižní orientací (hlava severoseverozápad, obličej na západ) jsme zachytili množství menších jamek s chaotickým uložením kostí, jejichž obrys je v půdorysu zachytitelný velmi obtížně nebo vůbec. Výplň pak také odpovídá okolní vrstvě.
Jejich vznik přičítáme sekundárnímu uložení ostatků ze starších hrobů, na které při hloubení mladších jam kopáči narazili. Jak primární, tak sekundární pohřby
postrádají jakoukoliv výbavu. Výjimkou je sekundární hrob ve čtverci 20Q, kde byl společně s kostmi nalezen kamenný závěsek (podlouhlý segmentový korálek). Jde ale zřejmě o jev náhodný.
Vnitřní uspořádání stavby jsme chtěli zkoumat ve čtvercích 20O, 20Z a v později otevřené západní polovině čtverce 20Q. Na značné ploše ve 20O a 20Z jsme dosáhli úrovně podlahy, která patrně souvisí ne-li s primární funkcí stavby, pak s jejím pozdějším používáním. Jde o dvouvrstvou konstrukci, která je ve spodní vrstvě tvořena souvislým pokryvem
fragmentů keramických nádob, nejčastěji menších zásobnic (tzv. chumča) s „motýlkovitým“ okrajem. Ty jsou charakteristické pro kušáno-sásánovské období (S. Bolelov). Střepy jsou uloženy ve vápenaté vrstvičce. Vrchní vrstvu tvoří jemná okrová hlinka, silně ulehlá. Značná část plochy této podlahy byla spálena (shora propálena) silným požárem. Pro ten svědčí i černé popelové vrstvičky nad úrovní podlahy, které by mohly indikovat shořelou stropní či střešní konstrukci. Právě při jejím zřícení mohla být požárem zasažena i samotná podlaha. Je zřejmé, že šlo o podlahu ve značné části budovy, její fragmenty byly zachyceny už vloni ve čtvercích 20E a 20F. Stejně jako tam, i zde byla nad
podlahou bělošedá kyprá až prachovitá vrstva, místy tvořící lehké, ale ulehlé plošky s ostřivem, které se odlupují od spodu. Přímo na podlaze ve čtverci 20Z ležely dvě pálené cihly o rozměrech 33 x 34 x 5 cm a 32x 32 x 4-4,5 cm. Je pravděpodobné, že zde byly sekundárně použity výrobky z vrcholně kušánské fáze, nejsou však součástí žádné konstrukce (předpokládáme jejich umístění v průchodech mezi místnostmi, mohly složit jako jakési prahy).
Čtverce 20O a 20Z jsou také jedinými sondami, kde jsme objevili konstrukce stejného charakteru a ze stejných cihel jako zdi „A“ a „B“, které s nimi ale nejsou bezprostředně propojeny. Zdá se dokonce, že střepová podlaha pokračuje pod těmito konstrukcemi a pomáhá tak datovat jejich vznik do doby mladší než prvá fáze budovy. Jde o jakési příčky a menší platformy. Ve čtverci 20O byla do takovéto platformy zapuštěna velká zásobnice, z níž jsme ovšem zachytili jen spodní část, včetně vápenaté malty, v níž byla ukotvena. Vzhledem k tomu, že takovéto zásobnice bývají obvykle zapuštěny celé nebo téměř celé do podlahy, musela být úroveň (podlaha), s níž zásobnice souvisí, o poznání výše a patrně se nedochovala. Nedaleko od zásobnice se nacházelo velké ohniště nebo topeniště, projevující se propálenými vrstvami hlíny, mazanicí a popelem. Ve čtverci 20Z jsme zase
zachytili zídku a nároží stejného charakteru. Část zídky jsme rozebrali a na několika cihlách jsme na spodních stranách zaznamenali jednoduché značky, vytvořené tahem prstů (protáhlá linie křížící růžek cihly) nebo jejich vtlačením (tři prsty) pře vyschnutím cihly. I zde ve 20Z byla situace narušena několika pozdními muslimskými hroby.
Severní vnější stěnu budovy jsme zachytili ve čtverci 20Y (severně od Z, západně od N). Proti všem předpokladům směřuje mírně k JZZ a tvoří tak se zdí „A“ i „B“ ostrý, nikoli pravý úhel. Přes značně poničenou korunu zdi se nám podařilo ji zachytit v celé šířce i dochované výšce.
Během této sezóny se nám tedy podařilo podle plánu odkrýt další část půdorysu monumentální stavby. Informace, které nám pro její dataci a interpretaci může poskytnout získaný materiál, především keramika, jsou dostatečné, abychom komplex mohli zhruba časově zařadit. Většina keramického materiálu z citadely spadá podle konvenčních datací do 4., nejpozději do počátku 5. století. Zatímco tenkostěnné misky s ostře odsazenými nízkými vertikálními stěnami, červenou polevou zdobenou vlešťovanými křížícími se liniemi uvnitř nádoby, patří mezi nejčastější typ, hrnky s vertikálním uchem v podobě dvojitého kruhu, běžné okolo poloviny 5. století, se nevyskytují vůbec. Dalším tenkostěnným tvarem, s nímž se na citadele setkáváme, je vysoká pohárovitá miska s prolamovanými stěnami. Opět jde o „fine ware / red slip ware“ s vlešťovanými pruhy. Vedle těchto se vyskytují mističky se stěnami rozšiřujícími se směrem nahoru, okraj se může buď mírně ohýbat ven, nebo plynule (rovně) jít až ke kraji. Zhruba 90 procent zásobnic tvoří již zmíněné menší tvary, nazývané chumča, s okrajem s límcem. Z nich je také do značné míry konstruována podlahová vrstva.
Drobné nálezy jsou vyjmenovány v tabulce za anglickým resumé.
L. Stančo
Sektor 7- Šachristán[1]
Sondy 9C, 9D a 11C
28. 9. 2005 – 26. 10. 2005
Oblast Šachristánu byla zkoumána s cílem zjistit stavební podobu této části archeologického památníku během poslední fáze osídlení. Práce probíhaly v pěti sondách pod dohledem dvou archeologů a jednoho studenta archeologie. Během letošní sezóny byla odkryta plocha 72 m2 v nově otevřených sondách a 5 m2 při skrývání kontrolního bloku 9B-9C. Celková plocha 77 m2 představuje 32-33 % z dříve zkoumané plochy šachristánu.
Celková složitost terénu spolu s omezenými možnostmi našeho týmu neumožnily uskutečnit původní záměr, aby byly výhradně zkoumány pouze pozůstatky posledního stavebního horizontu osídlení. Mnoho situací sice umožňuje stanovit relativní chronologii v rámci jedné sondy, ale zatím ne pro větší zkoumanou plochu. Navíc k pochopení konstrukce této poslední
fáze je někdy důležité i odkrytí starších pozůstatků, které mohly v jednotlivých případech plnit svoji funkci i ve mladším období. Jelikož pak neexistuje přesné zaměření již odkrytých pozůstatků, mohlo by jejich hromadné odstranění na rozsáhlejší ploše vést ke ztrátě klíčových informací.
Směrem od jihu na sever jsou v současnosti na šachristánu odkryty řady sond E, A, B, C, D a od západu na východ 12, 10, 7, 9, 11.
Sonda 9C a kontrolní blok mezi 9C a 9B
Sonda 9C byla vyčistěna, ale až na vyjímky jsme nepokračovali v jejím zkoumání. Veškeré zásahy pak probíhaly za účelem objasnit konstrukci 9C026C. Vzhledem k složitosti situace- tato zeď částečně leží pod stále stojící zdí 9C004C a je výrazně narušena výkopem pro hrob 9C003F- se nepodařilo zjistit o mnoho více, než jsme již věděli. Je předběžně dokázáno, že zeď zde nepokračuje východním směrem, ale stáčí se a to jak směrem severním, tak i jižním. Tím byla odhalena i ta skutečnost, že mladší zeď 004C vlastně respektuje původní polohu zdi 026C, jen je o něco málo západněji položená. Otázka je, zda byla tato zeď 004C postavena, aby nahradila 026C a plnila tedy stejnou funkci v zástavbě anebo byla její stavba podmíněna celkovou změnou stavební dispozice objektu. Tato zdánlivě nedůležitá otázka, je poměrně zásadní při relativním členění stavebních fází (horizontů)
v této části šachristánu. Zeď 9C004C je totiž prokazatelně nejmladším zásahem[2] a bylo by užitečné zjistit, jestli jde pouze o místní dostavbu, přístavbu nebo opravu, anebo o stavební zásah související s většími změnami v osídlení respektive jeho stavební
podobě.
Zatím není možno na výše položené otázky odpovědět- část zdi 026C, která pokračovala západně od 9C004C v sondě 7C mohla fungovat i po postavení 9C004C, která ji narušila[3].
Kontrolní blok 9B-9C byl rozebrán s úmyslem vyřešit vztah mezi nálezy v obou sondách po jeho stranách. Eroze jižního řezu tohoto profilu odhalila ledabylou konstrukci „zdi“, jejíž odkrytí mělo být hlavním přínosem tohoto výkopu. Tato „zeď“ se nakonec ukázala jako pokračování platformy 9C021C jižním směrem. Vzhledem k zjištěním ze sondy 9B zde
tato platforma (možná již v kontrolním bloku) končila. Bohužel se tak nepodařilo vyřešit jednu z nejdůležitějších otázek týkající se jižní části sond řady „C“- je zde jižní hrana objektu? (domu?, terasy?)[4].
V sondě 10D byla letos blízko tandiru objevena podobná konstrukce, jaká byla již v roce 2004 odhalena v sondě 9C. Jednalo se o jednoduchou pravoúhlou konstrukci o třech stranách[5] pracovně označovanou jako ohrádka, která ležela severně od tandiru 9C009C. Tato konstrukce byla loni bohužel téměř ignorována[6],
ale při bližším zpracovávání výzkumu zřejmě sehraje svou roli jako typický
doprovod tandiru. Vzniklý jev pak zatím nazýváme tandirovým koutkem a jak v sondě
9C, tak i 10 D vykazuje jisté podobné rysy. Zásadní pak bude zjištění, zda naše
tandiry stály uvnitř domů- což by svědčilo o vyspělém osídlení, kde míra
hustoty osídlení vyžaduje ekonomické využití prostoru a tudíž neumožnuje hojné
využívání vnějšího prostranství. Anebo stály vně domů na jakýchsi dvorcích, což
by na druhou stranu svědčilo pro volnější zástavbu a rozsáhlejší využití
nejbližšího okolí domu, které dříve nebylo možné právě kvůli husté zástavbě.
Tento jev, kdy se přenáší některé činnosti na venkovní prostranství je
v Baktrii znám později při přechodu k ranému středověku na lokalitě Šurob
Kurganu u Kampir Tepa.
Sonda 9D
Sonda 9D je umístěna severně od sondy 9C (viz výše). Sondy
jsou od sebe odděleny 1 m širokým kontrolním blokem. Vzhledem k původnímu
záměru zkoumat archeologické pozůstatky posledního horizontu osídlení, byla
tato sonda rozměřena ve směru sever-jih 2 m a východ-západ 4 m.
Práce na této sondě začaly 28. 9. 2005. Po odstranění
svrchní erozní vrstvy (9D001), která má na celé lokalitě velmi podobný
charakter, byly odhaleny po celé ploše starší kulturní vrstvy. V severní
části sondy byla tato vrstva ulehlá a obsahovala občasné uhlíky a bílé vápenaté
částečky. Tato vrstva překrývala horizont ohnišť 9D003.
V západní části sondy byly objeveny pozůstatky zdi
9D009C v orientaci SSV-JJZ, která je severním pokračováním zdi 9C004C.
Vrchní řada cihel byla značně erodovaná a svými vlastnostmi odpovídala vrchní
řadě cihel téže zdi odkryté v roce 2004 v sondě 9C. Tyto cihly se liší
od ostatních cihel zatím objevených na šachristánu jak svými nepravidelnými
rozměry, tak i hlínou použitou k jejich výrobě. Ta je tmavší a drolivější
než běžná jílovitá hlína používaná k výrobě starších nepálených cihel.
Zeď asi 1,5 m od jižního profilu sondy tvoří spolu
s jinou zdí (9D017C) východo-západní orientace nároží. Toto nároží a
především zeď 9D009C bylo narušeno oválným výkopem 9D005/006F pro recentní
muslimský hrob, který zatím nebyl zkoumán.
Západně od zdi 9D009C byl objeven výkop 9D010/039F pro tuto
zeď spolu se zbytky starší zdi 9D031C, jež je pokračováním W2 ze sondy 7D.
Keramický materiál z tohoto výkopu (9D010) je ze staršího horizontu
osídlení než ostatní keramické nálezy z okolních uloženin (např. pohár na
nožce z období Velkých Kušánů apod.). Tento výkop pochází patrně
z doby konstrukce zdi 9D009C, ale není vyloučeno, že obsahuje materiál i
staršího výkopu pro zeď 9D031C. Jedna z vrchních cihel této zdi (031C)
poskytla nález kušánské bronzové mince DŽT 05.9D.010.III, jejíž stav zachování umožnil
její dataci do 2.-3. stol. po. Kr. Poloha této cihly ovšem neumožňuje ji
s absolutní jistotou přiřadit ke zdi 9D031C. I pokud budeme v rámci
pracovní hypotézy uvažovat o jejím původu ze zdi 9D031C, stále se jedná o velmi
nejistý datovací prvek. Nemáme žádné indicie, které by vedly k odhalení,
kdy byla mince do hmoty cihly uložena. Tato situace s sebou přináší i
otázku po hlinících používaných k získání hmoty na výrobu nepálených cihel
a to: 1, byly využívány zdroje stavební hmoty v rámci hradeb města, čímž
by bylo vysvětleno velké množství střepů aj., které se v cihlách občas
nachází anebo 2, byly využívány hliníky mimo hradby města a střepy byly do
cihel intencionálně přidávány, aby zlepšily jejich vlastnosti?
Východně od zdi 9D009C byla na zeď 031C nadstavena[7] zeď 9D017C, která spolu s prvně
jmenovanou tvoří již výše zmiňované nároží. Vztah zdi 9D031C vzhledem ke
konstrukcím v jižnější sondě 9C nebylo lze zatím jednoznačně rozřešit. Zeď
009C narušuje zeď 017C, ale byla k ní přistavěna takovým způsobem, aby
mohly obě nadále plnit svoji funkci.
Severně od zdí 9D009C, 9D031C, 9D017C bylo postupně
rozebíráno souvrství kulturních vrstev, které jsou starší než zeď 9D009C a
dostavba nároží 9D017C. Lze tak soudit podle dochovaného výkopu těchto zdí,
který narušoval tyto kulturní vrstvy. Vyznačovaly se poměrně ulehlým
charakterem. Jejich hlína se často blížila svojí charakteristikou hlíně
používané při výrobě cihel a obsahovala velké množství bílých vápenatých
částeček (vloček) pocházejících z kamene (místní druh vápence Ošak),
který zřejmě byl a dodnes je používán při zhotovování omítek domů[8]. Ačkoliv zatím nebyly vyhodnoceny
keramické nálezy z toho souvrství, bylo již během výzkumu na první pohled
patrné vysoké množství nediagnostických střepů Red Slip Fine Ware číší nebo
misek ve vyšších vrstvách. Podezřelé jsou staré nálezy řecko-baktrijské a
achajmenovské keramiky ve vrstvách nejnižších.
Východně od výkopu 006F byla téměř pod povrchem (tedy pod
erozní vrstvou 001) odkryta platforma[9] 021C z nepálených cihel. Tato
platforma ležela na vrstvě 9D033, která tvořila zásyp nad tandirem 9D034C.
Samotný tandir byl vyplněn druhotnou výplní vrstvy 035. Po odstranění 021C a
033 byly v této části sondy odhaleny pozůstatky zatím neinterpretovaných
konstrukcí, které s nejvyšší pravděpodobností budou souviset
s 9C026C. Soudím tak zatím pouze na základě dochovaného tandiru. Ten byl
postaven téměř ve stejné absolutní výšce jako v jižněji položené sondě 9C
tandir 9C009C[10].
Tento tandir byl ve své východní části narušen výkopem pro
hrob 012/013F. Tato velká hrobová jáma 013F narušila východní třetinu sondy 9D
a znemožnila tak zkoumání zde stojících konstrukcí. Vzhledem k vrstvám,
jež byly zkoumány u severního profilu sondy, však lze říci, že žádná
z konstrukcí nepokračovala severním směrem, neboť celý severní řez sondy
nenese žádné stopy narušení zdejších kulturních vrstev. Konstrukce zde stojící
tedy mohla pokračovat pouze východním směrem a je zřejmé, že zde je zachycena
jedna z výrazných hran velkého objektu (domu), na jeho severní straně.
Cenné je i zjištění, že tato hrana by mohla být neměnná během několika
stavebních horizontů (zeď 031C a pozdější 009C, 017C). Tato hrana dále
pokračuje západním směrem podél W2 v sondě 7D a poté pokračuje o něco
jižněji položená podél nově odhalené zdi západním směrem do sondy 10D, kde je
přerušena na ni pravoúhlou konstrukcí[11].
Nejstarší zjištěnou konstrukci představuje zeď 031C (7D W2),
která pochází z přelomu 2. - 3. stol. po Kr.[12] V době její existence a
používání vzniká výrazné kulturní souvrství- dnes v severní polovině sondy
9D. Toto souvrství je spolu se zdí narušeno při stavbě zdi 009C. Zatímco
západní část zdi již nebyla obnovena, je její východní část znovu vyzděna
(017C) a připojena ke zdi 009C. S tímto nárožím souvisí i platforma 021C.
Tato malá sonda (2 x 4 m) přímo dokazuje jak složitá a
různorodá může být na šachristánu (respektive na Džandavlattepa) archeologická
situace. Tato situace byla navíc narušena dvěmi výkopy (cca 30 % plochy sondy)
pro recentní muslimské hroby, které značně snížily možnost přesnějšího
stanovení vztahu jednotlivých jevů.
Sonda 11C
Sonda 11C byla položena východně od sondy 9C (viz výše) a
oddělena od této 1 m širokým kontrolním blokem. Práce zde začaly 30. 9.
Základním cílem výzkumu této sondy bylo odkrytí pozůstatků, jež by souvisely
s konstrukcemi a signifikantními uloženinami odkrytými roku 2004 v sondě
9C.
Nejprve byla odstraněna výrazná erozní prachovitá vrstva,
která v některých místech dosahovala až 20 cm. V jihozápadním rohu
obsahovala rozbité fragmenty nepálených cihel, které jsou svojí strukturou
podobné cihlám použitým v na zdi 9C004C. Zhruba ve středu sondy se
objevily pozůstatky zásobnice (11C002/003F). Tento pithos byl téměř intaktní.
Nebylo jej možno vyzvednout, aniž by se nerozdrobil na plátky střepů (cihlově
červených). Tato drolivost zapříčinila tak primární záměnu identifikace pithu
za tandir. Co vedlo v tomto případě k tak špatným vlastnostem
keramické hmoty, nejsem s to posoudit. Vedle špatného výpalu (při nízké
teplotě?) se mohlo jednat o poškození vlivem eroze apod. Výplň toho pithu se
výrazně neodlišovala od svého okolí.
Pithos jako by byl zahlouben ve vrstvě 11C004. Ta byla hnědá
hlinito-písčitá středně ulehlá a obsahovala větší množství železných nálezů. I
přes občasné koncentrace cihel se nepodařilo zjistit žádné evidentní
konstrukce.
Výrazně se odlišoval severozápadní roh sondy, kde byla zjištěna
nepořádná cihlová konstrukce s výrazně měkkou výplní 007. Součástí této
výplně byl i jakoby in situ položený střep tandiru a bronzová
mince.
Vrstva 04 mechanicky přecházela ve vrstvu 05. Lišila se od
ní větší koncentrací nálezů a poněkud ulehlejším charakterem a tmavší barvou, i
když jejich hranice nebyly po celé ploše jasně určitelné. Tato vrstva vyjevila
i negativ další zásobnice východně od zásobnice 003F.
Po sejmutí této vrstvy se podařilo zachytit hlavní
konstrukce této sondy (viz níže). Mimo hranice těchto konstrukcí byl snižován
okolní terén, tak aby to přispělo i k lepšímu poznání samotných konstrukcí
a to odkrytím nikoliv jen zvrchu (kde se mnohdy nejasně rýsovaly), ale i
z boku. Byla odebírána vrstva 006 a vrstva 011. Mezi výrazné konstrukce
patří „zeď“ 016C, která probíhá v severozápadní části sondy
v jihozápado-severovýchodním směru. Tato sonda byla zřejmě narušena
výkopem pro hrob. V jižní části sondy probíhá v západovýchodní
orientaci zeď 017C. Tato byla na jednom místě narušenem kulatým výkopem asi pro
zásobnici. Kolmo na ni, směrem jihoseverním prochází ve východní části sondy
konstrukce 018C. Na ni kolmá a paralelní s 017C je pak zvláštní konstrukce
v severovýchodní části sondy. Tato konstrukce nejvíce připomíná tzv.
ohrádku, jež byla odhalena (ale pro nedostatek zkušeností ne příliš odborně
zkoumána) v sondě 9C v roce 2004.
Diskuse
Ač bylo hlavním cílem otevření této sondy zjistit vztah
k archeologické nálezové situaci v sondě 9C (především pak pokračování a
rozšíření vrstvy 9C010), nepodařilo se tento cíl naplnit. Naopak přes celkovou
příbuznost nelze stanovit přesnější vztah těchto dvou sond. Část odpovědi
zůstala skryta i v kontrolním bloku, který obě sondy odděluje.
Celková plocha (včetně kontrolních bloků mezi sondami) je
308 m2.
Rozloha sond (12- 4x4, 2- 4x3, 1- 4x2) je 224 m2.
Odstraněné kontrolní bloky- 13 m2- celková
odkrytá plocha 237 m2. V kontrolních blocích je tedy skryto
ještě 71 m2 – tj. 23 %.
Jasnější vztah obou sond by mohl být možná stanoven i po
pokračování výkopových prací v sondě 11C. Co nám ale vypovídá situace
v 9C, 9D a 11C ohledně stavební podoby toliko toužebně hledané nejmladší
stavební fáze? Patří k ní bezesporu zeď 9C004C a její severní pokračování
9D009C. Na dvou místech naprosto jasně narušují starší konstrukce. V sondě
11C k této stavební fázi snad náleží ono zachované dno zásobnice (11C003).
Všechny tyto pozůstatky jasně dokládají, že jsou uloženy velmi blízko pod
současným povrchem a tedy velmi pravděpodobně nebyly překryty po svém zničení
mladšími konstrukcemi apod. (nepočítám- li výrazné narušení muslimskými hroby).
Jejich stav zachování navíc svědčí o silné erozní činnosti, která je formovala.
V nižších částech (jižnějších) sondy 9C máme zachovány již pouze poslední
dvě řady cihel zdi 9C004C. Z toho lze jednoznačně usuzovat, že valná
většina konstrukce, ke které táto zeď patřila, je dnes již zničena. Stejně tak
v sondě 11 C - usuzujeme-li podle způsobu uložení zásobnic vzhledem
k tehdejšímu terénu na příkladu z Kampir Tepa[13], kde jsou zásobnice zahloubeny cca 1 m
pod úrovní podlahy- se úroveň tehdejší podlahy nedochovala.
Otázka do diskuze- jak vypadal terén Džandavlattepa
v dobách, kdy do děj byla vykopána většina hrobových jam. Byly vidět
pozůstatky kušáno-sasánovského památníku, nebo ne. Řídili se kopáči touto
polohou, anebo ne? Dá nám něco celkový pohled anebo ne?
L. Grmela
Dílčí zprávy
Nálezová zpráva pro sondu 12C
Sonda je situována na ploše tzv. šachristánu, poblíž jeho
nejvyššího místa; má čtvercový půdorys o ideálních rozměrech 4x4 m a je
obklopena ze dvou stran dalšími sondami o stejných rozměrech, které jsou
vzájemně odděleny kontrolními bloky širokými 1 m. Zhruba východně od popisované
sondy byla již v r. 2004 otevřena sonda 10C a v letošním roce byla
ještě severně otevřena sonda 12D.
Sonda byla vyměřena 30. 9. 2005 a před začátkem výkopů
znivelována (viz náčrt v deníku na str. 81);
povrch sondy se výrazně svažoval od severu k jihu téměř o 1 m – povrch
v SZ rohu sondy byl 375,87 m. n. m. a v JV rohu 374,95 m. n. m. (foto
1-2).
Ve stejný den se již započalo se samotnou skrývkou – po celé
ploše byla odkopána první mechanická povrchová prachová vrstva 12C001,
v jižní snížené části odkopáno pouze cca 5 cm, v severní zvýšené cca
10 cm; nálezy četných zlomků keramiky (mj. zachovalá celá jednoduchá lampička –
DŽT.05.12C.001.1), zvířecích kostí, po 3 fragmentech bílé vápenité
omítky/podlahy a strusky, 2 zl. pálených cihel, dále větší rozlomený kámen
(alabastr?) a ještě malý bronzový fragment (DŽT.05.12C.001.I).
Pod povrchovou vrstvou se po celé ploše sondy objevila
vrstva hnědé zeminy – v horní (severní) části hodně tvrdá. Zde se při
začištění objevily na dvou místech 2 pravidelné objekty, ten uprostřed horní
části sondy byl ze dvou stran ohraničen bílým úzkým pruhem – vápenitou omítkou
(později značena jako vrstva030 NALZE OZNAČOVAT STAVEBNÍ KONSTRUKCI
NEBO JEJÍ ČÁST SAMOTNÝM ČÍSLEM VRSTVY) – uvnitř se vyrýsovaly tmavě
šedozelené jílovité tvary cihel – tedy koruna zdi (stav. konstrukce 012c).
Objekt při Z hraně sondy neměl sice ohraničení omítkou, ale též se
v něm vyrýsovaly pravidelné tvary cihel – koruna zdi (stav.
konstrukce 018c). Při Z hraně, pod tímto objektem se objevila
výrazná vrstva tmavé zelenošedé mírně jílovité zeminy (nejdříve označena jako
vrstva 003, později sloučena dohromady s vrstvou 004).
Vrstva zeminy stejného charakteru se objevila i v JZ rohu sondy, zde
označena jako vrstva 004. Ve zbývající rozsáhlé ploše ve střední
části sondy byla hnědá zemina s proměnlivou ulehlostí (většinou však
středně až více ulehlá), místy fragmenty sušených cihel – vrstva 002 (foto
3-5, situace znivelována do náčrtu v deníku na str.
82).
Po dalším postupném snižování v ploše sondy o cca 5-10
cm se situace vyjevila takto: v prostoru mezi S hranou sondy a
konstrukcemi 012c a 018c byla shledána velmi ulehlá hnědá cihlovitá zemina se
zelenošedým nádechem (mírně jílovitá) – vrstva 016, při jejím
postupném snižování nálezy keramiky, zv. kostí (z toho pravděpodobně 1
astragal), 4 fragmenty plochých kamenů krystalické struktury (alabastr??), 1
zl. keramického těla nějaké pícky či tandyru (?) a také 2 bronzové předměty –
fragment tyčinky a mince (DŽT.05.12C.016.I-II). Kromě fragmentů sušených cihel
se začaly posléze objevovat i celé cihly (později rozpoznatelná konstrukce
017c, vrstva 016 byla vlastně její svrchní rozmytou částí). Tato tvrdá vrstva
016 při S hraně sondy byla přerušena objektem 010f –
vkopem pro recentní kostrový hrob, který do popisované sondy zasahoval jen svou
J částí (viz náčrt v deníku na str. 86).
V jihozápadní části sondy se méně ulehlá šedozelená vrstva 004 objevila
na třech místech, vzájemně oddělených jednak měkkou hnědou zeminou
objektu 005f (další recentní hrob) a při Z hraně sondy
výrazným blokem z cihlové hmoty (vrstva 011). Ve východní
části J hrany sondy byla hnědá zemina výrazně měkčí s různými probarveními
– vrstva 006. Mezi ní, vrstvou 004 a konstrukcí 012c byla ulehlá
hnědá zemina – vr. 002 (náčrt v deníku
na str. 84). Celá situace dokumentována plán 1, foto
6.
Poté vybírána vrstva 003=004 mezi
konstrukcí 018c a blokem 011, ve vrchní části méně ulehlá, směrem
dolů se rychle stávala výrazně ulehlou, ve spodní části hodně uhlíků. Směrem
k J se vsouvala pod vrstvu 002. Také vybírána tato vrstva 004 v JZ
rohu sondy, též ve vrchní části méně ulehlá a postupně se stávala ulehlejší a
místy se začaly objevovat uhlíky, nálezy keramiky a zv. kostí (náčrt v deníku
na str. 90). Jak pod vrstvou 003=004 tak pod 004 v JZ rohu, se
objevily nové vrstvy (009, resp. 015), které prozatím neskrývány. Objekt 005f (recentní
hrob) se vyrýsoval v klasické lehce oválné obdélníkové severojižní
dispozici, se sypkým zásypem hnědé zeminy. Skrývána rozlehlá vrstva 002,
ve střední části postupně tvrdla, ale zatím nebyla identifikována žádná
konstrukce, jen ojedinělé cihly (nález velkého keramického přeslenu či závaží –
DŽT.05.12C.002.I). Při V hraně sondy na jednom místě začištěna velká cihla
a na JV od ní méně ulehlá hlína a fragment pálené cihly – oprávněné podezření
na zásyp dalšího recentního hrobu se později naštěstí nepotvrdil. Pořízeno
celkové foto 7,náčrt v deníku na str. 93.
Na JZ straně rozsahu vrstvy 002 začištěna vrstvička tmavě hnědé a černé sypké
popelovité zeminy (foto 8), pravděpodobně nejvrchnější část plošně malé
černé popelovité vrstvičky 007 s množstvím uhlíků.
Několik cm V od této vrstvičky také plošně malá vrstvička hnědé sypké
hlíny s vysokou koncentrací bílých vápenitých kamínků – 008.
Nová situace v JZ části sondy zdokumentována na částečný plán 2, foto
9.
Malé vrstvičky 007 a 008 vybrány; 007 byla mocná jen cca 10
cm (nálezy 2 zl. keramiky), 008 dokonce jen cca 5 cm, bez nálezů. Pod oběma
pokračovala opět rozsáhlá 002. V JZ rohu vyjmuty zbytky vrstvy 002 ve
formě větších fragmentů sušených cihel, které přiléhaly k J hraně homogenního
bloku 011. Pod těmito fragmenty cihel se objevila šedozelená 004, ta taktéž
vybrána – nález zlomku menšího keramického přeslenu (DŽT.05.12C.004.I). Pod ní
se objevila hnědá zemina odlišného charakteru. Severně od hrobu 005f, pod
zelenošedou 003=004 identifikována nová vrstva 009 – poměrně
ulehlá, zelenohnědá homogenní zemina. Při J hraně konstrukce 018c v jednom
místě podezřelé dutinky, svědčící o nějakém propadlém objektu (později se
ukázalo, že se jedná o J konec hrobu 010f). Snaha o rozčištění vrstvy 011
– nezjištěny žádné struktury, jen homogenní cihlová hmota – foto
10. Dále ještě zachyceny na cihlovém výstupku z J strany konstrukce
012c také relikty vápenité omítky (030). Výše popsaná celková nová
situace opět focena – foto 11, náčrt v deníku
na str. 96.
Vybírán zásyp hrobu 005f do hloubky cca
20cm, nálezy zl. keramiky, několika zv. kostí a hlavně menší bronzová mince
(DŽT.05.12C.005.I). Hrobová jáma se ukázala být tvaru pravidelného obdélníka
s téměř pravoúhlými rohy, jen mírně zaoblenými, s kolmými stěnami.
Obrysová linie severní a střední části hrobové jámy byla dobře patrná,
v jižní části téměř splývala s vrstvou 006 podobné ulehlosti. Vybírán
také zásyp dalšího hrobu – 010f, též nálezy zl. keramiky, také 1
zv. kost. Jedná se o tzv. boční hrob – vkop ve vrchní části je více
severovýchodněji, než pak vlastní uložení těla – v hloubce mezi cca 60-80
cm uhýbá vkop jihozápadním směrem podél vrchní vykopané části – viz
dokumentace S profilu. Spodní boční vkop pro samotné tělo je
tedy pod vkopán pod intaktní situace – konkrétně pod konstrukci 018c, vrstvu
016 a konst. 032c (později se zjistilo, že hrob 005f je
stejného typu, vkop po několika decimetrech též uhýbá v podélném
jihozápadním směru pod intaktní vrstvy). Pokračováno s rozčišťováním
bloku 011 – vlastně spíše se jednalo o postupné snižování po
slabých mechanických vrstvách. V tento kompaktním cihlovém bloku nebyla
zjištěna žádná struktura, navíc se při rozebírání odlupoval po zcela
vodorovných vrstvách. Což by spíše než pro relikt nějakého pachsového bloku
mohlo svědčit pro relikt nějaké hliněné podlahy či udusané plochy (odlupování
by pak bylo způsobeno postupným „narůstáním“ podlahy/udusané plochy nebo také
působením vody). Pod tímto homogenním blokem se objevila šedozelená
vrstva 004, která se v těchto místech propojila s 003=004 v jednu
vrstvu, která vlastně tedy mírně šikmo padá J směrem (viz Z profil).
Tato vrstva dál vybírána – pod ní už v severní a střední části leze nová
vrstva 009. Rozčišťována centrální konstrukce 012c, na
jejím povrchu se velmi pěkně vyrýsovaly jednotlivé jílovité cihly, ze S a
Z strany kolem konstrukce částečně obnaženy (cca 5 cm výšky) relikty bílé
vápenité omítky (vrstva 030) – foto 13-14. Také
snižován a rozčišťován tvrdý blok při V hraně sondy – zde posléze částečně
rozčištěny pravidelné cihly, pravděpodobně se jedná o pokračování
konstrukce 012c, ale je tu výrazný barevný předěl (foto 12,náčrt v deníku
na str. 99).
Rozčišťována tvrdá cihlovitá vrstva 016 mezi
konstrukcí 012c a S hranou sondy – zemina zde velmi ulehlá, mírně
jílovitá, hnědé barvy s nazelenalým odstínem. Při S hraně se posléze
vyrýsovala řada několika cihel – pozdější konstrukce 017c. Pravděpodobně
svrchní řada rozmytých cihel této konstrukce byla odebrána v rámci
kompaktní vrstvy 016 (vlastně tedy svrchní rozmyté části konstrukce 017c). Na
opačné straně sondy, při její J hraně, postupně vybírána měkčí vrstva 006 (cca
10-15 cm) – měkká světle hnědá zemina, místy zelenavá, místy koncentrace uhlíků
a popela, řídce i vápenité kamínky a zlomky sušených cihel, množství zlomků
keramiky a zv. kostí. Snižována i destrukční vrstva 002 J od
konstrukce 012c, ze které pravděpodobně vybíhá JJZ směrem nějaký mohutnější
výstupek či přímo zeď, bohužel situace je zatím nepřehledná. Také objevena ve
stejném směru přímá linie vápenité omítky (030). Fragmenty této omítky i na
dalších místech, také objeven větší horizontální relikt na horní ploše zřejmě
spadlé cihly (viz plán 3). Celkové foto 15 a náčrt v deníku
na str. 100. Na tomto náčrtu už zakreslena nová vrstva 013 v Z části
rozsahu vrstvy 002, při objektu/hrobu 005f a vrstvě 006. Jedná se o šedočernou
popelovitou vrstvu s množství uhlíků, na okraji místy do červena propálený
úzký (2-3 cm) proužek zeminy, v ploše zaujímala oválný tvar o rozměrech
několika desítek cm (relikt ohniště?? -foto 16). Tato vrstva byla
pravděpodobně přerušena vkopem pro hrob 004f, objevuje se totiž i na jeho J a
JZ okraji (zde ale označena jako vrstva 014, je zde totiž
trochu níže, totožnost s 013 je sice pravděpodobná, ne ale jistá); také
pravděpodobně přerušená vrstvou 006. V JZ rohu se pod vrstvou 004 objevila
silně vápenitá úzká, mírně směrem k J skloněná vrstva 015:
v méně ulehlé jasně hnědé zemině bylo množství bílých vápenitých sypkých
plošek a koncentrací malých vápenitých kamínků. V některých místech
dokonce přecházela v souvislejší plochy cca 1 cm silné (v plánu 3
v rámci vrstvy 015 vyšrafované plochy) sypké vápenité hmoty. Pod ní se
ještě místy objevovaly vápenité plošky (na nějakou podlahu se mi tato vrstva
zdála příliš sypká a navíc ten sklon byl dosti výrazný – viz Z profil).
Výše popsané situace viz náčrt v deníku na str.
103, situace v JZ rohu zakreslena do částečného plánu 3, foto
17-18.
Po zdokumentování byla požárová vrstva 013 vybrána
(mocnost několik cm), nalezeny pouze 3 zl. keramiky, pod ní opět zemina vrstvy
002 s mírně zelenošedším (jílovějším) nádechem. Požárová vrstvička 014 byla
silná pouze 2-3 cm, kromě uhlíků zde jiné nálezy nebyly. Pod ní se objevila
vápenitá 015. Tato byla v JZ rohu odstraňována, místy jakoby
promíšená pruhy zelenošedé jílovité zeminy (stejného charakteru jako 004). Pod
vápenitou 015 (mocnost cca 10cm; nálezy keramiky, zv. kostí a většího frg.
pálené cihly) se objevuje opět hnědá zemina – vrstva 009. Tato se
vyskytuje v pruhu mezi Z hranou sondy a hrobem 004f, byla mírně
odebírána, také místy promíšena zelenošedými jílovitými vrstvičkami. Další
pokus o rozčištění konstrukce 017c mezi S hranou sondy a
konstrukcí 012c přinesl konečně výsledky – ukázalo se, že tato konstrukce přímo
navazuje na S hranu konst. 012c a v širokém pásu jde až do
S profilu, není jen v samotném SV rohu (zde kompaktní tvrdá cihlovitá
zemina, místy zlomky cihel – 035– viz plán 6) a končí
cca 20 cm V od objektu 010f (hrob). Nebylo zatím jasné, zda se jedná o
nějakou platformu (pravděpodobnější) či o zeď, v tom případě by byla dosti
široká. V úzkém prostoru mezi její V hranou a objektem 010f byly
začištěny zbytky vápenité omítky (podobné jako na cihlách v rámci 002 J od
konst. 012c), pravděpodobně sem spadly z konst. 012c (viz náčrt v deníku
nastr. 109). Tyto relikty omítky zde ležely mírně skloněny
Z směrem, tedy směrem od konstrukce 017c. Jejich sklon a hrana konst. 017c
znivelovány do náčrtkuv deníku na str. 112,
situace focena – 19-20.
Dále částečně odstraňován blok zeminy v prostoru mezi
konstrukcemi 012c a 018c – označen jako destrukční vrstva 023 –
hnědá zemina se zelenošedým nádechem, na většině místech hodně ulehlá až tvrdá
(téměř jako cihly), jen místy měkčí, v ní nepravidelně poházené sušené
cihly a jejich zlomky (nálezy keramiky a zv. kostí). Částečně odstraňována
zemina vrstvy 009 mezi hrobem 005f, konstrukcí 018c a
Z hranou sondy. I zde se místy objevovaly vápenité plošky podobné vrstvě
015. Vrstva 009 místy velmi tvrdá, se zelenavým nádechem. Posléze se při
Z hraně objevila úzká vrstvička tmavě šedého popela (cca 1-3 cm) –
vrstva 019 (bez nálezů). Na téměř stejné výškové úrovni, při
okrajích vkopu pro hrob 005f se objevil jeden propálený objekt, který byl
přerušen hrobem 005f – zachovaly se jen jeho relikty při S a
Z profilu výkopu pro hrob. Pravděpodobně se jedná o jeden přerušený objekt
(původně zřejmě oválný), ale v dokumentaci byl pro jistotu veden pod dvěma
čísly – relikt při S hraně hrobu jako 020f a relikt při
Z hraně hrobu jako 021f. Situace byla focena – 21-25,
nivelována do náčrtku deníku na str. 113 a zdokumentován
také částečný profil S a Z stěny výkopu pro hrob 005f, který zachytil
relikty řezů obj. 020-021f – viz Profil 1 (E-F-G), jehož přesná
lokalizace je zakreslena do plánu 4. Několik cm od V hrany hrobu 005f byl
později zachycen podobný propálený objekt – 022f – oválného
nepravidelného tvaru, protažený ve směru Z-V. Situace kolem hrobu 005f
s propálenými objekty 020-022f zdokumentována – plán 4, náčrt v deníku
na str. 116, foto 26-29. V rámci těchto objektů
bylo rozeznáno několik vrstev, které byly totožně označeny a, b, c.
Uvnitř každého objektu se nacházela vrstva šedého popela (a), vedle něj
do červena propálená zemina (b); všechny objekty byly ohraničeny pruhem
tmavě hnědé propálené zeminy, silném 3-6 cm (c). V rámci všech
těchto objektů se na několika místech objevily koncentrace bílých vápenitých
částeček (v plánech vytečkovány). Kolem objektů byly náznaky sušených cihel –
snad nějaké konstrukce? Interpretace popisovaných objektů - může se jednat buď
o nějaká ohniště (specializovaná?) nebo i relikty nějakých jednoduchých pícek.
Rozčišťován SZ roh sondy – zde odebrány dvě spadlé cihly a
frg. vápenité omítky, pod nimi se objevila tvrdá cihlová plocha, v níž se
podařilo rozčistit velkou čtvercovou cihlu v horizontální poloze –
pravděpodobně se jedná o nějakou podobnou konstrukci, jako byla 017c, tato
nazvána 032c (foto 30, náčrtv deníku na str.
121, plán 6). Navazuje na konstrukci 018c a mizí v S profilu,
její V část je zřejmě překoplá hrobem 010f. Lehce rozčišťována též samotná
konstrukce 018c – nález větší mince (DŽT.05.12C.018.I). Na J
okraji koruny této zdi rozpoznána velmi úzká (1-2 cm) požárová vrstvička
černých uhlíků a šedého popela – 025, byla v mírném sklonu
směrem k J, bez nálezů (foto 31, dokreslena do plánu 4).
Dále odstraňován blok zeminy mezi konst. 012c a 018c – tedy vrstva 023 (foto
33). Zde původní situace zčásti porušena v severní části vkopem pro
hrob 010f. Při odebírání 023 při V hraně konstrukce 018c objeveny na dvou
místech blízko sebe relikty propálené zeminy stejného charakteru jako objekty
020-022f. Pravděpodobně se jednalo o stejný jev – označen jako objekt 024f(foto
34-35), náčrt v deníku na str. 121 a do plánu
4 zakreslen pomocný profil C-D; poté zbytky tohoto objektu
odstraněny, bez nálezů. Poté vybrány relikty objektu 020-021f, též
bez nálezů (relikt obj. 020f byl velmi malý – od hrany vkopu pro hrob jeho
zbytek tloušťku jen cca 5 cm); u objektu 022f vybrána jen jeho
J polovina – byl hluboký jen cca 5 cm (nepravidelně mísovitého profilu),
do plánu 4 zakreslen jeho pomocný profil A-B, foto
32.
Posléze dobrána destrukční vrstva 023 (foto
36) v prostoru mezi konst. 012c a 018c, obsahovala poházené fragmenty
cihel, omítky, zl. keramiky a zv. kosti. Pod ní objevena cihlová
konstrukce 026 – ze S sice narušená hrobem 010f, ale
vypadá jak nějaký stupňovitý práh či schody mezi konstrukcemi 012c a 018c (náčrt v deníku
na str. 129 a plán 6). Pravděpodobně zde byl
odkryt jakýsi průchod/vchod mezi dvěma prostory, konstrukce 012c a 018c by pak
představovaly jednu zeď, přerušenou vchodem. Vrstva 023 odstraňována také mezi
konstrukcí 017c a hrobem 010f. V ní též spadlé zlomky cihel a frg. omítky.
J od konstrukce 019 odstraněna úzká popelovitá vrstva 019,
bez nálezů; pod ní opět vrstva 009. Poté mírně snižována vrstva 009 J
od konstrukcí 018c a 026c, v ní místy jílovité cihly, zatím nebylo jasné,
zda dávají nějakou konstrukci. V prostoru mezi Z rohem konst. 012c,
vchodovou konst. 026c a SV rohem hrobu 005f byly začištěny relikty vápenité
omítky, která byla nejen podél stěn konst. 012c a jejího výstupku, ale
v rohu mezi jejím Z rohem a výstupkem přecházela (právě výškově lehce
pod úrovní vchodové konst. 026c) do horizontální polohy v jakousi
vápenitou podlahu (náčrt v deníku na str. 129, plán
6, foto 37-38). Nasedala pravděpodobně na nějaké cihlové
zpevnění (viz dále).
Poté bylo přistoupeno k pokusu o rozčištění konstrukce
vybíhající JZJ směrem z konst. 012c v JV části sondy. Zemina zde byla
velmi jednolitá a tvrdá, bylo velmi těžké rozlišit, co je ještě destrukce a co
již je nějaká konstrukce. Pouze při V hraně sondy byla zemina měkčí a
mohla být vybírána – zde poměrně hodně keramiky a zv. kostí, nález alabastrového
přeslenu (DŽT.05.12C.002.II). Posléze v těchto místech zachycena
V hrana konstrukce vybíhající z 012c, byla označena jako 028c.V
rohu mezi těmito konstrukcemi při hraně zdi 028c nalezena poškozená bronzová
nádobka s tyčinkovým držadlem (něco na způsob naběračky –
DŽT.05.12C.002.III), foto 39-42, náčrt v deníku
na str. 134. Konstrukci 028c se sice nepodařilo úplně rozčistit,
byla široká zhruba 80 cm, pravděpodobně stavěná na šířku dvou čtvercových
cihel. Při její Z hraně byla ještě zachována část vápenité omítky, patrná
již dříve (viz náčrt v deníku na str. 109, plán
3 a 6). Mezi V hranou konst. 028c a V hranou
sondy zůstával cca 0,5 m široký prostor vyplněný zeminou vrstvy 002 s cihlami
či jejich zlomky. V nad napojením konstrukcí 012c a 028c odkryta několika
decimetrová plocha či blok z cihlové hmoty, který se jevil velmi
homogenně. Při jeho rozčišťování nebyla zjištěna žádná struktura, při
rozebírání se shora odlupoval po přirozených vodorovných vrstvách - označen
jako vrstva 027 (částečný plán 5 – tady ale
už zachycena jen jeho Z část, původně šel až do V hraně sondy; foto
43-44). Buď se jednalo o blok rozplavených cihel z koruny konstrukce
012c nebo o relikt nějakého pachsového bloku či podlahy – svou strukturou byl
velmi podobný výše popisovanému homogennímu cihlovému bloku 011. Pod tímto
blokem (bez nálezů) částečně jednak konstrukce 012c a 018c, ale též vrstva 002.
při jejím odkrývání při V hraně sondy objeven relikt pravděpodobně nějaké
pícky – objekt029f. Z něj zůstal zachován již jen fragment ve
vertikální poloze špatně vypáleného keramického těla objektu, který jde dál do
V profilu sondy (označen jako dv rámci obj. 029f). Vedle
něj byla vertikální vrstvička (tloušťka 2-3 cm) do červena propálené zeminy
(jako vrstvička b u obj. 020-21, 22f), která ještě přecházela
v okrajový pruh tmavě hnědé propálené zeminy (jako okrajová
vrstvička c obj. 020-21, 22f). Další relikt byl pravděpodobně
podél V hrany konst. 028c (v plánu 5 viz niveleta č. 14); další podobný
fragment vyjmul bohužel dělník z vrstvy 002 (nakreslen ještě zpětně
přibližně do plánu 5 a označen niveletou č. 8). Situace dokumentována – náčrt v deníku
na str. 140, částečný plán 5, foto 45-46.
Těsně nad reliktem tohoto objektu s niveletou č. 14 ležela ona bronzová
nádobka (DŽT.05.12C.002.III), souvisela snad nějak s objektem (píckou?)
029f?
V rámci skrývané vrstvy 002 při V straně sondy
nalezeny též dva kostěné astragaly (DŽT.05.12C.002.IV-V). V samotném JV
rohu sondy, v rámci měkčí probarvené vrstvy 006 byly
objeveny relikty dalšího propáleného objektu 033f –
pravděpodobně další nějaké pícky (bohužel zřejmě část reliktu přebrali
dělníci). Nejvíce se zachovalo ve V profilu – zde několik
cm pod úzkým proužkem černé popelovité vrstvičky (není jasné, zda
s objektem 033f souvisela) byl v horizontální poloze zlomek
keramického těla pícky (označen jako d v rámci obj. 033f,
stejně jako u obj. 029f), pod ním pásy tmavě hnědé propálené zeminy
(v rámci 033f označen jako c – stejně jako podobné
vrstvičky c v rámci objektů 020-22f) a pásy světle šedého popela a uhlíků
(označen jako a – stejně jako podobné vrstvičky obj. 020-22f);
pod nimi byla zase klasická hnědá zemina. Stejně tak v J profilu byly
zaznamenány tyto vrstvy (033f – a, c), také frg. ker. těla (033f
– d), kolem něhož byl jednak šedý popel (a), ale také zemina
propálená spíše do červena (033f – b – stejně jako b u obj.
020-22f). Zbytky tohoto objektu zaznamenány i v ploše sondy, kde se
objevily jak u V tak u J hrany JV rohu sondy (plán 6).
Situace focena – 47-48. Pod tímto objektem, v JV rohu sondy,
se objevila středně ulehlá hnědá hlína, místy se zlomky sušených cihel – vr.
036 (je podobného charakteru jako vr. 002).
V prostoru mezi konstrukcí 028c, 012c a výkopem pro
hrob 005f byla po postupném odstraňování rozsáhlé destrukční vrstvy 002 začištěna
kompaktní plocha – místy se zde rýsují jednotlivé cihly, místy tvrdé
nerozčistitelné plochy, kde zatím nerozeznána žádná struktura (pachsa??). Ve
V profilu vkopu pro hrob 005f jsou ale místy pozorovatelné řádky cihel.
Takže spíš než na destrukci to zde vypadá na nějakou konstrukci – možná nějakou
platformu a vyrovnání pod ní – označeno jako konstrukce 034c (plán
6, foto 50). Tato konstrukce je zřejmě přerušena výkopem pro
hrob 005f a možná se objeví i v prostoru mezi konstrukcí 026c a hrobem
005f. Dodatečně ještě přidáno číslo další vrstvy – 035 – pro
kompaktní tvrdou cihlovou zeminu (místy zl. cihel) v SV rohu sondy mezi
konst. 017c a 012c.
Na konci výzkumu nakreslen konečný plán 6 a celá
sonda nafocena – fota 49-53, byly nakresleny všechny profily a
též foceny – 54-62.
Konstrukce 012c, 018c a 028c rozdělují sondu do tří prostor.
Jedna prostora (místnost?, dvorek?) v JV části sondy je vymezena
konstrukcemi 012c a 028c. Pokračuje patrně do sondy 10C, kde zaujímá JZ roh.
Mezi J koncem konstrukce 028c (tedy zda se jedná o konec, situace ještě nebyla
dostatečně objasněna) a J hranou sondy by se mohlo jednat o nějaký
vchod/průchod do rozsáhlejší prostory (dvorku?, místnosti?) v JZ části
sondy, vymezené konstrukcemi 028c, 012c a 018c. Bohužel velká část této
prostory byla porušena výkopem pro hrob 005f. Oba tyto zmíněné prostory
v J části sondy lze označit jako hospodářské – vzhledem k objektům
029f a 033f (nějaké pícky??) v JV prostoře a objektům 020-022, 024f
(nějaká ohniště či pícky??) v JZ prostoře. Otázkou zatím zůstává
konstrukce 034f - mohlo se jednat o nějakou platformu v S části JZ
prostory – vlastně před průchodem mezi konstrukcemi 012c a 018c, který byl
tvořen stupňovitou konstrukcí 026c. Tento vchod/průchod ústí do třetí prostory
v S části sondy, mezi konstrukcemi 012c, 018c a S hranou sondy.
Značnou část této prostory zaujímala konstrukce 017c – pravděpodobně nějaká
platforma, stejného charakteru mohla být i konstrukce 032c v SZ rohu.
Bohužel vchodová část a prostor mezi konstrukcemi 017c a 032c byla značně
porušena výkopem pro hrob 010f. Tyto konstrukce (platformy?) stály dost vysoko,
jen několik cm pod povrchovou vrstvou, převyšovaly tak prostory v J
částech sondy o několik decimetrů. Podobná situace byla vlastně zjištěna i
v navazující sondě 12D, kde značnou část plochy zaujímal pravděpodobně
nějaký systém platforem či podlah též nehluboko pod povrchem.
Jakub Halama
Nálezová zpráva pro sondu 12D
Sonda je situována na ploše tzv. šachristánu, poblíž jeho
nejvyššího místa; má čtvercový půdorys o ideálních rozměrech 4x4 m a je
obklopena ze dvou stran dalšími sondami o stejných rozměrech, které jsou
vzájemně odděleny kontrolními bloky širokými 1 m. Zhruba východně od popisované
sondy byla letos otevřena sonda 10D a jižně sonda 12C.
Sonda byla vyměřena 10.10.2005 a před začátkem výkopů
znivelována (viz náčrt v deníku na str. 103);
povrch sondy se výrazně svažoval od severu k jihu zhruba o 60 cm – povrch
v SV rohu sondy byl 376,53 m.n.m. a v JV rohu 375,92 m.n.m. (foto
1-2).
Ve stejný den se již započalo se samotnou skrývkou – po celé
ploše byla odkopána první mechanická povrchová vrstva 12D001,
v jižní snížené části odkopáno pouze cca 5 cm, v severní zvýšené cca
10-15 cm; nálezy četných zlomků keramiky, zvířecích kostí a také po dvou
fragmentech pálených cihel a bílé vápenité omítky/podlahy.
Pod povrchovou vrstvou se po celé ploše sondy objevila více
ulehlá hnědá zemina – vrstva 002 (foto 3); místy se
zelenošedým nádechem a vápenitými bílými částečkami; místy fragmenty i celé
sušené cihly. Při jejím odebírání nálezy zlomků keramiky, zv. kostí a dvou zl.
pálených cihel; posléze zůstala jen ve střední části sondy, všude kolem se
objevily vrstvy nové (náčrt v deníku na str. 110).
V západní části sondy byl identifikován nepravidelně oválný obrys
pravděpodobně recentního kostrového hrobu severojižní orientace – objekt 004f;
byl zčásti postupně vybírán (foto 5; nivelace náčrt v deníku
na str. 115 a plány 1, 2), jeho zásyp tvořila
měkčí hnědá zemina s fragmenty sušených cihel, zl. keramiky, zv. kostí,
dále 5 zl. snad keramických stěn nějaké pícky/tandyru a 2 menší kameny
(alabastr?).
V jižní části sondy byla zachycena stavební
konstrukce 006c – jedná se pravděpodobně o nějakou zídku o
šířce dvou čtvercových sušených cihel, z V strany obložena vertikálně
postavenými čtvercovými sušenými cihlami. Vychází z J profilu ve zhruba SV
směru, a po necelém metru přechází v kompaktní tvrdou vrstvu (viz dále,
vrstva 013). Těžko říct, jak bude konstrukce 006c vlastně vysoká – na povrchu
totiž sice začištěny nějaké cihly, ale pod nimi to moc na další cihly nevypadá,
jen nějaký tvrdý blok, pod ním už ale spíše bude také jen měkká zemina (náčrt v deníku
na str. 135, foto 14). V prostoru mezi hranou
konstrukce 006c a V hranou sondy destrukční vrstva měkčí hnědé hlíny,
místy s fragmenty i celými sušenými cihlami nesystematicky rozházenými –
v. 003. Situace v JV rohu sondy viz náčrty v deníku
na str. 114 a 115; foto 4 a 9; plán
1. Později se zjistilo, že v JV rohu sondy se nachází další recentní
kostrový hrob, který dál pokračuje do V a J profilu sondy, byl označen
jako objekt 010f. Bohužel zásyp hrobu nebyl dlouhou dobu od
vrstvy 003 rozpoznatelný, proto některé nálezy zl. keramiky a
zv. kostí evidovaných v rámci této vrstvy budou zřejmě patřit též objektu
010f. Netýká se to ovšem zvláštních nálezů, které byly všechny prokazatelně
nalezeny v kontextu vrstvy 003 mimo rozsah objektu 010f (jedná se o
skleněný korálek – DŽT.05.12D.003.I, kámen hladce zbroušený do tvaru vejce –
DŽT.05.12D.003.II, 3 menší bronzové mince – DŽT.05.12D.003.III-V a dvě kostěná
razidla – DŽT.05.12D.003.VI-VII). Zatím není jasné, zda velká čtvercová pálená
cihla v horizontální poloze vybíhající z J profilu bude patřit
k objektu 010f nebo k vrstvě 003, hranice jsou zde nejasné (náčrt v deníku
na str. 128; plán 2; foto 22-23).
V SV rohu byla situace jiná – zde se po sejmutí vrstvy
002 objevila tvrdá světlejší cihlovitá zemina (místy vápenité plošky), která
tvořila na západní straně svého rozsahu přímou výraznou barevnou hranici -
vrstva/konstrukce 007 (náčrty v deníku na str.
110, 115; plán 1). Nějakým způsobem rozčistit tuto vrstvu či
konstrukci se dlouhou dobu nedařilo (foto 5, 8), plošně bylo
odebráno minimálně 10 cm – při S hraně zůstal blok nerozčistitelné
homogenní tvrdé cihlové hmoty. Naopak při V hraně sondy zemina výrazně
měkčí jen s malými fragmenty cihel; v jihozápadní části rozsahu 007
byla situace dál nejasná – pomíchané cihly s měkkými místy (náčrt v deníku
na str. 128). Po dalším mírném snižování (kromě bloku při
S hraně) byly na Z straně rozsahu 007 objeveny větší plochy vápenité
omítky ve sklonu (náčrt v deníku na str. 130), asi
se tedy v těchto místech jedná jen o destrukci. V prostoru mezi touto
omítkou a pruhem měkčí zeminy při V hraně zbyla plocha s nepravidelně
vyskládanými sušenými cihlami nepravidelných rozměrů a jejich fragmentů. Zatím
nelze odhadnout, zda se jedná pořád jen o nějakou hutnou destrukci nebo o
nějakou stavební konstrukci (např. platformu??) – foto 10-11, plán
2. Při snižování a rozčišťování 007 nálezy zl. keramiky, zv. kostí, 4 zl.
pálených cihel a 1 ks strusky. Mezi vrstvou/konstrukcí 007 a konstrukcí 006c se
vyrýsoval velmi tvrdý blok cihlové zeminy hnědé barvy se zelenošedým nádechem
(snad nějaký pachsový blok?), při Z hraně jen rozlišeno několik
polovičních cihel, na ostatní ploše jen homogenní velmi tvrdá zemina (velmi
podobného charakteru jako vrstva 005 – viz dále). Tento blok navazuje
v S směru na konstrukci 006c a volně pak přechází
v konstrukci/vrstvu 007. Zdá se ale, že po několika decimetrech zemina
opět měkne (nálezy pouze několika zl. keramiky a zv. kostí) – foto
10-12, 14; náčrty v deníku na str. 114-115,
128, 130; plány 1-2.
Podél západní hrany konstrukce 006c a bloku 013 byl pod
vrstvou 002 odlišen zhruba metr široký pás méně ulehlé hnědé hlíny –
vrstva 009 - s fragmenty sušených cihel a fragmenty bílé
vápenité omítky (foto 6-7, 10; náčrty v deníku
na str. 115, 128; plány 1, 2); s nálezy zl.
keramiky, zv. kostí a dvou fragmentů pálených cihel. Celou JZ část sondy
zaujímá tvrdá cihlová vrstva/konstrukce 008 – mírným plošným snižováním se
rozčistit z nedostatku času zatím nepodařilo (jen několik cihel), velmi
pravděpodobně se jedná o nějakou stavební konstrukci (platformu?), která zřejmě
byla v její SV části porušena objektem 004f (foto 5, 8, 12-13, 15; náčrty v deníku
na str. 115, 128. Při rozčišťování nálezy několik nálezů zl.
keramiky, zv. kostí, 1 zl. pálené cihly a také nález dvou přeslenů vedle sebe –
DŽT.05.12D.008.I-II.
Poměrně velkou plochu v SZ části sondy zabírala velmi
ulehlá homogenní vrstva (005) hnědé zeminy se zelenošedým nádechem,
místy s vápenitými částečkami; ve své J části porušena též objektem 004f.
Snaha o nějaké rozčištění formou postupného plošného snižování (foto 5, 8; náčrty v deníku
na str. 110, 115, 128; plán 1) přinesla zjištění, že se
patrně jednalo o nějaký tvrdý pravděpodobně pachsový jednolitý blok (nějaká
platforma či podlaha??), v JV části jejího rozsahu (v prostoru mezi 004f a
007) postupně JV směrem mírně měkne, má zde stejný charakter, ale menší
ulehlost, později má zde spíše blíže k vrstvě 009. Jednolitá vrstva 005
tedy postupně skrývána (nálezy zl. keramiky, zv. kostí a také malý bronzový
plíšek – DŽT.05.10D.005.I) – posléze už místy ne tak tvrdá, v její
V části dokonce na několika místech identifikovány jednotlivé sušené cihly
či jejich fragmenty a také zlomky vápenité omítky. Poté, co zcela ztratila svou
homogennost (fragmenty sušených cihel mezi měkčí hlínou stejné barvy jako 005
už po celém jejím rozsahu) byla brána jako nová vrstva 012 (foto 12-13,
15; plán 2). Při postupném odebírání vrstvy/bloku 005 také
zachycen objekt 011f při S hraně – do sondy tedy asi
zasahoval jen svým J koncem – oblého tvaru s konkávními stěnami a hnědou
měkčí výplní (buď opět recentní hrob nebo nějaký vkop), postupně vymizel do
S profilu (foto 8; náčrty v deníku na str.
115, 128; plán 1; S profil).
Bohužel výzkum této sondy začal později, proto mnoho otázek
zůstalo nezjištěno, závěrečná situace zdokumentována – foto půdorysu 12-15;
profilů16-27; plán 2. K interpretaci odkopané situace –
skoro to vypadá, že snad původně hned pod povrchem v téměř celé ploše
(kromě střední části – 009 a S od ní a pruhu při V profilu - 003)
bylo nějaké vyrovnání – v JZ, J a SV části možná formou platforem či zídek
z pravidelných i nepravidelných cihel (006c, 007 a 008), v SV rohu
(005) a bloku 013 formou homogenní tvrdé pachsovité zeminy (viz náčrt v deníku
na str. 136).
Jakub Halama
Nálezová zpráva pro sondu 10D
Sonda je situována na ploše tzv. šachristánu, poblíž jeho
nejvyššího místa; má čtvercový půdorys o ideálních rozměrech 4x4 m a je
obklopena ze 3 stran dalšími sondami o stejných rozměrech, které jsou vzájemně
odděleny kontrolními bloky širokými 1 m. Zhruba východně od popisované sondy
byla již v r. 2003 otevřena sonda 7D, jižně byla v r. 2004 zkoumána
sonda 10C a v letošním roce byla otevřena sonda 12D západně od sondy 10D.
Sonda byla vyměřena 28.9.2005 a před začátkem výkopů
znivelována (viz deník str. 80); povrch sondy se
výrazně svažoval od severu k jihu zhruba o 1 m – povrch v SZ rohu
sondy byl 376,52 m.n.m. a v JV rohu 375,51 m.n.m. Již na povrchu se
v jižní části mírně rýsovalo pravděpodobné pokračování stavební konstrukce
(zdi) 10C012c ze sondy 10C ve zhruba SV směru (foto 1-2).
Ve stejný den se již započalo se samotnou skrývkou – po celé
ploše byla odkopána první mechanická povrchová vrstva 10D001,
v jižní snížené části odkopáno pouze cca 5 cm, v severní zvýšené cca
10-15 cm (foto 3,4). Kromě četných nálezů zlomků keramiky a zvířecích
kostí byly v SV rohu sondy objeveny blízko sebe 2 kostěné jehlice
(DŽT.05.10D.001.I-II) a v rámci této vrstvy blíže nelokalizovaný nález
kostěného astragalu (DŽT.05.10D.001.III).
Po odebrání mechanické vrstvy 001 se situace jevila takto (plán
1; foto 5-8; náčrty v deníku na str. 83 a 85):
v téměř celé východní části sondy byla konstatována destrukční
vrstva 002 hnědé zeminy s proměnlivou ulehlostí, místy
s fragmenty sušených cihel (postupně pak tyto fragmenty mizí). Kromě
zlomků keramiky, zvířecích kostí, zl. vápenité omítky/podlahy a zl. pálených
cihel byly nalezeny také 2 bronzové mince a kostěný korálek
(DŽT.05.10D.002.I-III). V SV rohu sondy se po několika odebraných
centimetrech začala prolínat s užšími pásy sypké šedozelené zeminy
s bílými vápenitými částečkami, místy i s drobnými uhlíky –
vrstva 003 (několikanásobné vrstvy 003 byly vlastně součástí
mocnější vrstvy 002) – jen s několika zlomky keramiky a
korálkem ze skelné pasty (DŽT.05.10D.003.I). Potvrdilo se, že ze sondy 10C
pokračuje zhruba v SV směru konstrukce 10C012c, zde označená jako 007c,
její Z hrana byla patrná hned po sejmutí povrchové vrstvy; při hledání
V hrany byla situace složitější – v S části bylo totiž začištěno
několik cihel s hranami v jiném směru, než by měla konstrukce (zeď)
007c vést, uprostřed objekt 004f s relikty dvou
pecí/tandyrů (viz dále; foto 5), v J části vybíhala od
konstrukce 007c kolmým směrem nějaká další konstrukce 006c –
pravděpodobně nějaká menší platforma z nejméně 2 řad cihel nepravidelných
tvarů, která zřejmě mohla souviset s tandyry objektu 004f. Mezi
Z hranou 007c a Z hranou sondy byla ve střední a jižní části
identifikována vrstva 005 – destrukční vrstva hnědé, převážně
středně ulehlé zeminy, místy s fragmenty sušených cihel (vlastně podobného
charakteru jako 002); v jižní části poměrně málo ulehlá (možná se zde
jedná o nějaký vkop); nálezy keramiky, zvířecích kostí, zl. pálených cihel a 2
zvláštní nálezy – bronz. mince a keramický čtvercový knoflík/žeton
(DŽT.05.10D.005.I-II). V SZ rohu sondy zemina velmi tvrdá, cihlového
charakteru, zdálo se, že by se zde také mohlo jednat o nějakou konstrukci. Při
rozčišťování konstrukce 007c se na několika místech objevovaly valounové kameny
různých rozměrů, jakoby ležely na koruně této konstrukce. V J části
rozčišťované koruny 007c na několika místech konstatována tvrdá (ale tenká)
kompaktní vápenitá krusta – vrstva 008 – největší plocha
zachycena JZ od objektu 004f (foto 17; dodatečně zakreslena do
plánu 1, ostatní menší plošky jen načrtnuty a znivelovány v deníku na
str. 91). Může se jednat o zbytky vápenité podlahy, která by nejspíše mohla
souviset s objektem 004f.
Ze začišťování objektu 004f (foto 5)
bylo více fragmentů keramiky a fragmentů z obou tandyrů – ty se navzájem
překrývaly – ukázalo se, že severnější tandyr byl postaven mnohem později a
částečně překrýval zbytky staršího jižnějšího tandyru. Z mladšího
severnějšího tandyru zůstaly zachovány jen nejspodnější části jeho keramických
stěn, světle šedý velmi sypký popel vně kolem stěn tandyru (při S a
V straně) a relikty dna ve formě světle šedé popelovo – vápenité
několikacentimetrové vrstvičky 009 (pouze 1 zl. keramiky a 1
zl. zvířecí kosti) – foto 10–13, plán 2, náčrt v deníku
na str. 87. Starší jižnější tandyr byl zachován v mnohem
lepším stavu, jeho válcovité stěny totiž byly zachovány do výšky cca 35 cm;
vnitřní průměr cca 42 cm. Výplň tandyru (vrstva 010, náčrt na
str. 89) tvořila hnědá středně ulehlá hlína (podobného charakteru
jako 002), místy zemina spíše zelenošedá; při Z straně na jednom místě
koncentrace několika zvířecích kostí (foto 14), místy uhlíky. Ve výplni
keramické zlomky stěn tandyru, 1 zl. nádoby a 2 kusy vápenité maltové hmoty
nalezené též uvnitř při stěně. Na foto 15-20 relikt tandyru po
vybrání jeho výplně. Vně okolo stěn tandyru do vzdálenosti cca 5 cm až
k jeho dnu vrstva světle šedého popela, přímo u stěn více kompaktnější a
vápenatější (trochu jak malta) – vrstva 011 (nálezy zl. nádob
a i zv. zub); foto 21-22. Keramické stěny tandyru byly ukončeny
zužujícím se okrajem do oblé špičky; samotné dno bylo tvořeno poměrně málo
ulehlou vrstvou (012, náčrt na str. 94)
šedého popela (mocnou jen cca 3-5 cm), pouze s nálezy 1 zl. keramiky a 1
kůstky (foto 23–24). Tato úroveň dna nivelována do náčrtků v deníku
na str. 88 a 91. Pod ní už běžná hnědá hlína (jak
002), ale v místech pod tandyrem výrazně propálená (foto 25). Po
vybrání dna 012 nová úroveň též nivelována do náčrtu v sešitě
na str. 97. Tandyr byl situován do rohu mezi konstrukcí 007c (zeď)
a konstrukcí 006c (platforma); a tento roh byl navíc obestavěn na kolmo
postavenými cihlami (konstrukce ???), které pícku obklopovaly téměř ze
tří stran – jen ze severovýchodní strany není jisté, zda takováto konstrukce
stála, pravděpodobně ne, byla zde tvrdá poměrně homogenní zemina, nebylo možné
zjistit, jestli zde původně nebyl nějaký menší blok horizontálně kladených
cihel; z východní strany žádná konstrukce nestála, zde byl prostor vyplněn
zeminou vrstvy 002 – zeminou stejného charakteru byl vyplněn prostor mezi
popelovou vrstvou vně tandyru 011 a konstrukcí kolmo postavených cihel.
Cca 0,5 m východně od mladšího (severnějšího) tandyru byl v rámci vrstvy
002 zdokumentován jen několik cm (do 5 cm) úzký pásek (dlouhý cca 50 cm,
výrazně zahnutý) hnědočerné středně ulehlé propálené zeminy – vrstva 031, plán
1, foto 8, náčrt v deníku na str. 85.
Dále postupně mírně snižována a rozčišťována ústřední konstrukce 007c (nálezy
keramiky i zv. kostí), dlouho se nedařilo zachytit jednotlivé cihly (foto 9,
23), svrchní vrstvu koruny zdi tvořila kompaktní rozplavená a utvrdlá
cihlovina (nález alabastrového přeslenu - DŽT.05.10D.007.I). Nepotvrdil se
původní předpoklad, že by konstrukce 007 přetínala celou sondu. Ukázalo se, že
v severní části se spojuje se stavební konstrukcí (zdí) 013c (při
jejím rozčišťování nálezy zlomků keramiky a zv. kostí, také bronzové mince a
plíšku – DŽT.05.10D.013.I-II), která se k ní připojovala v kolmém
směru ze západního profilu (zhruba ve směru SZ–JV; foto 26).
Bohužel v místech styku obou konstrukcí byla situace velmi porušena
nějakým vkopem 026 oválného tvaru (foto 15,
23, 26, 28-29), původně panovalo podezření na recentní hrob (takto objekt
původně označován v náčrtcích v deníku); nálezy zl. keramiky a zv.
kostí). V úzkém prostoru mezi hranou zdi 013c a severní
hranou sondy byla vybírána málo ulehlá hnědá zemina – vrstva 014 (nálezy
zlomků keramiky, zv. kostí a fragment bronzové tyčinky s háčkem
DŽT.05.10D.014.I – rukojeť nějaké bronzové nádobky ve stylu naběračky, podobná
se nalezla v sondě 12C). Popsané situace také na náčrtcíchv deníku
na str. 87, 89, 91, 94, 97 a plán 3;
celková fota 28-29.
Výrazně snižována vrstva 005 při
Z hraně sondy (foto 23) – v měkké zemině místy větší fragmenty
sušených cihel, v S části rozsahu vrstvy 005 (v rohu mezi
konstrukcemi 007c a 013c) šikmo položená velká čtvercová pálená cihla a J od ní
větší fragmenty keramiky (náčrty v deníku na str. 91,
94 a 97; foto 26, 27, 29). Na druhé (tedy
východní) straně sondy snižována méně ulehlá rozlehlá vrstva 002 (foto
23, 28, 29), postupně se v ní přestaly objevovat fragmenty sušených cihel;
místy byla přerušována pásy zelenavé vrstvy 003 a posléze se začaly probarvovat
různé malé vrstvičky výrazně tmavě hnědé až černé popelovité zeminy. Pod touto
vrstvou 002 (časté nálezy keramiky a zv. kostí) se v SV části sondy
objevila nová vrstva 015 – méně ulehlá světle hnědá –
narezavělá hlína s výraznými probarveními ve formě různých hnědočerných
nebo také sypkých světle šedých pruhů zeminy; nálezy keramiky, méně i zv. kostí
(plán 3, náčrtv deníku na str. 101).
Jakub Halama
Cholm – nálezová zpráva
Lokalita, kterou jsme pracovně nazvali „Cholm“, se nachází
necelý kilometr severozápadně od lokality Džandavláttepa. Výzkumné práce
v rámci čtvrté výkopové sezóny na lokalitě Džandavláttepa zde byly
zahájeny dne 10.10.2005 a trvaly až do 20.10.2005. Lokalita byla vybrána pro
zjišťovací výzkum na základě terénní prospekce okolí tepy.“Cholm“vykazoval
z možných lokalit vhodných pro sondáž nejlepší uchování původní situace,
ačkoliv i zde se projevil (jak se ukázalo zejména později) zhoubný zásah lidské
činnosti v podobě opakované snahy rozorat pahorek, překážející
efektivnějšímu pěstování bavlny. Zbytky původní stavby, která údajně podle
místních obyvatelů zůstala zachována do výše jednopodlažního domu, byla
traktorem rozvezena do bližšího okolí. Vesměs 25metrů okolo pahorku roste velmi
nekvalitní bavlna, nízká a pokřivená.
Pahorek byl oválného půdorysu s mírně konvexními
stěnami cca 800 x 650cm, řídce porostlý trnitými keři (viz foto CHOLf001
až CHOLf009). Na vrcholku, zhruba uprostřed byl původně umístěn geodetický bod,
dnes silně poškozený.
Dne 11.10.2005 byly otevřeny dvě čtvercové sondy o straně
4m, sonda 1 (SZ, skryta mechanickými vrstvami Ch002 až Ch003), sonda 2 (JV,
skryta taktéž po mechanických vrstvách Ch002 až Ch008, viz soupis vrstev níže,
fotografie CHOLf013). Později byly otevřeny i přiléhající sondy 3 (JZ) a 4 (SV,
taktéž čtverce o straně 4m, obě skrývány po přirozených vrstvách). Rozvržení
sond, číslovaní jednotlivých půdorysů a profilů viz plán.
Archeologická situace
Po začištění povrchové vrstvy Ch001 ve
všech sondách (čísla vrstev jsou shodná pro všechny sondy[14], fotografie CHOLf010 až CHOLf012,
CHOLf020), jsme pokračovali v sondě 1 a 2 mechanickými vrstvami Ch002
– Ch008, do hloubky cca 220cm od povrchu pahorku v sondě 2 (fotografie
CHOLf018 až CHOLF019, poté CHOLf020 až CHOLf025) a mechanickými vrstvami Ch002
– Ch003 cca 35cm v sondě 1 (fotografie CHOLf014 až CHOLf017),
čímž vznikl řez pahorkem, díky němuž byla odhalena konstrukce z cihel,
pravděpodobně pozůstatek základové zdi Ch0013C. Převážně se nacházela
v sondě 3 (viz sonda 3 půdorys 2, řez P3, viz fotografie CHOLf039,
CHOLf042 až CHOLf045), tvořená byla nepálenými cihlami o rozměrech: délka 38 -
42cm, šířka pravděpodobně podle půdorysu okolo 40 cm, výška 10 - 12cm, ve třech
řadách nad sebou, čtvrtá byla zachována pouze fragmentárně. Šířka zdi byla max
150cm. Celkové byla tato konstrukce velmi porušena, tudíž byla práce na jejím
odkrývání zdlouhavá.
Destrukce této konstrukce, Ch009 ( sonda 3
půdorys 1, sonda 4 půdorys 1, profily P1, P2, P3, P4, sesazení půdorysů 1 sond
3 a 4, fotografie CHOLf031 až CHOLf039), se nacházela ve všech čtyřech sondách.
Na několika místech byla narušena norami, objekty Ch012F (sonda
2 a 3, viz profily P3 a P4, fotografie CHOLf022) a Ch018F (sonda
1, 4, profil P1).
Dalším konstrukčním prvkem byla „platforma“
z udusané hlíny (jednolitá pachsa) Ch0014C, na níž zeď CH013C
stála. Projevila se ve všech sondách, v sondě 2 v půdorysu její horní
část (sonda 2 půdorys 1, profily P3, P4, fotografie CHOLf026 až CHOLf029),
v sondách 1B (sonda 1B půdorys 1) a 4B (sonda 4B půdorys 1, P5 a P6,
fotografie CHOLf040 a CHOLf041) její druhá, spodní část. Platforma měla obdélný
půdorys se zaoblenými rohy a byla dvoustupňová. Její výška byla max 120 cm.
Interpretace
Můžeme se domnívat, že se původně jednalo o menší obdélnou
stavbu max. 640 x 350 - 400cm (šířka zdi 120 – 150cm max) posazenou na
dvoustupňové platformě taktéž obdélného půdorysu se zaoblenými rohy o rozměrech
max 760cm délka x 675cm šířka (stupeň1) a 850cm délka (stupeň 2)[15]. Horní i spodní stupeň měly přibližně
shodnou výšku cca 50cm, dohromady byla pachsovitá podstava vysoká okolo jednoho
metru. Orientace SV – JZ(?). Úloha této stavby byla pravděpodobně pohřební nebo
kultovní.
Datace
Problém datace zkomplikoval nedostatek archeologického
materiálu, který by mohl být vodítkem (keramika, artefakty atd.). Několik
fragmentů keramiky z povrchových vrstev, vesměs silně poškozených, a jeden
dobře zachovaný ze snižování vrstvy Ch009 v sondě 3 (Džt.05.Ch009.1., viz
fotografie keramiky CHOLf046, 47) odpovídaly keramice pozdně kušánského období.
Naopak fragmenty misek, které byly nalezeny při rozčišťováni zděné
konstrukce CH013C se lišily od této produkce (Džt.05.Ch013c.1 a 2, viz fotografie
keramiky CHOLf046, 47 a kresba) a byly K. Abdullaevem interpretovány jako
řecko-baktrijské. Na základě těchto několika málo kusů keramiky však nelze
jistě datovat stavbu do helénistického období, zvláště s přihlédnutím
k velikosti cihel Ch013C, rozměrům a tvaru platformy a umístění
v rámci okolí lokality[16].Na základě těchto poznatků se můžeme
také domnívat, že původní stavba pocházela až z kušánského období a byla
by ukázkou pravděpodobně pohřební architektury.
Soupis vrstev[17]:
CH001
Povrchová prachovitá vrstva světlé šedohnědé barvy, mocnost
max 5cm. Skryta po celé ploše pahorku.
Bez nálezů.
CH002 – CH008 (původní dokumentace profilů P3,
P4,fotografie CHOLf001 – CHOLf021, CHOLf023 – CHOLf025 )
Mechanické vrstvy. V sondě 1 do hloubky cca 35cm,
v sondě 2 do hloubky cca 220cm od povrchu pahorku.
Bez nálezů.
CH009 (sonda3 půdorys 1, sonda 4 půdorys 1, profily
P1 a P4, fotografie CHOLf031 ažCHOLf039)
Destrukční vrstva související pravděpodobně
s konstrukcí CH013C. Světle hnědá, silně ulehlá hlinitá vrstva, občas
obsahující fragmenty nepálených cihel. Nacházela se ve všech sondách.
Nálezy: 1ks fragment keramiky (dno), inv.č.
Džt.05.CH009.1.(viz fotografie CHOLf046, 47).
CH010
Jedná se o vrstvu totožnou s CH009, pouze větší příměs
světlého jílu.
CH011 ( profil P3, fotografie CHOLf022, dále
viditelná na fotografiích P3 CHOLf023 – CHOLf030 )
Hlinitá vrstva světle hnědé barvy, kyprá až sypká, bez
výraznějších příměsí. Výplň objektu CH012F.
Bez nálezů.
CH012F ( profil P3, fotografie CHOLf022 –
CHOLf030)
Objekt nacházející se v SZ rohu sondy 2, zachází do
profilů sond 3 a 4. tvar půdorysu je nepravidelný, nepravidelné jsou i stěny
objektu, dno je vesměs miskovité. Výplň tvoří vrstva CH011. Jedná se o noru
s postranními chodbami některého místního živočicha.
Bez nálezu.
CH013C (sonda 3 půdorys 2, profil P3, fotografie
CHOLf030, CHOLf039, CHOLf043 - CHOLf045)
Stavební konstrukce z nepálených cihel (rozměry 38 x 12
– 14cm, šířka na základě fragmentárně dochovaného půdorysu okolo 40 cm,
zachovány maximálně 4 řady nad sebou), převážně se nacházející v sondě 3.
Půdorys silně narušen, zachovány pouze fragmenty zdi, pravděpodobně nároží
obdélné stavby o orientaci SV – JZ. Kultovní stavba?
Nálezy: 2 ks fragmenty keramiky, inv. č.
Džt.05.CH013C.1.(dno, okraj), Džt.05.CH013C.2.(dno). 4ks fragmenty železného
předmětu (viz soupis nálezů).
CH014C (sonda 1B půdorys 1, sonda 2 půdorys1,
sonda 3 půdorys 1, sonda 4A půdorys1, sonda 4B půdorys 1, sesazení půdorysů
1sond2, 3, 4, profil P1, P2, P3, P4, P5, P6,sesazení profilů P1 a P3, P2 a P4,
fotografie CHOLf026 – 09, CHOLf040 - 041)
Tvrdá, udusaná hlína (jednolitá pachsa), tvořící platformu
pod konstrukcí CH013C. Oválný půdorys, dvoustupňová. Rozměry: max 760cm délka x
675cm šířka (stupeň1) a 850cm délka (stupeň 2)[18]. Horní i spodní stupeň měly přibližně
shodnou výšku cca 50cm.
Bez nálezů.
CH015 ( profil P1, fotografie CHOLf014,
CHOLf017, CHOLf020)
Písčitohlinitá vrstva světle hnědé barvy, sypká, bez
výraznějších příměsí. Výplň objektu CH016F.
Bez nálezů.
CH016F ( profil P1, fotografie CHOLf014,
CHOLf017, CHOLf020)
Objekt nepravidelného tvaru na rozhraní sond 1 a 4A,
narušuje P-1(profil 1). Stěny jsou nepravidelné, stejně tak dno. Nevybrán celý.
Výplň tvoří vrstva CH015. Pravděpodobně se jedná, stejně jako u objektu CH012F,
o noru nějakého místního živočicha.
Bez nálezů.
CH017 (sonda 4 půdorys 1, profil P1, P2, P3,
fotografie CHOLf014, CHOLf017, CHOLf020 )
Hlinitá vrstva světle hnědé barvy, výjimečně drobné kamínky
(max. 1 cm). Betonový kvádr s železnou výztuží – pravděpodobně pozůstatek
po geodetickém bodě. Výplň objektu CH018F.
Bez nálezů.
CH018F (sonda 4 půdorys 1, profil P1, P2, P3,
fotografie CHOLf014, CHOLf017, CHOLf020)
Objekt nepravidelného, spíše oválného půdorysu na rozhraní
sond 1,2,3,4,. Stěny svislé. Výplň vrstva CH017. Vybrán pouze částečně. Vkop
pro geodetický bod.
Bez nálezů.
CH019 (sonda 2 půdorys 1, sonda 1B půdorys 1, sonda
4B půdorys 1, profil P3, P4, P5, P6)
Hlinitá vrstva, světle hnědé až světle červené barvy.
Podloží.
Soupis nálezů:
Džt.05.CH004.I.
Fragment bronzového předmětu, silně zkorodovaného. Mírně
zahnutý, kruhového průměru. Rozměry: délka 2,3 cm, šířka 0,5cm.
Džt.05.CH013.I.
Čtyři kusy železného předmětu, silně zkorodované. Fragmenty
2 a 4 patrně součásti rukojeti, fragmenty 1 a 3 části čepele. Pravděpodobně nůž
nebo břitva. Rozměry: fragment 1 délka 4,6cm, šířka 3,5cm, tloušťka 0,4cm,
fragment 2 délka 3,5cm, šířka 1,45cm, tloušťka 1cm, fragment 3 délka 2cm, šířka
1,2cm, tloušťka 0,4cm, fragment 4 délka 1cm, šířka 0,7cm, tloušťka 0,3 cm.
Kristýna Urbanová
[1] První verze- prosinec 2005. Další
pracovní postup: 1, dodělání formulářů 2, překreslení plánů do digitální podoby
a digitální archivace původních půdorysů 3, skreslení výrazných horizontů podle
půdorysů jednotlivých sond s cílem zjistit prostorové vztahy jednotlivých
konstrukcí (včetně plánu rozmístění recentních hrobů) 4, závěrečná zpráva
Šachristán 05 včetně některých signifikantních plánů a fotek (česky) 5,
anglický překlad předchozího
[2] Nepočítaje recentní muslimské hroby
[3] viz výsledky loňského výzkumu
[4] viz existence severní hrany
v sondě 9D. I zde byla podle dřívějších předpokládána jakási výrazná hrana
objektu (domu), kterou indikuje např. zeď W1 v sondě 7C.
[5] dochovaná výška na dvě řady cihel
[6] ani jsem ji neoznačil- sypu si popel na
hlavu
[7] Celá situace by mohla být ještě
komplikovanější. Zatím předpokládám, že zeď 017C byla postavena nad zdí 031C,
která byla narušena při stavbě 009C. A obě zdi 009C a 017C pak plnily společně
funkci nároží. Na bíle dni je ovšem i hypotéza, že zeď 031C byla
v blízkosti západního profilu narušena zatím neoznačenou zdí (konstrukce,
kterou zatím označuji). Tato zeď pak byla narušena zdí 009C a až na tuto zeď
pak byla přistavěna 017C.
[8] podle sdělení dělníků
[9] problematika názvu platforma: Při
výzkumu Džandavláttepa tak označujeme dláždění větší oblasti nepálenými
naplocho položenými cihlami z důvodu zpevňovacích, vyrovnávacích apod.
V polské literatuře (KAIM) jsou jako platformy označovány pódia
monumentálních staveb (chrámů).
[10] Dno tandiru 9C009C ve výšce 373, 94 m n.
m., dno tandiru 9D034C ve výšce 373, 87 m n. m.
[11] Velmi předběžná interpretace
počítající s možností pozdějšího data konstrukce zdi 031C, než je vznik
výrazného kulturního souvrství na sever od této.
[12] podle nejistého datování nálezem mince
DŽT 05.9D.010.III- viz výše
[13] Toto přirovnání je ovšem velmi problematické.
Kampyrtepa pochází z evidentně staršího období a plnilo zřejmě odlišnou
úlohu v osídlení dané oblasti než Džandavláttepa. Samozřejmě to sebou
přináší zásadní otázku- jakou funkci v tehdejším vzorci osídlení Džandavláttepa
plnil? A možná ještě zásadnější otázku- jak lze (jakými metodami) poznání
významu ve vzorci osídlení zjistit?
[14] Detailní popis vrstev viz soupis
vrstev níže.
[15] Rekonstrukce viz sesazení P1 a P3 (řez
delší stranou pahorku) a sesazení P2 a P4 (řez kratší stranou pahorku).
[16] Viz. Kaim, B.: Architektura starozytnej
Baktrii w okresie kuszanskim, str. 111. Mauzolea z Dalverzintepa, Tepai-šach
i Jalangtuštepa jsou vesměs na sever od sídliště, stojí na platformách, jejichž
stupně mají okolo 40 – 50cma vlastní stavby bývají obdélného půdorysu zhruba
+-8 x 6,50 – 7m. Nejbližší analogií by mohla být jednomístnostní stavby z Tepai-šach.
[17] Jedná se o soupis přirozených
kulturních vrstev, které byly odebírány v sondách 3, 4 a dodatečně
přiřazeny podle profilu k sondě 2.
[18] Rekonstrukce viz sesazení P1 a P3 (řez
delší stranou pahorku) a sesazení P2 a P4 (řez kratší stranou pahorku).
- Pro psaní komentářů se musíte přihlásit
- 1938 x přečteno
- Verze pro tisk