Džandavláttepa: Předběžná zpráva o archeologickém výzkumu v roce 2004.

Džandavláttepa

 

Předběžná zpráva o archeologickém výzkumu v roce 2004.

 

 

L. Stančo, L. Grmela, J. Halama, Š. Rückl, L. Šmahelová, K. Urbanová

 

V roce 2004 pokračoval společný projekt ÚKAR FF UK a Archeologického ústavu Akademie věd Uzbekistánu v Samarkandu třetí výkopovou sezónou. Podíleli se na něm čtyři archeologové: Kazim Abdullaev, Šapulát Šajdullaev (oba Samarkand), Jakub Halama a Ladislav Stančo (oba Praha) a také pět studentů archeologie: Libor Grmela, Štěpán Rückl, Lucie Šmahelová, Kristýna Urbanová (všichni Praha) a Ališer Šajdullaev (Termez). V terénu nám bylo nápomocno průběžně okolo 35 dělníků z vesnic Saitabád a Ak Kurgan. Vedle samotného soustavného výzkumu lokality Džandavláttepa jsme realizovali krátký zjišťovací výzkum v katastru obce Kalamazar, asi 20 km severně od Šerabádu.

 

Výkopové práce začaly velmi brzy, již 8.9. a trvaly do 8.10. Dokumentace byla zkompletována 11.října. 12.-14.10. jsme ještě v Samarkandu fotografovali nálezy a doplňovali literaturu pro knihovnu. Zpočátku jsme pokračovali v práci v sektoru 7, drobnými začištěními v sondách 7A, 7B, 7C, 7D, 9A a 9B, hlavní těžiště práce v tomto sektoru se přeneslo do nových čtverců 7E, 9E, 10C a 9c. Vedli je Š. Rückl, L. Šmahelová, J. Halama a L. Grmela (viz jejich podrobné zprávy).

 

Sektor 20 – tzv. Citadela

 

Ve čtvrtek 16.9.2004 jsme započali s prací v novém sektoru s číslem 20, lokalizovaném na malém odděleném návrší, které dosahuje největší nadmořské výšky z celého Džandavláttepa. Rozměry tohoto pravoúhlého pahorku jsou cca 40 x 40 m. Na temenu pahorku jsme se museli vypořádat se dvěma skutečnostmi. V centrální části jeho plochy je totiž malá vyvýšenina, vzniklá zřejmě jako mohyla nad hrobem nějakého místního muslimského imáma. Alespoň vyprávění stařečků něčemu takovému nasvědčuje a Š. Šajdullaev tuto
možnost ze zkušenosti připouští. Směrem na jih od ní, tedy v jihojihovýchodní části citadely jsou pozůstatky zjišťovací sondy, kterou zde otevřela německo-uzbecká expedice v roce 1993. Nevhodně zvolené místo a možná také nepochopení situace přispěly k tomu, že výsledky práce v této sondě k vyjasnění funkce a podoby celé citadely nijak nepřispěly.
Těmto dvěma objektům jsme se tedy starali vyhnout a po konzultacích s Š. Šajdullaevem jsme otevřeli zjišťovací sondy na východní hraně pahorku s cílem zachytit vnější zdi architektury poslední stavební fáze. To se nám podařilo velmi šťastným způsobem. Třemi sondami velikosti 4 x 3 m (náš standardní rozměr 4 x 4 m zde nebylo možné uplatnit pro prudký sklon svahu), s kontrolními bloky o šíři 1 m, procházela blízko pod povrchem zeď z nepálených cihel, později označená „A“ jako celek v celém svém průběhu. Rozměry cihel jsou jednotné 40 - 43 x 40 - 43 x 15 cm. Šířku zdi tvoří 3,5 takovýchto cihel, takže její tloušťka dosahuje s mezerami mezi cihlami 1,5 m. Nejlépe zachovanou část jsme zachytili hned v prvním zkoumaném čtverci (20 D).

 

Práce byly započaty skrytím povrchové vrstvy 20D001. Prakticky hned pod povrchem se objevují destruované koruny zdí, vytvářející vrstvu rozplavených cihel 20D004. Po jejich očištění jsme odkryli zeď 20D003c výše popsaného charakteru se severojižní orientací, tedy zhruba rovnoběžnou s osou našich čtverců. Shodou okolností se nám podařilo otevřít sondy tak, že máme zachycenu jak zeď samu, tak část vnitřního prostoru budovy. Z druhé strany můžeme sledovat ve východních částech sond, ve vrstvách pod zdí „A“, pozůstatky nějaké starší, patrně fortifikační architektury 20D005c. Ukazuje se, že tato starší stavební fáze byla zbudována z menších pravoúhlých cihel rozměrů 30 x 30 cm. Předběžně lze soudit, že se jedná o konstrukce z doby Velkých Kušánů, patrně ze 2. století po Kr. Na západ od zdi „A“ tedy ve vnitřním prostoru budovy je pod erozní vrstvou vrstva světle šedé, prachovité půdy charakteru jemného popílku s bílými provrstveními 20D002. Bylo by lze ji rozdělit na nejméně tři další vrstvy, ale protože mám za to, že jde o týž fenomén
navrstvování, je ponecháno jednotné označení pro celé toto souvrství. V jižní části je v této vrstvě spadlý mohutný blok zdiva z nepálených cihel, patrně z horní části zdi „A“ (viz P02). V části severní se pod 20D002 objevuje kyprá vrstva světle hnědé prachovité hlíny 20D006 a u severního profilu těsně při zdi „A“ také vrstva uhlíků a popela 20D007. Podlahu jsme v tomto čtverci zatím nezachytili, třebaže pod vrstvou 20D006 se uprostřed při západním profilu objevuje kumulace udusaných střepů podobná situaci v 20E. Tento moment však vymáhá dalšího vysvětlení v příští sezóně.

 

Vedle čtverce 20D byly otevřeny čtverce 20C směrem k severu a 20E k jihu.

 

Ve 20C jsme opět odebrali svrchní erozní vrstvu 20C001. Pod ní byla ve velké části plochy vrstva erodovaných nepálených cihel (zpětně označená jako 20C009), detekujících pod ní skrytý fragment zdi „A“, zde označenou jako 20C006c. Část zdi v severní polovině čtverce byla narušena dvěma jámami neznámé funkce (20C003f/20C002 a 20C005f/20C004). Zbytky cihel v západním profilu, označené 20C007c, nasvědčují tomu, že menší z jam narušovala nejen zeď „A“, ale také nároží v severovýchodním rohu budovy (tedy v severozápadním rohu čtverce 20C). Podle profilu jsme tedy právě zde předpokládali zeď kolmou na zeď a „A“ a hodlali jsme její existenci a průběh doložit otevřením sousedního čtverce. Podobně jako u hlavní zdi „A“, i zde byla nad konstrukcí 20C007c ještě vrstva erodovaných nepálených cihel 20C010, začínající v tomto případě prakticky od povrchu. Také ve 20C byla pod zdí „A“ ve východní části sondy patrná starší konstrukce stejného charakteru jako ve 20D, zde nese číslo 20C008c.

 

Jižním směrem, v sondě 20E se rozvírá úhel mezi zdí „A“ a západním profilem, takže nám tento čtverec poskytuje více prostoru ke zkoumání situace uvnitř budovy. Pod povrchovou erozní vrstvou 20E001 je v jižní polovině světlé šedá prachovitá vrstva popelovitého charakteru s bílými probarveními 20E002. Leží navrstvena na zjevně intencionálně udusanou vrstvou s množstvím keramických střepů 20E006c. Je možné, že tato vrstva střepů je jakousi podlahou nebo spíše úrovní hospodářského charakteru, ať již se váže k budově samé a k hlavnímu období jejího užívání, nebo k nějaké mladší fázi, snad i v souvislosti se zánikem palácové budovy. Na této „podlaze“ jsme našli mimo jiné zajímavou dvoupatrovou
keramickou lampu, z níž jsme odebrali vzorky spáleného materiálu. Podlaha je mezi západním profilem a zdí „A“ narušena v jižní části jámou 20E008f, patrně hrobovou, kterou jsme prozatím nevybírali, kromě horní části, vyplněné vrstvou 20E003. Vrstva výplně, kterou jsme z velké části nechali nevybránu nese číslo 20E007. Naopak rozsáhlou jámu 20E009f v severozápadní části čtverce jsme vybírali, takže jsme zachytili základovou spáru zdi „A“ a pod ní i zde narazili na cihlové konstrukce starší stavební fáze. Jáma ovšem narušovala jak střepovou podlahu tak situaci pod ní, takže jsme nemohli v tomto prostoru ověřit, zda není níže jiná podlaha náležející k budově se zdí „A“. Výplní jámy 20E009f je v horní části 20E005, což je středně hnědá nesoudržná vrstva, poměrně ulehlá, hůře se proto rozebírá. Obsahuje drobné kousky nepálených cihel, mírně i větší fragmenty. Na kumulaci takovýchto fragmentů jsme v horní části výplně našli v malé jamce (v průběhu skrývání nebyla patrná) objevili drobnou dětskou kostřičku, zjevně neúplnou (viz P01). Byla blízko pod povrchem a je tedy pravděpodobné, že část kostí přemístila eroze. Jisté je, že se nejedná o řádný pohřeb s obřadem a všemi náležitostmi a že dítě bylo prakticky pouze zahrnuto malým množstvím zeminy bez vykopání hlubší jámy. Vrstvu 20E005 odděluje od vrstvy stejného charakteru 20E010 ve spodní části jámy úzká vrstva 20E011, která se podobá vrstvě 20E002: je to světle šedá prachovitá zemina popelovitého charakteru. Je možné, že se jedná o týž materiál jako má vrstva 20E002, který sem byl druhotně zasypán při
vyplňování jámy 20E009f. V ploše se jednotlivé vrstvy odlišovali jen velmi těžko, takže tato byla bohužel vybírána společně s předchozí 20E005 a nemáme proto separovány nálezy. V severozápadním rohu je v profilu opět patrná vrstva 20E002, která navazuje v sousedním čtverci jako 20D002. I zde je to vlastně komplex několika vrstev obdobného charakteru, odlišujících se pouze četností bílého probarvení. Samotná zeď „A“ zde má číslo 20E004c a větší část jejího průběhu opět překrývala vrstva erodovaných cihel 20E012. Starší stavební fáze, „fortifikace“ z menších cihel, je zde označena číslem 20E013c.

 

Práce ve čtverci 20B byla determinována jeho umístěním níže ve svahu. Bylo jen logické, že po skrytí svrchních erozních vrstev 20B001 a 20B002 se začala v celé ploše objevovat destrukce stavebních konstrukcí starší stavební fáze (cihly 30 x 30 cm). V této nárožní poloze se mohlo jednat o fortifikační prvek, snad baštu. Systematické zkoumání této úrovně jsme zatím odložili na později. Vrstva 20B001 odpovídá typu světlé šedavé erozní vrstvy,tak jak ji máme zachycenu v ostatních okolních čtvercích, zatímco 20B002,
která se s ní na mnoha místech propojuje či promíchává, je světle hnědá kypřejší měkká hlína, která bezprostředně nasedá na pozůstatky architektury 20B005c. Absence zdi „A“ v tomto čtverci předurčuje i absenci vrstvy erodovaných cihel, běžné ve všech čtvercích, kde jsme „A“ zachytili. Starší stavební fáze po svém zániku zřejmě ležela nějaký čas v sutinách vystavených působení počasí a pak její očištěné pozůstatky posloužily jako základ pro stavbu zdi „A“ potažmo paláce a zůstaly tak zakonzervovány. V místě, kde zůstala zeď starší fáze obnažena, jako právě zde, podléhaly nepálené cihly jistě další erozi, ale prudký svah přispěl k okamžitému odplavení nepevných a rozbitých částí cihel. Zůstalo zde proto pouze kompaktní zdivo, přeplavené pochopitelně materiálem shora. Je také zřejmé, že cihly starší stavební fáze o velikosti 30 x 30 cm byly vyrobeny z lépe připravené a jemnější hlíny a patrně také lépe prosušeny, protože lépe odolávají přirozené erozi a zejména se nedrolí, jako velké (40 x 40 cm) cihly mladší. Pod severní hranou stavby starší stavební fáze se pak vyskytují vrstvy humusovitého charakteru 20B003, 20B004, které jsme rozebírali v příliš malé ploše (zejména SV roh sondy) a neposkytly nám proto mnoho informací, bohužel ani nálezy.

 

Ve snaze po zachycení pokud možno celého průběhu východní zdi palácové stavby („A“) jsme otevřeli postupně ještě čtverce 20F, 20G a 20H se zachováním šíře kontrolních bloků 1 m.
Stav zachování zdi byl všude obdobný jako ve čtverci 20C. Vrchní řady cihel jsou, zejména ve směru dolů po svahu silně zdestruovány.

 

Ve čtverci 20F
jsme opět skryli svrchní erozní vrstvu 20F001. Pod ní byla i zde stejná světle šedá prachovitá vrstva popelovitého charakteru s bílými probarveními (jako 20E002), označili jsme ji 20F002. Také zde by ji bylo možno rozdělit na další dílčí vrstvy, ale přiklonili jsme se ke stejnému číslování jako v 20E. Tady byla 20F002 narušena výkopy – v JZ rohu novověkým hrobem 20F005/20F009f. Původně jsme ho ve svažitém terénu považovali za běžnou vrstvu, jeho skutečný tvar nám prozradil až jižní profil. Kosti se vyskytly právě jen v tomto jižním profilu, jakkoli jáma pokračuje dále k severu ještě asi 1m. Dno hrobové jámy narušuje již další vrstvu (20F007, viz níže), která je pod úrovní fragmentů střepové „podlahy“ (20F006c), zachycené v tomto čtverci jen u západního profilu ve střední části a v SZ rohu. Má shodný charakter jako 20E006c a můžeme je považovat za jeden a tentýž jev. Mezi těmito dvěma fragmenty podlahy byl druhý z výkopů, narušujících také 20F002. Jáma 20F010/20F011f s neznámou funkcí obsahovala mimo jiné spadlé nepálené cihly v dobrém
stavu a je nejlépe patrná v západním profilu. Další vkop 20F012/20F013f najdeme mezi hrobovou jámou 20F009f a zdí „A“ - 20F008c, dobře patrný je na jižním profilu. Jen nahodile se vyskytovala propálená vrstva černých uhlíků a popela 20F003, máme ji na severním i jižním profilu. Zmiňovanou podlahu ze střepů, respektive její fragmenty jsme odebrali a začali rozebírat silně ulehlou vrstvu světle hnědé hlíny s mnohými fragmenty nepálených cihel, procházející celou šíří západního profilu, ať pod podlahou či pod výplněmi
vkopů. Koruna zdi „A“ (20F008c) je zase překryta vrstvou erodovaných cihel 20F014 a na rozdíl od předchozích čtverců zde již nebylo možno v rámci zúžené šíře čtverce stanovit hranici mezi „A“ a starší stavební fází, tu zde tedy prozatím nemáme vůbec identifikovánu.

 

Sonda 20G přinesla zpočátku místo odpovědí na některé otázky ohledně podoby celé budovy spíše další nejasnosti a otazníky. Mimo jiné to přičítám opětovnému snižování absolutní výšky úrovně terénu, které předurčilo zachování zdi „A“ v menší míře než v severněji ležících čtvercích (sov. 20B a zejména 20D, kde je situace v tomto ohledu ještě nepříznivější). Také se ještě více rozevřel úhel mezi zdí „A“ a západním profilem, takže v rámci tohoto čtverce opět nelze sledovat starší stavební fázi a naopak se naskýtá větší plocha ke zkoumání vnitřní části (palácové?) stavby. Po odebrání svrchní prachové erozní vrstvy 20G001 jsme byli v západní polovině ve složité situaci, kdy 20G002, mohutná vrstva s mnoha velkými fragmenty pálených cihel, zjevně vzniklá destrukcí zdi, byla na mnoha místech narušena výkopy jam, vesměs asi hrobových. Některé z nich, ty na severním profilu, pokračují již ze sondy 20F (20G011/20G012f) viz P-01. Jáma 20G006/20G007f je patrně jen hlubší částí jámy, pokračující také z 20F. Naopak jáma 20G004/20G005f je zachycena pouze v ploše, viz P-01. Spodní části těchto jam jsme se rozhodli prozatím nevybírat, předpokládáme však i zde funkce hrobové. Podobně jako u dětské kostry
v 20E půjde vesměs o narychlo a ledabyle pohřbívaná těla, čemuž by nasvědčoval tvar jam. Některé z nich byly v horní části zakryty několika pálenými cihlami malých rozměrů, typických pro muslimskou architekturu. Zeď není ve 20G příliš dobře dochována, zejména v jižní polovině je jen velmi těžko zachytitelná. Částečně je situace narušena protáhlou jámou 20G008/20G009f. Situace v západním profilu nás přiměla k otevření dalšího čtverce, tentokráte západním směrem, nikoli ve směru hlavní zdi. Důvodem byla přítomnost
mohutné zdi, zachycené právě po odebrání vrstvy destrukce 20G002 při severním profilu. Při jeho zarovnávání totiž spadla jeho část v tloušťce několika centimetrů. Materiál odpadl právě od boku zdi z nepálených cihel naprosto stejného charakteru, jaký má i zeď „A“. Předpokládali jsme tedy, že jde o součást téže stavby a ze dvou možností, že se jedná o zeď kolmou na „A“ nebo s ní paralelní, se potvrdila po otevření čtverce 20R druhá možnost. Kolmou jsme zpočátku nevylučovali, protože prostor potencionálního nároží byl
v místě, které je porušeno sérií jam, viz výše. Zeď tedy běží paralelně s „A“ a proto v mírném úhlu zabíhá do západního profilu. Je označena číslem 20G010c, obecně ji budeme ve všech sondách nazývat zdí „B“.

 

Výzkum ve čtverci 20G vedl k otevření sondy 20R západním směrem s ponechaným kontrolním blokem širokým 1 m. Vzhledem k umístění staré sondy německo-uzbeckého týmu z roku 1993 o několik metrů dále k západu, jsme byli nuceni rozměry sondy 20R omezit na 2 x 4 m. Cílem práce v ní bylo v prvé řadě zjištění rozsahu a ověření průběhu zdi „B“. Na počátku jsme
odebrali svrchní erozní vrstvu silnou 10 – 15 cm. Při východním profilu ovšem přímo na povrchu začínají erodované cihly zdi „B“. Svrchní asi 10 cm silná vrstva je natolik
erodovaná, že ji opět odlišujeme od samotné zdi, nese číslo 20R004. Z rozebírání této vrstyv pochází nález moderní, doposud přesně neurčené mince Zeď „B“ samotná, opět sestávající z cihel o velikosti 40 x 40 cm, je označena 20R005c a prochází od severu k jihu celou délkou sondy 20R. Ve zbylé části plochy máme zachycenu vrstvu světle hnědé jemné kypré až prachovité zeminy s výraznou příměsí obilných zrníček a střední četností výskytu uhlíků do 3 cm. Vrstva nese číslo 20R002 a má mocnost od 5 do 20 cm. Zrnka obilí tvoří místy, zejména při západním profilu a ve středu sondy celá samostatná provrstvení. Odebrali jsme několik vzorků k analýze. Podle vyjádření Š. Šajdullaeva vznikla tato vrstva prozaickým způsobem při prosévaní obilí větrem. Citadela, jako nejvyšší místo v celém okolí byla ideálním místem pro oddělování plev od zrn způsobem, jakého jsme sami ještě dnes byli svědky asi ve vesnici Kalamazar na malém návrší. Zrna s nadhazují do výše a vítr odnáší lehčí části, zrna pak padají na zem, odkud jsou sesbírána, až na ta nejspodnější – část znečištěných zůstává zašlapána v prachu. Datovat tyto vrstvy můžeme tedy jen velmi těžko, mohou být antické, ale spíše pozdně středověké nebo raně novověké, vzhledem k nevelké hloubce pod povrchem. V těchto vrstvách byla nalezena část kožené podrážky k botě s dírkami po cvočcích na obvodu. V jižní části sondy se vrstva 20R002 mísí s jinou, charakterem obdobnou, ale s větším množstvím uhlíků a také popela, označenou jako 20R003. V profilech jsou vrstvy označeny společně, protože prostorově je velmi těžké jejich průběh vymezit. V ploše, nikoli ovšem v profilech, jsme zachytili další dvě mělké jamky s dětskými pohřby (viz pomocné plány). Opět se jedná o nepořádné pohřby těsně pod úroveň terénu. Výplň jamky je jen přesunutá vrstva 20G002, včetně hojného výskytu uhlíků. Jamka v severovýchodním rohu, vlastně vkopaná do koruny zdi „B“ je označena 20R008f a její výplň 20R007, místy je silně ulehlá a bylo nesnadné oddělovat hlínu od kostí. Druhá jamka zhruba uprostřed při západním profilu nese číslo 20R010f a její výplň 20R009. Doposud poslední dokumentovanou vrstvou je 20R006, což je středně hnědá velmi ulehlá hlína. Projevuje hlavně ve střední a západní části, máme ji zachycenu v západním a severním profilu.

 

            Po zjištěních ve 20R a 20G jsme otevřeli další čtverec s číslem 20H jižně od 20G (navazuje na řadu 20B-20G) s jasným cílem, najít nároží stavby poslední stavební fáze, tedy styk zdi „A“ a potenciální zdi „D“. Situace byla komplikována dalším svažováním terénu tímto směrem, který sliboval zachování snad jen nejspodnějších řad cihel.

                                                                                                                    L. Stančo

Sektor 7

 

Čtverec 9E

 

Sonda 9E byla rozměřena jako součást větší výzkumné plochy (sektor 7) v západní části tellu (tepy). Její výměra představuje čtverec o stranách 4 x 4 metry. Sonda je umístěna v jihovýchodním cípu sektoru 7; zleva (od západu) sousedí se sondou 7E a shora (od severu) navazuje na sondu 9A – od obou ji dělí kontrolní bloky o šířce 1 m - ostatní strany pak tvoří zároveň hranici sektoru 7. Práce započaly dne 14.9. 2004 a konzervace sondy včetně její dokumentace proběhla 8.10. 2004.

Soupis vrstev:

 

●9Eoo1

(profil S,V,J,Z)

Počáteční skrývka, mechanická vrstva o mocnosti 10 – 20 cm. Tato vrstva v sobě zahrnuje jednak povrchovou prašnou vrstvičku (2 – 5 cm), která je patrně zerodovanou částí vrstvy 9Eoo1, a jednak vlastní vrstvu 9Eoo1. Tato má po oschnutí rovněž prašný charakter, je šedohnědé barvy, středně až silně ulehlá, místy jí postupně proniká o něco měkčí hnědá, promísená s bílými zrnky, uhlíky a keramikou (patrně se jedná již o navazující vrstvu 9Eoo2).

Vrstva je porušena 8 objekty; 9Eoo3F, 9Eoo4F, 9Eoo5F, 9Eoo6F, 9Eoo7F, 9Eoo15F, 9Eoo16F, 9Eo24F.

Přechod mezi 9Eoo1/oo2 v ploše nejednoznačný, na profilech ovšem zřetelně čitelný.

Nálezy:

Ke: 11 fragmentů celkem, z toho diagnostické (džt.o4.9Eoo1.1-2)

Ko: 1x zlomek zvířecí kosti

 

●9Eoo2

(profil S,V,J,Z)

Středně až mírně ulehlá vrstva, hnědá, hlinitá,promísená hojně s drobnými bílými zrnky, uhlíky a keramikou (vyšší koncentrace nálezů v okolí objektů). Její mocnost kolísá od 20 do 60 cm (JZ roh), neboť vrstva se směrem k V profilu mírně a k J profilu silněji zahlubuje;v JZ rohu je pak zahloubení natolik výrazné , že zde vytváří rozsáhlou depresi, jejíž pokračování lze zachytit v JV rohu sousední sondy 7E (viz plány).

Vrstva je porušena 8 objekty; 9Eoo3F, 9Eoo4F, 9Eoo5F, 9Eoo6F, 9Eoo7F, 9Eoo15F, 9Eoo16F, 9Eo24F.

 

9Eoo2/o13

Přechod mezi 9Eoo2 a propálenou destrukční vrstvou 9Eo13 je pozvolný, půda se postupně stává měkčí a probarvuje se do červeno- až černohněda a zároveň se zvyšuje koncentrace nálezů (uhlíky, keramika, kosti) . Protože si však vrstva nadále udržuje svůj hlinitý charakter (narozdíl od uhlíkaté až popelovité konzistence 9Eo13), označuji ji jako přechodnou fázi 9Eoo2/o13 v rámci 9Eoo2.

Nálezy:

Ke: 736 zlomků celkem, z toho 79 diagnostických (džt.04.9Eoo2.1-1o pochází z čisté vrstvy 9Eoo2 a ostatní, džt.o4.9Eoo2.11–79 patří přechodné fázi vrstev 9Eoo2/o13)

Ko: 1o zvířecích kousků.

Ka: 2 fragmenty zrnotěrky či drtidla (džt.04.9Eoo2.II, IV),

 1 zlomek brousku (džt.o4.9Eoo2.I)

Kov: 1 podlouhlý zlomek železného předmětu -zákolník?,zkorodované ostří? – (džt.o4.9Eoo2.III)

Sklo: 1 úlomek průhledného namodralého tenkostěnného skla,nejspíše z nádobky (džt.o4.9Eoo2.V)

Jiné: 1 fragment pálené cihly

 

●9Eoo3F

(profil S,Z

půdorys 1,2,3,6, deník)

Objekt.

Maximální rozměry: 110 (?) x 60 (?) cm, hloubka 82 cm.

Objekt je vklíněn v SZ rohu sondy a zasahuje do obou profilů; jeho pokračování lze sledovat v odpovídajícím SV rohu sondy 7E. Má pravděpodobně oválný půdorys a orientaci podélné osy přibližně S–J. Ve své JV části porušuje podobný objekt 9Eo15F, který je tedy starší. Stěny jsou kolmé a v ostrém zlomu navazují na rovné dno, uprostřed něhož se nachází jakási nudlovitá mělká prohlubeň, která má rovněž kolmé stěny a rovné dno.

Vkop zlehka porušuje dlážděnou platformu 9Eo21C, v níž končí.

Hrobová jáma nepotvrzena.

Výplň objektu a nálezy viz vrstva 9Eoo8.

 

●9Eoo4F

(profil S,

půdorys 1,2,3,6,deník)

 

Objekt.

Maximální rozměry: 110(?) x 90 cm, hloubka (zatím) 92 cm.

Objekt leží těsně při S profilu sondy, do něhož také částečně zasahuje (pokračování v sousední 9A nezachyceno). Jeho půdorys je oválný a orientace podélné osy přibližně S–J.

Stěny vkopu jsou kolmé, dna nebylo ještě s jistotou dosaženo. Objekt porušuje dlážděnou platformu 9Eo21C.

Hrobová jáma (zatím) nepotvrzena.

Výplň objektu a nálezy viz vrstva 9Eoo9.

 

●9Eoo5F

(půdorys 1,2,3,6, deník)

Objekt.

Maximální rozměry: 144 x 80 cm, hloubka 66 cm.

Objekt je situován přibližně ve středu sondy, blíže k jejímu severnímu profilu. Půdorys má oválný neporušený tvar a orientaci podélné osy přibližně S-J. Stěny vkopu jsou kolmé a v ostrém úhlu navazují na rovné dno, které se lehce svažuje směrem k jihu. Zatímco většinu dna tvoří vrstva 9Eo13, zasahuje vkop malou částí – jakousi mělkou ledvinovitou
prohlubní kolmých stěn – do dlážděné platformy 9Eo21C.

Hrobová jáma nepotvrzena.

Výplň objektu a nálezy viz vrstva 9Eo11.

 

●9Eoo6F

(půdorys 1,2,3)

Objekt.

Maximální rozměry: 98 x 64 cm, hloubka 19 cm (schod), 5o cm (výklenek).

Objekt se nachází v SV části, kousek napravo od 9Eoo5F. Jedná se o rovněž neporušený, ale poněkud menší ovál – svým rozměrem dosahuje asi tak poloviční velikosti ostatních objektů. Jeho orientace je však podobná jako u ostatních a velmi blízká sousednímu objektu 9Eoo5F –jejich vzájemná poloha zpočátku vybízela k jistým souvislostem (např. hrob matky a dítěte), avšak domněnky nebyly potvrzeny.

Stěny objektu jsou nepravidelné; ve V části stupňovité (tvoří schod), v Z části silně konvexní a směrem do strany ubíhající; v místech, kde na sebe obě části navazují, jsou stěny kolmé. Dno je rovné a končí na úrovni vrstvy 9Eo13 ve výklenku a v místě „schodu“ pak o něco výše – na úrovni vrstvy 9Eoo2..

V případě hrobu by se jednalo o typ s výklenkem, hrobová jáma však nebyla potvrzena.

Výplň objektu a nálezy viz vrstva 9Eo1o.

 

●9Eoo7F

(profil J/řez 5,

půdorys 1,2,3,5)

Objekt.

Maximální rozměry: 134 (?) x 78 cm, hloubka 90 cm.

Objekt je situován v JV části sondy, zasahuje do jejího J profilu. Má patrně obdélný půdorys a podélná osa je orientována spíše SZ-JV směrem. Stěny vkopu jsou nepravidelné, snaží se nicméně držet kolmý sklon. Dno je lehce konkávní. Vkop končí na úrovni vrstvy 9Eo2o, tedy těsně nad dlážděnou platformou 9Eo21c.

Hrobová jáma s pohřbem dítěte.

Výplň objektu a nálezy viz vrstvy 9Eo12 a 9Eo14.

 

●9Eoo8

(profil S,Z půdorys 1,2,3)

Výplň objektu 9Eoo3F.

Světle hnědá, mírně ulehlá, hojně promísená s drobnými vápenatými částečkami, obsahuje keramiku, kousky cihel a něco málo uhlíků. V SZ rohu objektu (a zároveň sondy) byla v zásypu nahromaděná tvrdší hmota, jakýsi „sloupek“ z rozplaveného cihlového materiálu, charakterem velmi podobný 9Eo14 a 9Eo19 a přibližně ve stejné úrovni s nimi , avšak byl pouze částí zásypu a proto byl odtěžen. Na profilu se vůbec nevyrýsoval.

Nálezy:

Ke: 84 ks, z toho 9 diagnostických (džt.o4.9Eoo8.1-9)

Ko: 3x fragmenty zvířecí

 1x zlomek podlouhlého kostěného předmětu (?) o nepravidelném šestibokém průřezu (džt.o4.9Eoo8.I)

Ka: 1x nepatrný odštěpek drtidla/zrnotěrky (nezaevidován)

Jiné: 1x kus pálené cihly

 

●9Eoo9

(profil S půdorys 1,2,3,6,deník)

Výplň objektu 9Eoo4F.

Sestává patrně ze dvou vrstev, ale situace je zatím nejasná, dna patrně nebylo ještě dosaženo, rozlišuji obě případné vrstvy zatím jako výplň 1 a výplň 2 v rámci 9Eoo9.

výplň 1: hnědá, kompaktní, mírně ulehlá vrstva, ve své horní části při V okraji vkopu obsahovala také utvrdlejší jakoby cihlový materiál, ale pouze v malé míře. Dále obsahovala úlomky keramiky, kostí a nemnoho uhlíků. V hloubce 7o – 8o cm přechází se její charakter mění ve výplň 2: která je stejně hnědá, ale silně ulehlá, má charakter rozplaveného a
utvrdlého cihlového materiálu, velmi podobný vrstvě 9Eo2o nad cihlovou platformou 9Eo21C, kterou ovšem porušuje a proto to nemůže být dno. Situace s hledáním dna je zde zatím poněkud komplikovaná. Výplň 2 obsahuje kusy cihel, avšak nálezově je téměř sterilní.

Nálezy:

Ke: 53 zlomků celkem (pouze 1 nediagnostický z výplně 2), z toho 2 diagnostické (džt.o4.9Eoo9.1 – 2)

Ko: 3 zvířecí fragmenty (výplň 2)

 

●9Eo1o

(půdorys 1,2)

Výplň objektu 9Eoo6F.

Hnědá, mírně ulehlá až téměř kyprá půda, ve V části objektu se zastavuje na jakémsi schodu (který je tvořen vrstvou 9Eoo2) v Z části pokračuje výklenkem a je poněkud kompaktnější, mírně až středně ulehlá. Kypřejší charakter půdy ve V části nad schodem byl způsoben činností nějakého bioturbanta, jehož polorozbořené doupě se změtí kořínků zde bylo nalezeno. Vrstva obsahovala keramiku a kost.

Nálezy:

Ke: 34 fragmentů celkem, z toho 2 diagnostické (džt.o4.9Eo1o.1-2)

Ko: 1 úštěpek zvířecí

 

●9Eo11

(půdorys 1, 2, 3, 6, deník)

Výplň objektu 9Eoo5F.

Hnědá, mírně ulehlá, při západním profilu objektu zasahuje ve formě jakési ledvinovité prohlubně (či stupínku) do další vrstev 9Eo13 (která jinak tvoří dno objektu), 9Eo20 a rovněž porušuje povrch cihlové platformy 9Eo21C, v níž končí. Vźplň obsahovala úlomky keramiky a kostí a něco málo uhlíků.

Nálezy:

Ke: 7o fragmentů celkem, 4 diagnostické (džt.o4.9Eo11.1 – 4)

Ko: 1o zlomků zvířecí kosti (z toho 1 zub)

 

●9Eo12

( profil J? půdorys 1, 2, 3)

Výplň objektu 9Eoo7F v jeho horní JV části, kde tvoří jakousi „boční kapsu“ cihlovitého hrobového zásypu 9Eo14. Na J profilu sondy je tato část výplně nečitelná, neboť končí těsně při jeho hranici. Vrstva je hnědá, mírně ulehlá a obsahuje fragmenty keramiky

Nálezy:

Ke: 62 fragmentů celkem, 7 diagnostických (džt.o4.9Eo12.1 – 7)

Ka:1 alabastrový přeslen (džt.o4.9Eo12.I)

 

●9Eo13

( profil S,V,J,Z – řez 1,2,3,4

 půdorys 3 )

Tmavá, černošedohnědá až načervenalá vrstva, místy obsahuje černé uhlíkaté skvrny či šedé popelovité čočky. Je velmi mírně ulehlá, po zaschnutí prašná, popelovitá. Přestože barevně nemá zcela jednotný charakter, v celé ploše sondy se jedná o tutéž propálenou, nejspíše destrukční vrstvu, jejíž mocnost se pohybuje od cca 25 do 6o cm.

V JZ rohu sondy se významně zahlubuje v rámci poměrně velké deprese (její pokračování viz JV roh sousední sondy 7E), která patrně souvisí s destrukcí pod ní ležící cihlové platformy 9Eo21C.

Vrstva klesá méně výrazně rovněž v SV a JV rohu sondy, zde to však zatím vypadá, že kopíruje přirozený sklon terénu.

Tato destrukční – dost možná zániková vrstva poslední architektonické fáze tellu – byla velmi hojně promísená s vápenatými zrnky, uhlíky, popelem a je vůbec nejbohatší ze všech zatím odhalených vrstev na keramiku a úlomky kostí, které často nesou stopy ohně.

Nálezy:

Ke: 32o fragmentů keramiky, z toho 64 diagnostických (džt.o4.9Eo13.1 – 64)

 1 fragment dastarchánu (džt.o4.9Eo13.61)

 1 fragment strusky ? (džt.o4.9Eo13.27)

 patří sem patrně i některé zlomky z přelomové fáze vrstev 9Eoo2/9Eo13

Ko: 16 úlomků zvířecích kostí

 1perforovaná lasturka / závěsek (džt.o4.9Eo13.I)

Jiné: 9 fragmentů pálené cihly

 

●9Eo14

( profil J/ řez 3, řez 5

 půdorys 2,3,5 , deník)

Výplň objektu 9Eoo7F.

Dětský hrob.

Je to tmavě hnědá, velmi ulehlá, rozplavená cihlová hmota, která místy obsahuje větší či menší kusy cihel. V Z polovině objektu začíná asi 15 – 20 cm od úrovně povrchu Půdorysu 1 a zpočátku vypadá jako destrukce zdi. Asi půl metru pod povrchem terénu je tato cihlová hmota přerušena o něco měkčí a světlejší hnědou hlínou, která se podobá 9Eo12, ale také obsahuje kousky cihel. Potom ( cca 7o cm pod úrovní povrchu) se opět objevuje původní charakter tmavohnědé cihlové hmoty a vytváří jakýsi „bal“ kolem vlastního pohřbu dítěte. Keramika je obsažena jen v malém množství a pouze v horních částech výplně; v bezprostřední blízkosti těla téměř chybí.

Dětská kostra je uložena nad samým dnem objektu v pietní poloze - na zádech s rukama podél těla a hlavou přibližně na S (až SSZ). Jak už bylo shora uvedeno, nachází se tělo přímo v jakémsi „rozplaveném cihlovém balu“ či „utvrdlé bahnité krustě“, která je velmi tvrdá, hladká, odlupuje se v šupinách a tvoří také stěny a dno hrobu. Díky této krustě jsou hranice hrobu zcela zřetelně odlišitelné (a odlupovatelné) od okolního kontextu vrstev 9Eoo2 a 9Eo13. Na druhé straně však téměř neumožňuje vyjmutí kosterních pozůstatků bez rizika poškození, proto byla kostra vyzvednuta i s balem. Vzhledem ke kompletnímu stavu mléčného chrupu se pravděpodobně jedná o jedince mladšího 7 let. Tibia a patella jeho pravé nohy jsou ve zjevně nepřirozené poloze vzhledem k tělu – noha byla patrně vykloubena anebo se jedná o nějakou vrozenou fyzickou indispozici. Spodní část dolních
končetin (nárty a kotníky) byly zatíženy velkým kusem cihly. Vlastní hrobový kontext se vykazuje naprostou absencí milodarů a nálezy neobsahuje téměř žádné.

Nálezy:

Ke: 2o zlomků celkem, z toho 1 diagnostický (džt.o4.9Eo14.1)

 

●9Eo15F

(profil Z / řez 4

 půdorys 1,2,3,6, deník)

Objekt.

Maximální rozměry: 102 (?) x 84 (?) cm, hloubka 62 cm.

Objekt (tvar se mění) je situován v při SZ části sondy při jejím Z profilu, do něhož zasahuje. Zároveň byl ve své S horní části porušen sousedním objektem 9Eoo3F. Půdorys je nejspíše oválný, orientace podélné osy přibližně S – J. Stěny vkopu jsou kolmé, dno je rovné a končí na úrovni 9Eo2o; část výplně však možná zasahuje do dlážděné platformy 9Eo21c.

Hrobová jáma nepotvrzena.

Výplň objektu a nálezy viz vrstva 9Eo18 a 9Eo19.

 

●9Eo16F

(profil J / řez 3

půdorys 1,2,3,5,6, deník)

Objekt.

Maximální rozměry: 11o x 3o cm, 84 – 9o cm.

Objekt se nachází při J profilu sondy a v těsném sousedství hrobové jámy 9Eoo7F, aniž by se navzájem porušovaly. Z větší části sice zasahuje do J profilu sondy, jeho tvar i orientace však nejspíše odpovídá ostatním objektům. Stěny vkopu jsou kolmé a dno – pokud již bylo dosaženo – rovné. Porušuje dlážděnou platformu 9Eo21c.

Hrobová jáma zatím nepotvrzena.

Výplň objektu a nálezy viz vrstva 9Eo17.

 

●9Eo17

(profil J / řez 3

 půdorys 1,2,3,5,6, deník)

Výplň objektu 9Eo16F.

Tmavě hnědá, velmi ulehlá, rozplavená cihlová hmota s kusy cihel, velmi podobná 9Eo14 v sousedním objektu 9Eoo7F. Na rozdíl od jiných objektů, kde rozplavený cihlový materiál tvoří pouze část výplně, je 9Eo17 homogenní, jednolitá. Při prozatímním dně vkopu leží větší kusy cihel, které mají možná souvislost s dlážděnou platformou 9Eo21c. Podobně jako rozplavený cihlový materiál z jiných výplní obsahuje velmi málo nálezů a pouze jednu kost.

Nálezy:

Ke: 2o fragmentů keramiky, z toho 3 diagnostické (džt.o4.9Eo17.1 – 3)

Ko: 1 zlomek zvířecí kosti

 

●9Eo18

(profil Z / řez 4

 půdorys 1,2,3,6, deník)

Výplň objektu 9Eo15F.

Světle hnědá, mírně ulehlá vrstva, hojně promísená s drobounkými vápenatými částečkami, uhlíky, kostmi a keramikou.

Nálezy:

Ke: 69 zlomků celkem, z toho 13 dignostických (džt.o4.9Eo18.1 – 13)

Ko: 1 úlomek zvířecí kosti

Kov: 1 bronzový fragment hlavičky hřebíčku či jehlice; o.8 x o.6 cm, průměr o.2 cm (džt.o4.9Eo18.I)

 

●9Eo19

(profil Z / řez 4

půdorys 3,6, deník)

Výplň objektu 9Eo15F.

Tmavě hnědá, silně ulehlá rozplavená cihlová hmota obsahující velké kusy cihel. Nachází se při Z profilu sondy (a objektu), kde vytváří jakýsi ztvrdlý ostrůvek. V jakém vztahu je tato výplň ke dnu objektu 9Eo15F a případně spodním vrstvám souvisejícím s dlážděnou platformou (9Eo2o, 9Eo21C) nelze zatím s určitostí říci. K vyřešení situace je apotřebí odtěžit tento blok 9Eo19, který je zatím bez nálezů.

 

●9Eo2o

( profil S,V,J,Z / řez 1,2,3,4

půdorys 6, deník)

Tmavě hnědá, jílovitá, silně ulehlá rozplavená cihlovitá hmota pod propálenou vrstvou 9Eo13 a těsně nad dlážděnou platformou 9Eo21C, s níž je zřejmě v přímé souvislosti. Patrně se jedná o rozplavenou destrukční vrstvu dlážděné platformy 9Eo21C, které je svou konzistencí velmi podobná. Pokrývá téměř celou plochu sondy a je porušena pouze v místě JZ
destrukce, kde však jejímu charakteru odpovídá vrstva se spadanými cihlami na dně této deprese.Ve V polovině sondy je situace zatím poněkud nevyjasněná; dlážděná platforma a zde končí, avšak zbylý prostor i nadále pokrývá tato cihlovitá hmota. Není zatím zřejmé, zda jde o destrukci či případné pokračování platformy.

Vrstva obsahuje pálené i nepálené cihly, kosti, strusku, fragment brousku (?), zlomek dastarchánu a poměrně hodně keramiky.

Nálezy:

Ke: 71 fragmentů, z toho 11 diagnostických (džt.o4.9Eo2o.1 – 11)

 1 fragment dastarchánu (džt.o4.9Eo2o.12)

Ko: 1o zvířecích úlomků

Str: 1 kousek strusky

Ka: 1 zlomek bílého křemenitého kamenného kvádříku, patrně brousku ? (džt.o4.9Eo2o.I)

Jiné: 1x struska

 1x frg. pálené cihly

 

●9Eo21C

( profil S,V,J,Z / řez 1,2,3,4

 půdorys 2,3 (v 9Eoo4F) a 6, deník)

Cihlová konstrukce.

Tmavě hnědá, jílovitá, silně ulehlá cihlová hmota dlážděné platformy pokrývá téměř polovinu sondy; z větší části se prostírá v její severo – západní půli, kde je porušená několika objekty (9Eoo3F, 9Eoo4F, 9Eoo5F, 9Eo16F, ?9Eo15F) a rozsáhlou destrukcí v JZ rohu sondy, na jejímž dně se nachází vrtsva velmi podobná 9Eo2o se spadanými fragmenty cihel.

Cihly či dlaždice o rozměrech (35 x 35 až 30 x 25 cm) jsou položeny v pravidelných řadách orientovaných SV – JZ (podélně) a SZ – JV (příčně). Většinou mají cihly tmavohnědou barvu, avšak někdy jsou vyrobeny ze světlejšího šedého jílu. Jejich tvar je víceméně čtvercový, místy jsou ovšem použité jen půlky, jako je tomu při V hranici platformy. Tato hranice není zatím definovatelná s naprostou jistotou, neboť až k V profilu sondy cihlovitá vrstva nadále pokračuje, avšak nelze zatím určit její vztah k platformě (9Eo2o?, 9Eo21C?).

Souvislost s obdobnou dlážděnou platformou v 9A – 9B a 7E je velmi pravděpodobná.

Zatím bez nálezů.

 

●9Eo22

( profil V, J(?), Z / řez 2, 3(?), 4

 půdorys 3, deník)

Tenká bílá vápenitá vrstvička, středně až mírně ulehlá, která se objevuje buď pod (V, J a Z profil) anebo přímo v propálené destrukční vrstvě 9Eo13 (SV část sondy – V profil) jako její mezivrstva. Nevyskytuje se v celé ploše, ale pouze místy. Po zaschnutí má poněkud popelovitý charakter, což ji přibližuje právě destrukční vrstvě 9Eo13, se kterou rozhodně souvisí.

Obsahuje keramiku, kosti a uhlíky; bílý vápenitý povlak lpěl na všech nálezech až do umytí.

Nálezy:

Ke: 14 fragmentů, 3 diagnostické (džt.o4.9Eo22.1-3)

Ko: 5 zvířecích úlomků

 

●9Eo23

( profil J, Z / řez 3,4

 půdorys 6, deník)

Středně až mírně ulehlá, světle hnědá vrstva s příměsí bílých vápenitých částeček ( ovšem v mnohem nižší koncentraci než 9Eo22 ). Vyskytuje se pouze v JZ rohu sondy jako výplň deprese a pravděpodobně sestává ze tří zpětně rozlišených a sobě velmi podobných vrstev prozatím označených

9Eo23a,

9Eo23b a

9Eo23c.

Liší se od sebe pouze jemnými rozdíly co se týče kompaktnosti (od mírně po středně ulehlou).

Vrstva 9Eo23 osahuje spadané fragmenty nepálených cihel (z 9Eo21C), kousky pálené cihly, keramiku, kosti, žulový valounek a strusku.

Nálezy:

Ke: 88 fragmentů, z toho 12 diagnostických (džt.o4.9Eo23.1 – 12)

Ko: 5 úlomků zvířecích kostí

Ka: 1 žulový valounek - snad do praku?( džt.o4.9Eo23.I )

Str: 1x železná struska

Jiné: 4 fragmenty pálené cihly

 

●9Eo24F

( profil V / řez 2

 půdorys 1, 3a )

Objekt.

Maximální rozměry: 6o/8o (?) x 25/3o (?) cm, hloubka 64 cm.

Hrobová jáma.

Vzhledem k tomu, že tento objekt byl v průběhu prací střídavě zachycován a opět ztrácen, neboť se projevoval jen příležitostně a to jako kus cihlové hmoty při V profilu. Tvar objektu byl pouze přibližně zrekonstruován podle indicií na V profilu (řez 2). Vkop se nachází v JV cípu sondy a svou větší částí zasahuje do jejího V profilu. Má pravděpodobně oválný tvar. Orientaci hrobové jámy určit nelze (orientace kostry viz 9Eo25). Stěny jsou poněkud nepravidelné, ale vkop se směrem dolů zjevně zužuje. Dno – respektive jeho zachytitelná část – je rovné až lehce konkávní.

Výplň objektu a nálezy viz vrstva 9Eo25.

 

●9Eo25

( profil V / řez 2

 půdorys 1,2,3a,4, deník)

Výplň objektu 9Eo24F.

„Dítě v cihle“.

Výplň, která je místy jen těžko rozlišitelná a pouze občas se projevuje jako kus cihly, je velmi podobná svým charakterem rozplavené cihlové hmotě v jiných objektech (např. 9Eo14 apod.); zdá se proto, že se jedná o cihlový zásyp hrobu podobně jako je tomu u dětského pohřbu v 9Eoo7F. Rekonstrukce výplně na V profilu (řez 2) je jen přibližná.

Těsně nade dnem bylo ve velkém kusu cihly (ne –li v celé) uloženo velmi malé dítě, patrně novorozeně anebo nedonošený plod soudě podle stádia vývinu kosterních pozůstatků. O poměrně nepietním způsobu uložení svědčí jak cihla, do níž bylo dítě jakoby „zapracováno“ , tak i poloha těla; leží v embryonální poloze na pravém boku hlavou téměř na Z (
či ZZS). To pravděpodobně vypovídá o pochybných okolnostech jeho pohřbu (potrat?, utajený porod?).

Hrob byl nejspíš bez milodarů, ale část jej patrně zůstala ve V profilu sondy.

Nečetné nálezy keramiky se týkají pouze bezprostředního kontextu pohřbu; ostatní výplň byla bohužel pozdě rozlišena, čímž došlo ke ztrátě dat.

Nálezy:

Ke: 3 fragmenty (diagnostických 0)

 

●9Eo26

( profil V,J / řez 2,3

 půdorys 3a, deník )

Vrstva v okolí dna objektu 9Eo24F („dítěte v cihle“), která má pouze lokální výskyt v JV rohu sondy. Střídají se v ní tenoučké (2 - 5cm) šedé, hnědošedé až tmavohnědé jílovité pásky (vrstvičky), středně až silně ulehlé. Obsahuje keramiku a kosti. Protože byla zachycena poněkud pozdě, mohou k ní být patrně dodatečně přiřazeny některé nálezy z 9Eoo2.

Nálezy:

Ke: 13 nediagnostických fragmentů

 12 diagnostických - snad přiřaditelných z 9Eoo2 (džt.o4.9Eoo2.55 – 66)

 

●9Eo27

( profil Z / řez 4

 půdorys 6, deník )

Tenká propálená černá vrstvička při hranici destrukce cihlového dláždění 9Eo21C v JZ rohu sondy. Byla sice poněkud zdevastována neodborným zásahem, avšak její reziduum zůstalo zachováno pod jednou z okrajových dlaždic a na umělém soklíku při okraji destrukce. Patrně se také vyrýsovala na Z profilu v podobě tenkých černých čárek. Bezesporu patří k destrukčním vrstvám JZ deprese.

Nálezy keramiky pouze nediagnostické (zatím).

 

Velmi Předběžná interpretace

 

Na základě doposavadního stavu výzkumu sondy 9E lze zatím pouze konstatovat následující fakta:

Bylo dosaženo patrně nejpozdnější fáze architektury (vrstva 9Eo21C) v podobě platformy z nepálených cihel (dlážděná platforma), která zaujímá přibližně dvě třetiny zkoumané plochy zhruba 1 m pod povrchem okolního terénu a která s největší pravděpodobností navazuje na podobné platformy v sondách 7E a 9A (viz celkové plány). Jedná se tudíž o nějaký větší dlážděný prostor, zatím jej lze jen těžko určit jako podlahu nějaké místnosti či venkovního prostranství (veřejné místo?, dvůr?, ulice?). Zánikový horizont této stavební fáze však zjevně souvisí s celoplošnou destrukcí (nejspíše požárem – viz propálená vrstva 9E013) a s postupným zanášením (erozí, návějovou činností větru).

 

Celkovou situaci postupně porušuje osm objektů, pravděpodobně oválného půdorysu (některé zasahují do profilu) a víceméně jednotné orientace S(SV) – J(JZ). Všechny zahloubené objekty jsou bezesporu mladšího data než stavební fáze a její destrukční vrstvy, nejpozději však mohou být kladeny do poloviny 20. století, kdy byl tell zčásti využíván jako
pohřebiště. O tom svědčí nejen náhrobky v jeho východní části avšak i vlastní nálezy relativně „čerstvých“ lidských pozůstatků v rámci samotného sektoru 7. Jako hrobové jámy však zatím byly potvrzené pouze dva objekty (9Eoo7F, 9Eo24F). Jsou bez milodarů a jejich zásyp stejně jako výplň všech ostatních tvoří keramický materiál blízký nálezům z okolních vrstev (9Eoo1,9Eoo2,9Eo13). Obzvláště zajímavý je hrob 9Eo25 (9Eo24F) v JV části sondy, pracovně nazvaný „dítě v cihle“, kde je dětská kostra v nepietní poloze jakoby zapracována, namačkána do cihly. Větší dítě v 9Eo14 (9Eoo7F) je sice také uloženo v cihlovém zásypu, avšak za mnohem pietnějších okolností; pokud nemá nějaký hlubší význam velká cihla položená na nohách kostry. Kontexty obou pohřbů jsou nicméně poněkud neobvyklé a snad by bylo zajímavé srovnat jejich analýzy s nálezem lidské kostry uvnitř cihlové konstrukce v sondě 7A /7B.

 

 Také rozplavený cihlový materiál, který se objevuje v kontextu většiny výplní (9Eoo8, 9Eoo9, 9Eo14, 9Eo17, 9Eo19, 9Eo25) nelze zatím zcela jednoznačně identifikovat – zdá se, že nepochází z destrukce samotné cihlové platformy 9Eo21c, neboť objekty do ní takovou měrou nezasahují. Jediné výrazné poškození se objevuje
v jihozápadním rohu sondy, kde je cihlová platforma náhle porušena poměrně rozsáhlou destrukcí, která zasahuje i do sousední sondy 7E a na jejímž dně se nacházejí spadané cihly a jejich fragmenty. Nad depresí ovšem leží v celé ploše zániková vrstva 9Eo13, byť prokleslá ale žádným vkopem v tomto místě n e p o r u š e n á. Odkud se tento materiál vzal zůstává tedy jednou z mnoha otázek, jejichž rozřešení snad přinesou následující výzkumy.

 

                                                                                                                 L. Šmahelová

Čtverec 7E

 

Work in trench 7E started on the 8th of September and lasteduntill the 7th of October. Final documentation was completed on the 8th and 10th of October. The 4x4m trench was situated roughly to the south of trench 7A. Due to the fact that the grid of the site is not measured off properly and that the profiles of the northern trenches (7A, 7B, 7C) were badly preserved, the correct position of 7E had to be marked out only approximately. A heap of dirt which was dug out from trench 7A and piled on its southern edge in 2002 had to be removed before the trench was located. Unfortunately, not all the dirt was taken off, so that the remains of it were considered to be the first layer (7E001). A balk 1m wide was left between trenches 7E and 7A. Work in the trench was usually done by three local workers from the nearby village Saitabad. Though the pickaxe and shovel were also needed, the most commonly used tool was the trowel.

 The purpose of opening trench 7E was to clarify a slightly confused situation in trench 7A and to trace the architectual remains which were supposed to continue from trenches 7A and 9A. The aims have only been partially achieved.

 Several recent Musli graves or simple pits of uncertain use complicated the excavation. After the removal of the first greyish-brown dusty layer, a part of a grave pit (7E003F) was found running from the N profile (continuing from trench 7A, there labelled as Grave 4?). During the diging of the next two layers (7E004, 7E022) six other pits or their parts were found, from which at least three of them are certainly graves, as can be inferred from the occurence of biers (7E006F, 7E010F, 7E014F and 7E008F, 7E012F, 7E016F/7E018F respectively). Grave 7E008F was of the type with a side chamber for the interment proper. This grave has disturbed a mudbrick construction (7E029C) (see bellow). The graves have approximately a N-S orientation, as is usual on the tepa. Because the 18-19th century Muslim burial rite is not our main object of study we tried to avoid the time consuming exhumations of skeletons, so that the graves were excavated only as deep as it was necessary. In the end, none of the skeletons had to be exhumed.

 A 15-20cm thick destruction layer (7E025) with a lot of ashes and charcoal and without clear traces of any mudbrick construction was discovered approximately 60cm bellow the surface. A fragment of a millstone was found in the same layer. If this deposit represents a destruction of some kind of architecture, it had to be of quite a different type than the monumental architecture found elswhere on the site, as can be judged from the absence of mudbricks. In any case, the layer has no direct relationship to the mudbrick construction bellow, because two other layers (7E024, 7E028) have been deposited between them. As has been mentioned above, one of the aims was to trace the architectural remains running from trench 7A. Two mudbrick constructions have been found, of which the later one will be described first.

 Unfortunately,
mudbrick construction 7E035C, which was labelled Wall1 in trench 7A, was hardly preserved. It runs NE-SW in the western part of the trench. The mudbricks were much damaged but several types with different dimensions were identified: 36 x 24cm, 32 x 24cm, 32 x 20cm. Fragments of two kinds of plaster (thin, coarse white lime plaster on top of a thicker soft one of unknown composition: 7E037 and 7E036 respectively) were found deposited almost immediately on the construction in its northern part.

 The other mudbrick
construction (7E029C) was situated in the north-eastern corner of the trench and was formed by three rows and four layers of mudbricks 32 x 32cm large[1] (much larger parts of this ‘platform’
were found in trenches 9A and 9E). It was disturbed at least three times. It was partially disturbed on its western side, most probably because of the building of ‘wall’ 7E035C, and must be therefore earlier. It certainly continued southward but it was largely disturbed in this part by a large pit (at least 4m wide) of unknown purpose which was dug through this ‘platform’ in the south-eastern part of the trench (the eastern end of the pit was found in south-western part of trench 9E). An achaimenid sherd from a biconical vessel was found in the fill of the pit[2], evidently not in its original context. Finally, the construction was disturbed by grave 7E008F mentioned above.

 As for dates, from layer 7E023 downward the occurrance of Kushan Fine Red Slip Ware is constant. For more precise datings, we have to wait for the final analysis of the pottery corpus.

 To conclude, we have found the traces of architectural remains which we were looking for, but, mainly due to their disturbed condition, it did not help us to clarify the situation at all. We still do not know the crucial thing about the remains of monumental architecture in this part of the tepa – its significance, its meaning, the way people made use of it, simply: what it actually was. We are in an unenviable position of having an impressive mudbrick construction but knowing nothing about it. We can only hope that this situation will change during seasons to come.

 

                                                                                                                             Š. Rückl

 

 

Čtverec 7C

 

Sonda je situována na ploše tzv. šachristánu, poblíž jeho nejvyššího místa; má čtvercový půdorys o ideálních rozměrech 4x4 m a je obklopena ze všech svých 4 stran dalšími sondami o stejných rozměrech, které jsou vzájemně odděleny kontrolními bloky širokými 1 m. Zhruba jižně od popisované sondy byla již v r. 2002 otevřena sonda 7B, severně leží sonda 7D z r. 2003; a v r. 2004 začaly být zkoumány sonda 9C východně a sonda 10C západně od sondy 7C.

Sonda byla vyměřena 29.9.2003 a před začátkem výkopů v rozích znivelována – 375,36 m.n.m. v SZ rohu; 375,08 m.n.m. v SV rohu; 374,42 v JV rohu a 374,62 m.n.m. v JZ rohu – povrch sondy se tedy mírně svažoval od severu k jihu zhruba o 65-75 cm (viz plán č. 1; nivelety č. 13-16).

Ve stejný den se již započalo se samotnou skrývkou – po celé ploše byla rovnoměrně odkopána povrchová vrstva, ve vyšší (tj. severní části) mocná cca 20 cm, v nižší (tj. jižní části) mocná pouze do 15 cm. Až po odebrání byla pozorováním profilu tato povrchová vrstva rozdělena na dvě: svrchní označená jako 7C001 byla povrchovou vrstvou šedého prachu, mocnou 5-10 cm (v S části sondy mocnější než v J); pod ní tedy později rozlišena vrstva 7C002 – jednalo se o světle šedou prachovou středně ulehlou zeminu, místy s malými uhlíky. Vystoupila pod vrstvou 001 na téměř celé ploše sondy, chyběla jen v nejjižnější části sondy – zde pod vrstvou 001 se objevila rovnou vrstva 003. Mocnost popisované vrstvy kolísala mezi 5-15 cm (v S části sektoru mocnější). Z těchto dvou svrchních vrstev pochází fragmenty zvířecích kostí, větší počet zlomků keramiky (včetně jednoduché lampičky) a několik zlomků pálených cihel. V rámci vrstvy 7C002 nalezeny také 4 zvláštní nálezy: fragment kostěné jehlice, kamenný zhruba válcový brousek a dvě různě velké bronzové mince (DŽT.03.7C.002.I-IV); viz náčrtek v deníku na str. 1.

Pod vrstvou 7C002 se na téměř celé ploše sondy objevila mocná destrukční vrstva středně ulehlé hnědé zeminy, místy vápenité, s velkým množstvím fragmentů sušených cihel – vrstva 7C003. Fragmenty cihel se koncentrovaly především po celé jižní části a pak uprostřed severní části. V SZ části rozpoznána vrstva 7C004 – světle šedá (až šedozelená) zemina s malými uhlíky, místy vápenitá. Postupně se rozšiřovala JZ směrem a viditelně se tedy podsouvala pod vrstvu 7C003. Zhruba uprostřed západní části sondy konstatována malá plocha s poměrně kyprou (málo ulehlou) promíšenou světle šedou zeminou s uhlíky, místy vápenitou; v jižní části však spíše tmavě šedá až černá a popelovitá – vrstva 7C005,
která se postupně rozšiřovala J a JV směrem. Na V okraji sondy (tedy na opačné straně rozeznána vrstva 7C006 – velmi kyprá hnědá hlína (barvou jako vrstva 7C003, ale mnohem kypřejší), zpočátku to vypadalo, že se jedná o sypký zásyp nějakého recentního kostrového hrobu, proto současně vrstva označena jako objekt 1. Nově zjištěné vrstvy 7C003-006 viz půdorys č. 1 a náčrtek v deníku na str. 3; foceno (FD2:3 a FF1:37).

V dalších dnech postupně skrývána rozsáhlá destrukční vrstva 7C003, na některých místech velmi špatně rozeznáváno, zda se jedná o rozmyté fragmenty sušených cihel nebo jen o ztvrdlou zeminu – mezi fragmenty cihel totiž v podstatě stejně barevná výplň v podobě hnědé různě kompaktní zeminy. Tato zemina na jednom místě (SZ od vrstvy 7C005) kypřejší
(zřejmě zásyp později rozpoznaného hrobu 1). V severní části sondy se na menší ploše pod slabší destrukcí cihel (vrstva 7C003) objevila šedá a černá popelovitá zemina, místy vápenitá, místy drobné uhlíky a větší čočky velmi tvrdého jílu. Tato nová vrstva 7C007 byla bez nálezů. V SZ rohu sondy, v rámci vrstvy 7C003 nalezen větší fragment bílé vápenité omítky (nebo podlahy?) v šikmé poloze (sklánějící se k S), vedle ležely další menší kusy. Takovéto menší fragmenty nalézány sporadicky v rámci vrstvy 7C003 na více místech, jednou také ve vrstvě 7C004. Jejich tloušťka kolísá mezi cca 2-5 cm. Vrstva 7C007 a koncentrace fragmentů omítky (?) zachyceny na částečném půdorysu č. 2, foceno (FF2:7-8 a DF1:7-8); celková situace viz náčrtek v deníku na str. 5).

Destrukční vrstva 7C003 dále rozčišťována a snižována; v J části sondy zachycena zeď 7C001c, probíhající zhruba ve směru SZ-JV (v deníku dříve pracovně označována jako tzv. J destrukce). Původně se zdálo, že sestává z pásu 3 obdélníkových sušených cihel (foto FD2:15 a DF1:9; náčrtek v deníku na str. 7), později po důkladnějším rozčištění se
ukázalo, že zeď stavěna na šířku jeden a půl čtvercové cihly. Zlomky cihel i celé byly rozházené po obou stranách zdi. V JV rohu ale již nepokračuje, zde pouze kyprá hnědá zemina. Buď na tomto místě zeď přerušena pozdějším vkopem, anebo zde skutečně končí? Dále se postupně vytříbily dvě cihlové destrukce, jež připouštěly možnost dalších stavebních konstrukcí (viz náčrtek v deníku na str. 8). V deníku jsem začal pracovně rozeznávat tzv. SV destrukci v SV rohu sondy (pozdější zeď 7C002c) a tzv. S destrukci v prostoru mezi vrstvami 7C004 a 7C007 (pozdější zeď 7C003c). Jednotlivé cihly obou destrukcí šly ale velmi špatně odlišit (viz náčrtek v deníku na str. 11). Dle profilu pak u S destrukce zjištěno, že se asi opravdu bude jednat o úzkou zeď, jež zřejmě pokračuje ze severněji položené sondy 7D; navíc Z ostrá hranice mezi touto destrukcí a vrstvou 7C004 začala též připomínat hranu zdi. Tato vrstva 7C004 se postupně významně rozšířila Z, JZ a J směrem. V SZ rohu odstraněny fragmenty vápenité omítky (?), pod ní opět pokračuje destrukční vrstva 7C003. Snižována vrstva 7C006 v rámci objektu 1, tato kyprá hnědá zemina se stávala postupně více a více ulehlejší, až plynně v Z části přechází ve vrstvu 7C003, ve střední a V části se objevuje vrstva 7C004. Jako nálezy z vrstvy 7C006 eviduji fragmenty keramiky, zvířecí kosti a zlomek kamenného přeslenu (DŽT.03.7C.6.I). Prvotní
domněnka o zásypu hrobu se tedy nepotvrdila. Vrstva 7C005 se stahuje od V hrany sondy JZ směrem (po plošném snížení popelovitá část zmizela, dále tato vrstva opět jen světle šedá s uhlíky, vápenitá). Vrstva 7C007 celá odebrána (bez nálezů) – postupně zmizela popelovitá zemina, přičemž přibylo čoček tvrdého jílu – již odlišná nová vrstva 7C008, která rozdělila cihlovou destrukci v této S části sondy na tzv. S a SV destrukci (viz výše). Jednalo se o vrstvu čoček velmi tvrdého šedého jílu, mezi čočkami výplň
středně ulehlé, světle šedozelené zeminy. Ve spodní části byla kompaktnější, místy se objevily cihly z tvrdého jílu. Pozvolna se rozšiřovala J směrem a také se mírně podsouvala pod fragmenty cihel tzv. S destrukce. Takto popsaná situace viz půdorys č. 3 a náčrtek v deníku na str. 10; foceno (FD2:21-22 a FF2:13-14).

Snižována vrstva 7C004 (velké množství Ke a zvířecích Ko), v SZ rohu tato vrstva postupně do hloubky ustupuje (foto FF3:1-2); vrstva 7C003 v samotném SZ rohu přechází ve vrstvu 7C009, která se jí barvou i strukturou velmi podobá, je ale od ní oddělena slabou vápenitou vrstvičkou. Vrstva 7C004 tedy úplně vybrána – kromě četných nálezů zlomků Ke a zv. Ko také větší fragment vápenité omítky či podlahy, zlomek pálené cihly (tloušťka 4 cm), dále ker. zlomky s vápenitým nálepem, 3 zl. Zvláštního třpytivého kamene a ještě bronzový
plíšek (DŽT.03.7C.4.I) a 1 astragal (DŽT.03.7C.4.II). Pod touto vrstvou se všude objevila nová vrstva 7C009 – hnědá zemina, v S části středně ulehlá, v J části velmi ulehlá; svažuje se od SZ rohu sondy na všechny strany; místy vápenitá, s uhlíky, místy ještě probarvená s vrstvou 7C004 (částečný půdorys č. 4 zachycuje situaci, kdy ještě vrstva 7C004 nebyla celá vybrána, ale v SZ rohu již vylezla vrstva 7C009).

Odkopávána zemina a spadané cihly (destrukční vrstva 3) kolem reliktu zdi 7C002c, severně této zdi (SV roh sondy) dosti nálezů – Ke (také Ke z jedné strany s nálepem vápenité bílé vrstvičky), zv. Ko a korálek (DŽT.03.7C.3.X); v samotném rohu sondy vyrvali dělníci z profilu (hloubka cca 80-90 cm od povrchu) kus dřevěného žebříku či nosítek – pravděpodobně ze zásypu nějakého recentního hrobu, který zasahuje do této sondy jen velmi malou částí. Pod destrukční vrstvou 7C003 se severně zdi 7C002c objevila jílovitá vrstva 7C008, zdá se, jako by jíl šel jak pod S destrukci (7C003c) tak pod SV destrukci (7C002c); při jejím snižování nálezy Ke, zv. Ko, fragment pálené cihly a zlomek kamenného přeslenu (DŽT.03.7C.8.I). Destrukční vrstva 7C003 také odkopávána J zdi 7C002c (nálezy Ke a zv. Ko), tato vrstva také odebírána jednak v blízkosti reliktu zdi
7C001c (zde bylo hodně zpřeházených zlomků i celých sušených cihel), tak i v prostoru mezi J koncem tzv. S destrukce a vrstvou 7C005 – zde kromě Ke a zv. Ko ještě i nález malé bronz. mince (DŽT.03.7C.3.V), bronz. fragmentu (DŽT.03.7C.3.VI) a fragmenty jakési skelné pasty (DŽT.03.7C.3.IV) a z JV rohu sondy pochází zlomek pálené cihly a kusy jakési vápenité omítky (z míst pozdějšího hrobu č. 2); viz náčrtek v deníku na str. 13.

Rozčišťována tzv. SV destrukce kolem zdi 7C002c – ta zřejmě postavena na šířku 2 čtvercových cihel (sušené cihly o rozměrech minimálně 32x32 cm), kladených vedle sebe ve 2 řadách; zvláště z J strany velmi pěkně vidět spáry mezi jednotlivými cihlami. Při rozčišťování zdi nálezy Ke a fragmenty jakési bílé vápenité omítky. Částečně odstraňována i tzv. S destrukce, nálezy zlomků Ke. Oproti zdi 7C002c u této zdi (jestli vůbec?) 7C003c nejsou čitelné jednotlivé cihly (jen místy), je ale poměrně dobře vidět její horní
odkopaná část v S profilu (zřejmě stavěná jen na šířku jedné cihly), navíc pokračuje zeď podobné šířky ve stejném směru i v sondě za tímto profilem (7D). Ze Z strany je hrana této konstrukce dobře a ostře odlišitelná od vrstvy 7C004 (v S a střední části); ovšem v J části je ze Z strany často promíšená čočkami zeminy vrstvy 7C004 a také kypřejší
hnědou hlínou, místy vápenitou, místy s uhlíky, Ke; navíc v místě styku s čelem zdi 7C001c se na ni pravděpodobně nijak nenapojuje, je možné, že v této J části se opravdu jedná pouze o destrukci obou stavebních konstrukcí (7C001c a 3c), ne již o samotnou dříve zde předpokládanou zeď 7C003c. Z východní strany se pod konstrukci 7C003c (nebo jen destrukci) vsouvá jílovitá vrstva 7C008 – ta je v místech pod cihlami tvořena velmi tvrdým jílem – je možné, aby tento velmi tvrdý jíl představoval jakousi podezdívku zdi této předpokládané zdi? Tato vrstva snižována – místy středně ulehlý jíl, místy velmi tvrdé čočky jílu, které často zbarveny až do hněda; většinou ale zemina středně ulehlá, vápenitá, s uhlíky (velmi podobná vrstvě 7C004); nálezy Ke, zv. Ko a v SV rohu sondy fragmenty vápenité omítky (?). Opět snižována destrukční vrstva 7C003 s bohatými nálezy Ke,
zv. Ko, fragmenty vápenité omítky/podlahy (??), zlomek pálené cihly, kousky dřeva (pravděpodobně z míst pozdějších hrobů 1 a 2) a také fragment (zhruba polovina) sušené obdélné (tedy půlka čtvercové) cihly spadlé ze zdi 7C001c, velmi dobře zachovalé (šířka 18 cm, výška 11 cm), na jejím povrchu zjištěna šikmá širší mělká rýha, vytvořená zřejmě prstem (viz náčrtek v deníku na str. 17 nahoře). Dále snižována vrstva 7C005, na jednom místě (cca 30x20 cm) spíše černá popelovitá; nálezy Ke, zv. Ko a zlomek pálené cihly. Pokus o předběžnou interpretaci situace: zdi 7C001c a 2c jsou jisté, zdá se, že jdou ve stejném směru; zeď 7C003c mnohem tenčí, postavena narychlo (nedbale), možná se jedná jen o jakousi mladší příčku, přistavenou později ke zdi 7C001c (viz náčrtek v deníku na str.17 dole).

Dále přikročeno k očišťování zdi 7C001c a částečné vybírání destrukce J od ní, zde zlomky sušených cihel, Ke, zv. Ko. V jednom místě náhle proražen otvor (cca 20x20 cm) do hluboké dutiny, rozšiřující se do stran; nezdá se, že by dutina byla dutina uzavřena nějakou kopulí – spíše jen zpřeházené fragmenty cihel, zatím však blíže nezkoumáno pravděpodobně další recentní hrob). Více rozčištěna také zeď 7C002c – z bočních stran nádherně čitelné spáry mezi cihlami; zdá se však, že v rohu u V hrany sondy dole na J straně zdi už další cihly nepokračují (viz náčrtek v deníku na str. 18). Čelo zdi zatím nenalezeno, respektive spíše se zdá, jako by zeď později byla přerušena nějakým vkopem (pro hrob 1?) – ve vrchní části cihly totiž nestejně ukončené, většinou asi necelé; ve spodní části S poloviny zdi je podsunutá jílovitá vrstva 7C008, zde jíl značně tvrdý, zřídka Ke a zv. Ko (viz náčrtek v deníku na str. 19). Dále rozčišťována i stavební konstrukce 7C003c, její J část (při styku se zdí 7C001c) nakonec ukopána – jednalo se zde totiž pouze o destrukci z napadaných cihel. Zkoušeli jsme rozčišťovat povrch této zbylé stavební konstrukce, nějaká struktura však neobjevena (nálezy Ke a zv. Ko).

Začišťována vrstva 7C008 – místy jíl velmi tvrdý, tvoří ažjakoby jílovité cihly a mírně se rozšiřuje J směrem (nálezy Ke, zv. Ko). Vrstva 7C005 již téměř zmizela, je pozorovatelná jen na nepravidelném ovále cca 25x20 cm. Začišťována také destrukční vrstva 7C003, po sejmutí jen slabé vrstvičky (nález zajímavě vyhlazeného a snad i tvarovaného zubu – DŽT.03.7C.3.VIII) tato destrukční vrstva na mnoha místech zmizela, pod ní začala vylézat slabě jílovitá světle šedozelená zemina, středně ulehlá, místy vápenitá, s uhlíky (podobně jako vrstva 7C004 a 7C005). Vcelku kontinuálně navazuje na vrstvu 7C008, není ale tak ulehlá, spíše jen středně ulehlá – nová vrstva 7C014 (ze začátku označována jako 7C008B). Na oválném podlouhlém (cca 2x0,5 m) prostoru JZ od zdi 7C002c však jakoby destrukční vrstva 7C003 pokračovala – zemina měla úplně stejnou barvu, avšak byla náhle dosti sypká – zde tedy označena jako další vrstva 7C010 (pozdější hrob 1). Výše popsané situace viz náčrtek v deníku na str. 20, foceno (celek i detaily zdi 7C002c – FF3:7-9; DF1:30-32 a FD3:1-3,5) a půdorys č. 5 (zde již hrob 1 odkryt).

Po dokumentaci snižována vrstva 7C009, nálezy Ke a zv. Ko. Hranice mezi touto svažující se vrstvou a zbytkem destrukční vrstvy 7C003 (zemina stejné barvy, zde ale fragmenty sušených cihel) kousek severně od hrany zdi 7C001c není téměř rozeznatelná. Dále snižována plocha v JV kvartálu sondy – vrstva 7C003 postupně ustupovala (nálezy Ke, zv. Ko a také ulitky a semínko – DŽT.03.7C.3.IX) před rozšiřující se vrstvou 7C014 (nálezy Ke), ta se od severně ležící vrstvy 7C008 barevně téměř neodlišuje, pouze strukturou –
7C008 je na rozdíl od 7C014 místy velmi ulehlá, místy s čočkami velmi tvrdého jílu. Hranice byla tedy téměř nerozeznatelná, přechod mezi nimi spíše pozvolný, proto kvůli rozlišování nálezů jako předěl brána J hrana zdi 7C002c a dále Z směrem její prodloužená linie (až ke konstrukci 7C003c). Mezitím opět snižována vrstva 7C009 (cca 5-10 cm), místy byla vápenitá, s uhlíky, místy spíše šedozelená; zemina se postupně stávala více ulehlejší (nálezy Ke, zv. Ko, fragmentu nějaké omítky/podlahy. Také v pruhu podél S hrany
zdi 7C001c se pod destrukční vrstvou 7C003 objevila výše zmíněná šedohnědá zemina vrstvy 7C014, zde je však dosti kypřejší. Mezi ní a vrstvou 7C009 pozorován velmi ostrý přechod v přímém směru, rovnoběžném s hranou zdi 7C001c (viz půdorys č. 6).

Začala být vybírána vrstva 7C010 (velmi sypká hnědá zemina, místy čočky šedozeleného jílu), jednalo se o zásyp hrobu 1 (= objekt č. 2). V zásypu početné malé fragmenty Ke, občas zvířecí Ko, malé fragmenty vápenité omítky či podlahy, kousky dřeva a hlavně kovové nálezy: větší a pak menší bronzová mince, kovová obdélníková destička a kovová tyčinka
(DŽT.03.7C.10.I-IV); dle předběžného určení K. Abdulajeva menší mince pravděpodobně ze 3. stol. n.l. U samotného skeletu žádné nálezy (bez výbavy), mrtvý spočíval na zádech, hlavou k severu (hlava ale obličejem natočena k západu); nohy směřovaly k jihu, levá noha natažená, pravá velmi mírně skrčená; ruce byly natažené podél těla, prsty levé ruky pod pánví. Kosti byly ve špatném stavu zachování – velmi snadno se lámaly a drobily, kosti lebky se rozpojovaly ve švech a také se lámaly. Délka od paty po temeno cca 160 cm; zuby byly ve velmi dobrém stavu – nijak neotřelé (mladý, ještě nedospělý muž??); foceno – FF3:12-15 (kostra) a FD3:8 (celkový pohled na sondu). Hrobová jáma velmi úzká
(25-35 cm), směrem dolů se mírně rozšiřovala (dno široké 45-50 cm), do vrstvy 7C008 byla zahloubena 45-50 cm (viz náčrtek profilu hrobu v deníku – str. 25, kostra dokreslena do půdorysu č. 5). Hrob je pravděpodobně recentní, muslimský. Zdá se, že při jeho kopání porušena zeď 7C002c (možná i částečně zeď 7C003c). Takovéto hroby totiž kopány způsobem, kdy jáma kopána zpočátku široká, pro samotné tělo pak jen velmi úzká jáma (viz náčrtek v deníku na str. 26).

Snižována vrstva 7C008, hodně Ke, dále zv. Ko (m.j. celý asi kraví roh), fragment pálené cihly, vápenité hrudky, kousek strusky (cca 6x8 cm DŽT.03.7C.8.II) a kostěnou jehlici (DŽT.03.7C.8.III). V samotném SV rohu sondy zemina kyprá, neustále zde odpadává hlína z profilu – pravděpodobně zásyp dalšího hrobu. Dále také odkopávána vrstva 7C014, podobné nálezy – Ke, zv. Ko a také spodní část kostěné jehlice (DŽT.03.7C.14.I – na artefaktu ovšem napsáno DŽT.03.7C.8B.I dle původního označení vrstvy). Při S hraně zdi 7C001c tato vrstva pořád ještě promíchána zbytky destrukční vrstvy 7C003, tedy destrukcí cihel.

V jihovýchodním rohu sondy, kde již dříve byla zaznamenána zemina poněkud kypřejší, byl zjištěn zásyp dalšího hrobu – hrob 2 (= objekt č. 3), jehož zásyp tvořila nová vrstva 7C011 (sypká hnědá zemina, barevně neodlišitelná od destrukční vrstvy 7C003, jen sypkostí). Hrob z větší části zasahuje do J a V profilu, přerušuje tedy průběh zdi 7C001c. Vybírán jeho zásyp – nálezy Ke, zv. Ko, fragment pálené cihly, kousky dřívek a vápenité hrudky. Vybrán pouze zásyp z širšího vkopu pro hrob, pak již jen velmi úzký vkop (opět ve směru S-J) pro samotné tělo. – na severním konci tento úzký vkop překryt čtvercovou pálenou cihlou (32x32x5 cm) a za ní fragmentem vztyčené pálené cihly – tedy v místech, kde lze očekávat hlavu zemřelého. Kolem úzkého vkopu jakási kompaktní cihlová vrstva, která pravděpodobně souvisí s konstrukcí hrobové jámy. Dokumentováno – částečný půdorys
č. 6 a náčrtek v deníku na str. 29, foceno (FF3:19-21). Později ale došlo v tomto rohu sondy k sesutí profilu – tedy zásypové vrstvy hrobu 2 – zatím proto od dalšího vybírání hrobu upuštěno a sesutí využito k vytvoření umělých stupňů sloužících k sestupu do stále hlubší sondy (viz náčrtek v deníku na str. 30).

Skrývána vrstva 7C008, postupně se stávala tvrdší a jílovatější, sem tam vápenitá, místy uhlíky; nálezy Ke a zv. Ko. Pod sušenými cihlami zdi 7C002c začal být ze S strany pozorován blok velmi tvrdého světle zeleného jílu (zřejmě nějaká podezdívka ??), tento blok se postupně rozšiřuje do stran (mohutní). Vybírána i vrstva 7C014, občas se objevily tvrdší jílovanější místa, jinak vrstva pořád stejně ulehlá; po čase ale situace jiná podél S hrany zdi 7C001c, kde v šířce cca 32-38 cm zemina této vrstvy o poznání kypřejší (kvůli zapuštění zdi?) – viz částečný půdorys č. 6 (později označeno za samostatnou vrstvu 7C013). U zmíněné zdi 7C001c v kypřejším pásu vrstvy 7C014 nalezen téměř celý hrnec se dvěma vertikálními uchy(DŽT.03.7C.8B.1; koordináty - W: 180-190 cm, S: 90-100 cm; hl. cca 125-135 cm). Dále byly nalezeny v rámci vrstvy 7C014 (nejen v kypřejším pásu) zlomky Ke, zv. Ko, ojediněle fragmenty pálených i sušených cihel, vápenité hrudky a také zvláštní nálezy – malá bronz. kulička (DŽT.03.7C.8B.II) a ještě další rozlámaná větší
část hrnce (DŽT.03.7C.8B.2; koordináty – E: 70 cm, S: 190 cm, hl. 147 cm; foceno – FF3:27); rozmístění nálezů viz náčrtek v deníku na str. 31. Při dalším snižování odkryto několik cihel z tvrdého jílu; místy začíná být zemina velmi ulehlá, mírně hnědne; podél zdi 7C002c jakoby velmi tvrdá svažující se plocha (k jihu), práce zde prozatím zastaveny.

Pod zdí 7C003c také konstatován rozšiřující se blok tvrdého světle zeleného jílu; zeď (jestli vůbec) zřejmě postavena velmi nedbale; zdá se, že cihly pokládány velmi různě, také m.j. fragment pálené cihly postavený vertikálně. Celá plocha sondy začištěna, foceno (FF3:26), dokresleno do částečného půdorysu 6, nivelováno. Zatím mi není jasný vztah mezi zdí 7C002c a 7C003c (bohužel situace velmi porušena hrobem 1); zatím se mi nezdá, že by původně na sebe navazovaly (možná mezi nimi průchod?).

Opět snižována vrstva 7C009, místy také vápenitá, i uhlíky; v S části středně ulehlá, v J části ulehlejší (zde také občas fragmenty sušených cihel). Nalézány zlomky Ke, zv. Ko, řídce fragmenty pálených i nepálených cihel a také železná trojbřitká šipka s trnem (DŽT.03.7C.9.I). Posléze se na několika místech a v různých úrovních objevovaly sypké, světle šedé, místy až bílé popelovité vrstvičky s množstvím uhlíků, místy vápenité; řídce obsahovaly fragmenty Ke, zv. Ko, také malé fragmenty jakýchsi skořápek a zlomek kostěné jehlice (DŽT.03.7C.12.I-II). Tyto vrstvičky (souhrnně označeny jako nová vrstva 7C012) se objevovaly a hned zase mizely (nezaujímaly větší plochu), byly i dvě nad
sebou (mezi nimi a pod nimi vrstva 7C009), jejich tloušťka byla většinou cca 1 cm, místy však až 5-6 cm. V SZ rohu sondy také tenká (1 cm) velmi tvrdá vápenito-uhlíkatá vrstvička (7C015) a V od ní ještě bílá vápenitá sypká vrstvička (vrstvičky 7C012 byly spíše světle šedé), tato tedy označena jako 7C016. Nová situace v SZ kvartálu tedy focena (FF3:36-37) a kreslena (částečný půdorys č. 7 a náčrtek v deníku na str. 35).

Stále nebylo jisté, zda stavební konstrukce 7C003c (původně zvána tzv. S destrukce) je opravdu nějakou užší nedbale postavenou zdí anebo jestli spíše není z větší části jen destrukcí. Neustálé pokusy o rozčišťování nepomáhaly, proto jsme přistoupily k jejímu rozebrání, napřed došlo k fotodokumentaci (DF1:54). V horních částech nešly rozpoznat
jednotlivé cihly, vše jakoby slito do jedné cihlové hmoty. Jen místy obrysy rozeznány, např. v S části dvě cihly zřejmě na výšku. Později v J části začištěny čtvercové cihly v zešikmené poloze (foceno – DF1:55 a ff4:3), tyto odebrány (rozměry: 34x33x10/11 cm, z druhé strany 35x35x10/11 a 32x32x10 cm; 32x31x10 cm; 4. cihla se rozbila). Na spodní straně všech cihel značky – foceny (DF1:56-58) a kresleny. Pod těmito cihlami další cihly v zešikmené poloze (zachyceny v malém bloku o třech řadách pod sebou, přičemž v jedné řadě vždy jen 2-3 cihly). Vypadá to, jakoby to byla část zdi, která se sem sesula (spíše od severu??) – viz náčrtek v deníku na str. 37. V severní části zůstával stále blíže nerozpoznatelný velmi tvrdý homogenní jílovitý blok, nešlo rozpoznat jednotlivé cihly, ale přitom zpětně na profilu jsme mohli pozorovat, že zeď zřejmě stavěna na šířku jedné
čtvercové cihly. Dále se pokračovalo s rozebíráním, průběžně foceno (FD4:7,8 a FF4:6,7), také náčrtek v deníku na str. 38; odstraněny i další cihly ležící na šikmo v J části (jejich rozměry: 34x34,5x10/11 cm; 35x34/35x10/11 cm; 35x35x11 cm a menší 32x31x10,5 cm). Kromě snad jediné nesly i tyto cihly na spodní straně značky (foceno – DF1:67,68). Z rozebrání celé této tzv. S destrukce (7C003c) pochází poměrně dosti Ke a zvířecích Ko. Po jejím odstranění po celé délce pod ní konstatována středně ulehlá zemina šedozelené barvy – totožná s vrstvou 7C008, resp. 7C014 – pod ní, ale daleko níže, než bychom čekali podle profilu, se v Z části objevovala hnědá zemina vrstvy 7C009, při jejím začišťování nález bronzu (korálek? – DŽT.03.7C.9.II). Odebírána šedozelená zemina vrstvy 7C008, resp. 7C014 pod bývalou S destrukcí v její V části, postupně však více ulehlejší
a poněkud tmavší.

Zamyšlení nad možnými podobami zdi 7C003c (náčrtky variant v deníku na str. 43-44):

zeď mohla stát po celé délce tzv. S destrukce – mohla by proto svědčit existence šedozelené zeminy (totožná s vrstvami 7C008 a 7C014) pod celou délkou této S destrukce (byla by jakýmsi zásypem při/pod podezdívkou), jejíž hranice/styk s vrstvou 7C009 tvoří téměř přímou linii pod Z stranou uvažované zdi. Proti však mluví odhalené cihly v J části, které ležely na šikmo – evidentně nebyly in situ, zde se jednalo o část zdi, která se sesula či spadla. Z tohoto důvodu je průběh zdi v celé délce S destrukce nepravděpodobný.

zeď mohla stát jen zhruba do dvou třetin délky S destrukce (od S profilu); cihly ležící na šikmo v J části mohly odpadnout právě z jejího konce; její podezdívka a zřejmě i spodní část by podle stavu při rozebírání S destrukce byla dělána (přímo slepována) z různých/nestandardních jílovitých cihel, kde bylo podezřele velké množství fragmentů Ke i zvíř. Ko. Kdyby tato zeď probíhala a končila v uvažovaných místech, teoreticky by mohla navazovat na zeď 7C002c (bohužel vztah mezi nimi kvůli vkopu pro hrob 1 těžko určitelný), tvořila by pak zde nároží. Je však zvláštní, že cihly v profilu jsou poměrně dobře čitelné, ale dále bylo vše jakoby slité v jednolitý cihlový blok.

Nebo je možné to, že celá S destrukce byla skutečně jen destrukcí a zeď stála vlastně jen v navazující sondě 7D a v profilu a do popisované sondy 7C
zasahovala jen velmi malým kouskem, viděným v profilu.

Začištěna celá plocha sondy, nová situace focena (FF4:16-17), kresleno (náčrtek v deníku na str. 45; půdorys 8), nivelováno. Byly zaznamenány nové vrstvy: u S hrany sondy, mezi zdí 7C002c a vrstvou 7C009 pod vrstvou 7C008 konstatovány velmi tvrdé plochy cihlově hnědé zeminy (jako povrch nepálených cihel), nešlo zjistit, zda se jedná o nějakou stavební konstrukci, proto zatím ponechány a označena jako vrstva 7C017. Dále jižně od hrany zdi 7C002c se objevila slabá vápenitá vrstva (1-5 cm) velmi utvrdlé, spíše světlé hnědé zeminy s četnou příměsí uhlíků – 7C018; zatím také neskrývána, je totiž velmi kompaktní, ale křehčí, na povrch nevystupují jednotlivé hrudky, dá se začistit do hladké plochy v mírném sklonu (relikt nějaké podlahy??; foceno: FF4:24). Nakonec ještě malá vrstvička 7C019 se značnou koncentrací uhlíků, hned vedle Z okraje vrstvy 7C018.

Úzký pruh (cca 25-40 cm) zeminy táhnoucí se podél S hrany zdi 7C001c, původně také brán jako součást vrstvy 7C014, se začal hodně odlišovat svou kyprostí – proto teď odlišen jako nová vrstva 7C013 – kyprá zemina barvy totožné s vrstvami 7C014 a 7C009, tedy v Z části spíše hnědá, ve V části tmavší šedozelená až hnědá; od těchto vrstev se tak liší především svou změnou kyprosti. Při jejím vybírání nálezy spadaných fragmentů sušených cihel, ojediněle i pálených, větší množství Ke, také zv. Ko.

Odebírána vrstva 7C009, na několika místech se ještě objevily maloplošné vrstvičky 7C012 s řídkými nálezy Ke. Z vrstvy 7C009 kromě Ke a zv. Ko také vyjmut nějaký zkorodovaný Fe fragment a pak fragment skořápky (DŽT.03.7C.9.III-IV); později se na několika místech začaly objevovat nepálené cihly (viz náčrtek v deníku na str. 46). V závěru dne snižována vrstva 7C014 o cca 5 cm – nyní začala být velmi ulehlá a také dosti tmavší než ve vrchních částech, nálezy Ke a zv. Ko. V hromadě vyhazované hlíny dělníci nalezli fragment kostěné jehlice – bohužel tedy bez kontextu.

Dalším skrýváním vrstvy 7C009 cca 0,5 m Z od kompaktní vrstvy 7C017 začištěna na dvou místech vedle sebe v mírném sklonu velmi tvrdá bílá vápenitá plocha s vápenitými hrudkami na povrchu – označena jako 7C020 (foceno – FF4:23). Na jiných místech se ještě objevovaly maloplošné slabé vrstvičky 7C012; v SZ rohu se zdá, že rozčišťované cihly budou zřejmě součástí nějaké zdi či platformy. Z nálezů opět Ke, zv. Ko a též pravděpodobně keramické závaží protáhlého vejčitého tvaru. Zčásti skrývána i vrstva 7C014 – Ke, zv. Ko a kovový (Fe?) fragment (DŽT.03.7C.8B.III). Hranice mezi vrstvami 7C009 a 7C014 stále méně čitelné, jakoby se barevně i strukturou k sobě přibližují; zdá se, že vrstva 7C014 je promíšena hnědou zeminou stejné barvy jako je vrstva 7C009 – vypadá to, že vrstva 7C014 postupně ustupuje, je možné, že 7C009 bude pod ní. Poté plocha celé sondy začištěna, focena (FF4:21-22; FD4:13) a dokumentována (částečný půdorys č. 9; náčrtek v deníku na str. 49).

Kompaktní blok označovaný jako vrstva 7C017 spíše zača vypadat jako blok ze sušených cihel – jednotlivé cihly nešlo rozpoznat, proto odkopána svrchní cca 10 cm vrstva a zde již začaly být patrné dutiny vyplněné zeminou vrstvy 7C014, po jejich částečném vybrání to již snad na nějaké cihly vypadá (viz náčrtek v deníku na str. 49). Dále odkopávána vrstva 7C009, na třech místech ještě několik cm silné vápenito-popelovité vrstvičky 7C012 – z nich sporadické nálezy Ke, zv. Ko a zlomek mazanice. Nálezy z vrstvy 7C009 dosti bohaté:
Ke, zv. Ko (1 astragal?), Ke závaží, fragmenty sušených cihel, jeden zl. pálené cihly a dva kousky mazanice. V této vrstvě nyní více fragmentů sušených cihel – mohly popadat nyní už z jisté zdi v SZ rohu. Tato zeď (označena 7C004c) z J strany obnažena do výšky 4 řad cihel – jednotlivé cihly jsou poměrně dobře viditelné, zdá se, že spáry mezi nimi budou asi poměrně široké. Hledáno, kam až východním směrem tato stavební konstrukce vede, zatím však situace nedovolila nic říci, zřejmě někam do míst pod vápenitou tvrdou vrstvu 7C020. Odstraňovaná vrstva 7C014 začala být značně ulehlá (nálezy Ke, zv. Ko, zlomek mazanice a vápenité omítky (?) a kus zvláštního kamene. Bylo stále těžší určit hranici mezi 7C014 a 7C009, vrstvy jakoby se prolínaly.

Další den pokračováno v odebírání vrstvy 7C009, také začala být více slehlejší, kompaktnější, uhlíků již málo, ale vápenitá pořád, hojně fragmenty sušených cihel; na dvou místech opět několikacentimetrové vrstvičky 7C012 (nález Ko). Opět větší množství nálezů – Ke, zv. Ko, Ke závaží, fragmenty vápenité omítky, semínko a pak dokonce bronzová mince (dle K. Abdulajeva kušánská), bronz. fragment a struska (DŽT.03.7C.9.VII-IX). Dále obnažována nová zeď 7C004c, zdá se, že by mohla jít rovnoběžně s vysokou zdí 7C001c. V úseku dlouhém zhruba 1 m zachycen asi relikt omítky – tvořen cca 2 cm silnou vrstvou světle hnědé kompaktní hmoty (barva i struktura stejná jako u hmoty mezi ve spárách
mezi jednotlivými cihlami – zřejmě tedy malta); na ní nalepena cca 1-2 mm slabá tmavě hnědá vrstvička „cihloviny“ (barvy stejné jako nepálené cihly zdi 7C004c, ale ne tak
tvrdé struktury). Na této „cihlové“ vrstvičce pouze do 1 mm slabá vrstvička vlastní omítky zelenavé barvy (jako jíl) – viz náčrtky v deníku na str. 52 -53).

Vrstva 7C014 postupně ustupovala (ve prospěch vrstvy 7C009), byla velmi uhlíkatá (některé kosti opálené/ohořelé), pořád hodně Ke, zv. Ko, také fragment pálené cihly (tloušťka cca 3,5 cm) a vápenité hrudky. Z vrstvy 7C009 Ke, zv. Ko, též fragmenty pálených cihel (tloušťka 4,2 cm), astragal (?). Vybírána vrstva 7C013 - velké množství (i velkých fragmentů) Ke, zv. Ko a zlomek pálené cihly (tloušťka cca 4 cm); postupně se zužovala a stávala se kompaktnější, níže již zřejmě nebude od vrstvy 7C009 odlišitelná (lišila se od ní pouze svou kyprostí).

Na J hraně zdi 7C002c bylo viditelných 5 řad cihel pod sebou a vypadalo to, že pod nimi je již jen jakási podezdívka, která se ze S a Z strany zdi projevovala jílovitým jednolitým blokem (viz půdorys 9). Proto rozhodnuto o rozebrání této stavební konstrukce – ta nejdříve začištěna (nálezy Ke, zv. Ko a vápenité hrudky) a focena (FD5:4 a FF4:31-32). Jak již bylo zmíněno výše, zeď byla postavena na šířku 2 čtvercových cihel – takto vypadala i nejvrchnější řada (viz náčrtek v deníku na str. 55 nahoře). Jejich
rozměry: 35x35x11 cm; 35x32x10/11 cm; 35x33x11 cm; 32x33x11 cm a 34x33x11 cm; na dvou cihlách zespodu značky typu „zaječí tlapka“ (32x32x10 cm a 35x32x10 cm) – tato značka se již objevila na jedné cihle z tzv. S destrukce (viz náčrtek v deníku na str. 55 uprostřed, podoba dvou oválných důlků). Mezery mezi jednotlivými cihlami průměrně 2-3 cm (ale mohlo být i více), mezi řadami až 10 cm. Druhá řada uspořádána jinak – uprostřed nakladeny čtvercové cihly a po obou stranách kladeny pouze poloviny těchto cihel (takže vlastně obdélníkové), foceno (FF4:33) + náčrtek v deníku na str. 55 dole. Zespodu čtvercových cihel byly opět značky stejného typu, zjištěné rozměry 35x31x11 cm a 32x32x11 cm; rozměry půlcihel: 35x18x11 cm; 35x16x11 cm a 33x16x10 cm. Šířka zdi měřila 78 cm a mezery mezi cihlami 2-9 cm. 3. řada uspořádána stejně jako ta nejvrchnější, foceno (FF4:34) + náčrtek
v deníku na str. 56 nahoře. U tří cihel opět zespodu stejný typ značky (rozměry: 33x31x11 cm; 31x31x11 cm a 32x21x11 cm), ostatní cihly bez značek (32x?x11 cm; 31x?x11 cm a 31x33x12 cm); šířka zdi měřila 80 cm. 4. řada uspořádána jako řada druhá (tzn. systém půlcihel), foceno (FF4:37) + náčrtek v deníku na str. 56 uprostřed. Na čtvercových cihlách zase stejná značka (rozměry 32x30,5x10 cm a 33x32x11 cm); půlcihly měly následující rozměry: 34x18x10 cm; 33x15x10,5 cm; 33x17x11 cm a 31x18x10 cm; šířka zdi činila 84 cm. 5. řada zase stejně jako ta nejvrchnější (tzn. systém párových čtvercových cihel), ale cihly byly hrubší a hmota více jílovitá; foceno (FF5:5) + náčrtek v deníku na str. 56 dole.
Se stejnou značkou jen jedna cihla (34x31x10 cm); ostatní bez značky, rozměry: 31,5x29x10 cm; 27x31x12 cm; 32x31x11 cm a 32x38x11 cm. Šířka zdi měřila 82 cm. 6. řada opět tzv.
systémem půlcihel, nefoceno, pouze náčrtek v deníku (str. 57 nahoře). cihla se stejným znakem zaznamenána opět jedna (34x31x10 cm), cihla bez značky měřila 36x31x10 cm; ostatní cihly se nepodařilo vyzvednout tak, aby byly měřitelné. 7. řada opět na způsob párových čtvercových cihel, ty již byly ale dosti navzájem špatně odlišitelné, z toho důvodu upuštěno od jejich měření, které by tak mohlo být zavádějící. Ještě odkopány další 3 řádky cihel – jejich kontury špatně odlišitelné od jílovité mezicihlové výplně. Zeď znatelně
odskakuje směrem k S profilu (viz náčrtek v deníku na str. 59 a profil 3) – proto jsem se dříve domníval, že nesahá tak hluboko, myslel jsem, že po 5 řádkách končí a že pod ní bude již vrstva 7C008 nebo 7C014 – jednalo se však jen o jejich zbytky podél této stavební konstrukce ustupující S směrem. Další (11. řadu) se však podařilo rozčistit (systém párových čtvercových cihel), foceno (FF5:13 a FD5:5). Ukázalo se, že kompaktní cihlová vrstva (původně 7C017) byla Z pokračováním rozebírané zdi a byla rozčištěna její 12. řada (systém půlcihel). Obě tyto řady zaznamenány v půdoryse 10 a náčerku v deníku na str. 58. Od dalšího rozebírání stavební konstrukce 7C002c zatím upuštěno, při demontaci nálezy Ke a zv. Ko.

Z jižní strany zdi zřejmě relikt podlahy (??) – velmi tvrdá horizontální vrstvička (2-3 cm) hnědé zeminy a pod ní světle šedá popelovitá vrstvička, místy s uhlíky, místy vápenitá (2-3 cm) – souhrnně označeny jako 7C021, zatím nezjištěno, zda jde pod zeď nebo jestli ta je její hranicí; stejně tak nezjištěno, zda nakonec půjde zeď 7C004c pod napůl rozebranou zeď 7C002c. Zcela vybrána vrstva 7C013 (nálezy Ke, zv. Ko) a také vrstva 7C014 (Ke, zv. Ko), pod nimi, jak se předpokládalo, se všude rozprostřela vrstva 7C009 (Ke, zv. Ko, zlomky nepálených cihel). Odebírána ještě zčásti vrstva 7C008 (Ke, zv. Ko a vápenité hrudky).

Celá plocha začištěna a řádně zdokumentována – půdorys 10 a náčrtek v deníku na str. 60; foceno: FF5:14-15 (celek), FF5:16 (detail omítky u zdi 7C004c); FD5:6-7 (celek), FD5:8 (detail omítky u zdi 7C004c); DF1:94-98 (celek, detaily zdi 7C002c a detail omítky u zdi 7C004c). Kreslen profil 1 (severní), také focen: DF1:108 a FD5:15; profil 2 (západní), focen: FF5:17 a DF1:118; profil 3 (východní), focen: FF5:19, FD6:3, DF1:121, 124 (detail); nakonec profil 4 (jižní – vlastně zeď 7C001c), foceno: DF1:119-120, FF5:18 a FD6:1-2.

Ještě zamyšlení nad zdmi 7C002c a 7C003c. Z profilu 3 (východní) je patrné naklonění rozebírané zdi 7C002c jižním směrem, pata zdi stojí poněkud severněji (blíže S profilu) než vršek zdi (srovnej půdorysy 3 a 10). Navíc, z profilu 1 (severní) je vidět, že zeď 7C002c začíná v místech východní hrany zdi 7C003c (avšak poněkud nížeji). Zřejmě tak byla postavena dříve zeď 7C002c a po čase kolmo k ní přistavěna zeď 7C003c, která pokračuje i do vedlejší sondy 7D. Tato mladší zeď tedy pravděpodobně zasahovala do popisované sondy 7C pouze velmi krátkou částí – kvůli napojení na zeď 7C002c a dále J směrem již nepokračovala, to vše asi opravdu byla jen destrukce. Nejpravděpodobněji se tak jeví až třetí (c)
uvažovaná varianta (viz výše) - náčrtek ideální rekonstrukce v deníku na str.62).

 

SEZÓNA 2004

 

20.9.2004 sonda nejdříve začištěna na konečný stav loňské sezóny. Poté odstraněna tvrdá úzká vrstva 7C021 (tloušťka cca 2-3 cm), nalezeny jen dva nediagnostické zlomky Ke. Pod ní pokračuje vrstva 7C009c a místy ještě 7C014 (dosti promíšená uhlíky); ze S strany stojí zeď 7C002c, odstraňovaná vrstva pod ní nepokračovala, jen pod dvě cihly, které se zdí nesouvisely – foceno (7Cf001-004) + náčrtek v deníku na str. 65. Tím bylo dokázáno, že tvrdá vrstva 7C021 se zdí nesouvisela, musela vzniknout později (relikt nějaké podlahy?), stejně tak vrstva 7C018, která se rozšířila a podsunula do prostoru (foto 7Cf006-9, 011 a 013; náčrtek v deníku na str. 66), kde byla dříve vrstva 7C021 – ta je tedy mladší. Velmi tvrdá (cca 5 cm silná) hladší plocha 7C018 světlejší zeminy s vápenitými kamínky odstraněna (nález 1 zlomku Ke a 1 zl. pálené cihly). Pod ní se opět objevila vrstva 7C009, která byla snižována – místy vrstvičky (1-2 cm) šedého popela s drobnými uhlíky (stejné jako např. vrstvičky v profilu 1, označené značkami xx), pojímány jako nová vrstva 7C024 (nejsou to v podstatě také vrstvičky 7C012??); jsou skloněné stejně jako vrstva 7C018 před nimi (viz profil 5). Vzhledem k tomu, že tyto popelové vrstvičky s uhlíky viditelně jdou i pod zeď 7C002c – je pravděpodobné, že tato stavební konstrukce již končí. V rámci vrstvy 7C009 odstraňované u zdi 7C002c nalézány zlomky Ke (m.j. fragment lampičky), zv. Ko a také celá bronzová jehlice (DŽT.04.7C.009.I), zčásti již pod zdí (foceno: 7Cf014-15 a 032-034; profil 5 a náčrtek v deníku na str. 67 dole). Pod bývalou vrstvou 7C021 pokračuje ve V části stará vrstva 7C014 – při jejím odstraňování nalezeno 6 zlomků Ke a dva zvláštní nálezy – zlomek kostěné jehlice (DŽT.04.7C.014.I; foto 7Cf031) a dva drobné bronzové plíšky (DŽT.04.7C.014.II; foto 7Cf035-36), tyto zvláštní nálezy viz náčrtek v deníku na str. 67).

Dále snižována vrstva 7C009 v prostoru mezi zdmi 7C001c a 7C004c (zhruba 10 cm), místy se objevují zlomky či celé nepálené cihly, zv. Ko a Ke (foto 7Cf010 a 012). Úplně odstraněna menší vrstva 7C020 (silná 2-5 cm) – relativně kompaktní vrstvička tvořená vápenitými kamínky slepenými hlínou (bez nálezů), pod ní konstatována kompaktní vrstva hnědé téměř cihlové hmoty – snad něco na způsob pachsy?? (nebo jen nerozčištěná destrukce zdi 7C004c??); tato hmota i ve sníženém prostoru mezi zdmi 7C002c a 7C004c – označena prozatím jako nová vrstva 7C023.

Vybírána vrstva 7C009 (cca 5 cm) – zde také najednou na téměř celé ploše zemina tvrdne a dostává téměř cihlový charakter, hlavně ve V části (také nějaká pachsa nebo udupaná plocha?), ve střední části místy jakési nepravidelné spáry (opravdu hrany cihel nebo jen vytvořili dělníci?), v Z části tato zemina tak tvrdá není – nicméně charakterem se již od vrstvy 7C009 liší – proto označena jako nová vrstva 7C022 (viz náčrtek v deníku na str. 69).

Plocha celé sondy začištěna, focena (7Cf018-023 – celek, 7Cf028 – zeď 7C001c a 7Cf026 – zeď 7C004c) a dokumentována (půdorys 11); zvlášť dokumentován i profil 5 pod zdí 7C002c, také focen (7Cf016-017, 024-025 a 027) a dokresleny profily 1-4. Prozatím bylo rozhodnuto v této nejhlubší sondě nepokračovat.

Nejmladší stavební konstrukcí tedy byly již v loňském roce odstraněné zbytky úzké zdi 7C003c. Bohužel zatím nebyl vyřešen vztah zdí v S části sondy – 7C002c a 7C004c, zdá se však pravděpodobné, že zeď 7C002c je mladší než 7C004c a v podstatě již končí (podsouvají se pod ní popelové vrstvičky 7C024). Je pozoruhodné, že vysoká zeď 7C001c stojí
k obou popisovaným zdem víceméně rovnoběžně, v prostoru mezi nimi (cca 2 m širokém) nyní konstatována kompaktní utvrdlá zemina (7C022), která by snad mohla tvořit nějakou udupanou plochu – vysoká zeď 7C001c by pak mohla být jakousi venkovní ohradní zdí, prostor vrstvy 7C022 jakýmsi koridorem a stavební konstrukce v S části sondy pak již nějakou obytnou architekturou.

 

J. Halama

Čtverec 10C

 

Sonda je situována na ploše tzv. šachristánu, poblíž jeho nejvyššího místa; má čtvercový půdorys o ideálních rozměrech 4x4 m. Zatím sousedí pouze se sondou 7C o stejných rozměrech (otevřenou již r. 2003), která leží východně od sondy 10C a je od ní oddělena 1 m širokým kontrolním blokem.

V pondělí 13.9.2004 byla sonda rozměřena a její povrch znivelován (nivelety ve výkopovém deníku L. Stanča ke dni 13.9. - náčrtek). Ihned začal plošný odkryv podpovrchové vrstvy 10C001, kterou tvořila šedá sypká zemina – foceno (10Cf001-002). Následující den vrstva dobrána, byla rozprostřena v celé ploše, mocnost cca 10-15 cm, avšak v SZ rohu pouze cca 3 cm, hned se zde totiž objevuje nějaká cihlová destrukce. Mezi nálezy převládaly zlomky keramiky, dále 1 zvířecí kost (žebro), vápenitý fragment (nějaké podlahy/omítky?) a kamenný přeslen (DŽT.04.10C.001.I).

Pod svrchní odebranou vrstvou se opět po celé ploše objevila nová vrstva 10C002 – její povrch znivelován (viz náčrtek v deníku L. Stanča ke dni 14.9.2004 + foto 10Cf003) a začala být postupně odebírána. Jednalo se o světle hnědou, kyprou hlínu s organickými částečkami a uhlíky do 1 cm; prachovitá hlína tvořila cca 90% a jíl cca 10%. Zvýraznila se cihlová destrukce v SZ části sondy (pozdější zeď 2 – 10C012c), fragmenty nepálených cihel zjišťovány též v SV části, v samotném SV rohu i větší vápenitý fragment podlahy / omítky? – viz náčrtek ze 14.9.). Místy byly konstatovány pecky z jakéhosi ztvrdlého bláta. Ve střední části sondy posléze začala vystupovat cihlová konstrukce na způsob nějaké dlažby či platformy – několik cihel totiž leží vedle sebe, aniž by tvořily nějakou zeď. Nezdá se ani, že by tato konstrukce navazovala na zeď zjištěnou ve vedlejší sondě 7C. Nálezy jsou prozatím výhradně keramické. Další den pokračováno s rozčišťováním cihlového pole v prostřední a severní části sektoru – dělníci ovšem měli s rozeznáváním
jednotlivých cihel (32x32 cm) problémy a často vytvářely tzv. pseudocihly a byla potřeba je korigovat. Situace v sondě tudíž nebyla stále jasná a nedá se navazovat na vedlejší sondu 7C. Tímto dnem (17.9.) práce v sondě prozatím zastaveny (situace focena – 10Cf004-5) a dělníci přesunuti na citadelu.

Další práce začaly až 28.9., kdy sondu převzal J. Halama – celá plocha znovu začištěna, místa, kde se rýsovala ona platfoma, navíc jakoby ohraničena zdmi, byla dále mírně rozčištována. Před dalším odkrýváním celá situace raději vyfocena (10Cf006-010) a zdokumentována – půdorys č. 1 + náčrtek ve výkopovém deníku J. Halamy na str. 70. Poté rozčišťován vyvýšený cihlový blok v SZ části, zjištěno, že se jedná o zeď (stavební konstrukce č. 2 - 10C012c) stavěná na šířku dvou čtvercových cihel a jdoucí zhruba ve
směru SV-JZ. Bohužel ve střední části přerušena nějakým vkopem (menší hrob??), který se jevil jako nepravidelně oválný, protažený zhruba ve směru S-J, s konkávními stěnami velmi výrazného sklonu. Zásyp tvořila hnědá méně ulehlá zemina, místy fragmenty nepálených cihel; postupně se zemina stávala ulehlejší – tento zásyp objeku 1 označen jako vrstva 10C006 (viz náčrtek v deníku na str. 71). Kromě nálezů zlomků Ke a zv. Ko byla vyzvednuta velká plošší mírně prohnutá kamenná zrnotěrka – focena in situ (10Cf011-014).
Zjištěna také další zeď (stavební konstrukce č. 1 – 10C011c), jdoucí zhruba ve směru Z-V (zřejmě pokračování zdi 7C001c ze sondy 7C). Při jejím rozčišťování nálezy Ke, zv. Ko (také 1 astragal) a pak kamenný přeslen (DŽT.04.10C.Z1.I; foto 10Cf021-024 + 048-049). Další zeď (stavební konstrukce č. 3 – 10C013) zaznamenána v J části sondy, odpojuje se zřejmě od zdi 1 a jde zhruba JZ směrem. Průběhy zdí viz náčrtek v deníku na str. 71.

Dále pracováno v JZ části sondy – zde nalezeno čelo zdi 2; v tomto rohu sondy, ohraničeném čelem zdi 2, Z částí zdi 1 a zdí 3 byla konstatována nová vrstva 10C003 – středně až méně ulehlá hnědá zemina s různě velkými fragmenty nepálených cihel, místy vápenité částečky, místy uhlíky; na některých místech je zemina spíše nazelenalé barvy. Při odebírání nalézáno větší množství Ke, také zv. Ko, velmi malý bronzový fragment (DŽT.04.10C.03.I; foto 10Cf024) a fragment kostěné jehlice (DŽT.04.10C.03.II; foto 10Cf025). V ploše vrstvy
10C003 se posléze začaly objevovat úzké vrstvičky (pouze 1-3 cm) světle šedého popela s uhlíky (označeny jako 10C004); relativně horizontální (nebo se mírně skláněly), vyskytly se i nad sebou, vzájemně oddělené několika cm zeminy vrstvy 7C003. V těchto popelovitých vrstvičkách (pouze náčrtek s nivelací v deníku na str. 72 a 73; foto 10Cf019-020) pouze po jednom zlomku Ke a zv. Ko. Skrýváno také v JV rohu sondu, v prostoru ohraničeném zdmi 1 a 3 – zde zjištena odlišná vrstva 10C005 – méně ulehlá hnědá zemina, sporadicky bílé vápenité částečky; vcelku homogenní, jen s drobnými kamínky; nálezy Ke a zv. Ko. Dále začišťována zeď 1, její nejvýchodnější část těsně u profilu přerušena vkopem pravděpodobně pro hrob; zeď také zřejmě narušena i ze SV strany. Nakonec odebírána zemina (struktura obdobná jako u vrstvy 10C005) i v prostoru mezi zachycenou platformou a V hranou sondy – zde jen menší fragmenty rozbitých nepálených cihel, nálezy Ke a zv. Ko. Na konci dne sonda kompletně začištěna a focena (10Cf015-018; náčrtek v deníku na str. 73).

Dále snižována vrstva 10C003 v JZ rohu (foceno – 10Cf029-030) – velké množství Ke, zv. Ko méně; i dnes se ještě objevovaly popelovité vrstvičky 10C004. Také snižována vrstva 10C005 v JV rohu – zde nálezů daleko méně (Ke, zv. Ko). Dnes se potvrdila domněnka ze včerejšího dne, že zeď 1 je na V straně porušena vkopem pro hrob (objekt č. 2 – hrob 1) –
přerušuje tuto zeď v celé její šíři, zasahuje i do V profilu a jeho S konec zasahuje také do cihlové platformy (označována jako stavební konstrukce č. 4 – 10C014). Zásyp hrobu brán jako nová vrstva 10C007 – nálezy Ke, zv. Ko, fragment pálené cihly a bronzová mince (DŽT.04.10C.007.I; foto 10Cf050-051). Pod zásypovou vrstvou samotný hrob tvořila dutá oválná komora zaklenutá z nepálených cihel – ta se ve střední části propadla, takže mohlo být pozorováno, že skelet v ní je uložen na zádech, hlavou k S a nohami k J – zřejmě tedy opět recentní muslimská záležitost (foto 10Cf026-028). Na kostech byly vidět ještě pravděpodobně zbytky tkání a z hrobu se šířil silný zápach. Proto byla komora prozatím zasypána (foto 10Cf031 a náčrtek v deníku na str. 75).

Rozčištěním zjištěna další stavební konstrukce (č. 5 – 10C015) v prostoru mezi J částí zdi 2, Z částí zdi 1 a zdí 3 – vypadá to jako jakási příčka – jako by někdo jen tak narychlo zaskládal cihlami předpokládaný vchod (foto 10Cf032-039 a náčrtky v deníku na str. 76). Pod vrchní řadou cihel různé velikosti kladených horizontálně (jedna z nich se značkou ve formě 2 přímých mělkých žlábků – foto 10Cf040; foto 10Cf041 zachycuje oblou značku na cihle zdi 2 při S okraji sondy), ležely čtyři čtvercové cihly, které byly položeny na šikmo. Tyto začištěny, vyfoceny (10Cf042-047) a nakreslen částečný půdorys č. 2 (cihly podrobně nivelovány). Poté jsme přistoupili k jejich rozebrání – nálezy Ke a zv. Ko. Žádná nenesla nějakou značku, jejich rozměry: 36x34x10 cm; 35x34x10 cm; 35x34x10 cm; čtvrtá vyjmuta bohužel ve fragmentech. Pod těmito na šikmo loženými cihlami se objevila další řada na šikmo ložených cihel, ale obráceným směrem. Nevypadá to tudíž na náhodný shoz cihel, ale velmi pravděpodobně o záměrně postavenou jednoduchou příčku přehrazující předpokládaný vchod.

Vybírána poměrně kyprá vrstva 10C005 v JV rohu – zřejmě se také bude jednat o zásypovou vrstvu nějakého vkopu (souvisí snad ještě s objektem č. 2 – hrobem?), který patrně narušuje stavební konstrukci 1 a 3 – v těchto místech totiž zřejmě obě stavební konstrukce mohutnější – nějaká větší stavební konstrukce související se vchodem??) – viz náčrtek v deníku na str. 77. Při vybírání 7C005 nálezy Ke, zv. Ko a též alabastrový přeslen (DŽT.04.10C.005.I; foto 10Cf052-053). Dále ještě odebírána zásypová vrstva 10C007 v S části objektu 2 (hrob 1) – nálezy Ke a zv. Ko.

Další den ještě rozčišťování stavební konstrukce č. 5 – nedá se zatím rozeznat, zda tato příčka pokračuje dále do hloubky další řadou na šikmo kladených cihel, protože 2 zachycenými řadami jsme narazili na poměrně kompaktní jílovitý blok, který se zatím nepodařilo rozčistit (nálezy Ke a zv. Ko; foceno – 10Cf068 a 072). Začišťovány též stavební konstrukce č. 1 a 3, na jejich odkrytém povrchu se zřejmě jedná o čtvercové cihly; na Z straně stavební konstrukce č. 3 však pravděpodobně cihly poloviční (obdélníkové).

Odebírána zemina mezi platformou (stav. konstrukce č. 4) a zdí 1 (stav. konstrukce č. 1) a mezi platformou a V hranou sondy – zde všude postupně chytá původně hnědá zemina zelenavý nádech – nová vrstva 10C016 – středně až méně ulehlá hnědozelená hlína s četnými vápenitými částečkami, místy fragmenty nepálených cihel. Nálezy Ke, zv. Ko (2 z nich
hrací kameny?), bílý vápenitý fragment (nějaké omítky o tloušťce 0,7-0,9 cm?) a hliněné závaží (DŽT.04.10C.016.I). Při S hraně sondy, mezi zdí č. 2 a platformou již dříve
konstatován zhruba čtvercový prostor (cca 60x60 cm), kde konstrukce z cihel chybí – zde hnědá, středně ulehlá zemina, místy s vápenitými částečkami a fragmenty nepálených cihel – vrstva 10C010 (charakterem velmi podobná vrstvám 10C003 a 005). Vybírána do hloubky cca 40 cm od povrchu okolní platformy – nálezy Ke, 1 zv. Ko, bílý vápenitý zlomek jakési podlahy či omítky (tloušťka 2,2-2,5 cm) a jeden zvláštní načervenalý krystalický kamínek (viz náčrtek ve deníku na str. 77). Skrýváno také dalších cca 10 cm vrstvy 10C003 – nálezy Ke a zv. Ko. Zvláštně se jeví zeď 1 (10C011) – původně jsem myslel, že od přerušení hrobem 1 (objekt č. 2) bude až ke zdi č. 2 pokračovat, ale ze S strany pod vrchní řadou zřejmě na stojato ložených obdélníkových cihel je velmi kyprá zemina – nějaký výklenek či jiný architektonický jev? (foto 10Cf071). Dodatečně zaevidována vrstva 10C008 –
kvůli zařazení nálezů získaných 28.9. při celkovém rozčišťování stavebních konstrukcí na celé ploše sondy, jedná se tedy o vrstvu rozmytých cihel nad vlastními stavebními konstrukcemi pod vrstvou 10C002; nálezy Ke a zv. Ko. Nakonec ještě vrstva 10C009 – velmi kyprá hnědá zemina téměř bez příměsí v úzkém prostoru mezi příčkou (stav. konstrukce č. 5) a hranou platformy (stav. konstrukce č. 4); nálezy Ke, zv. Ko, fragment nějaké obkládací cihly (povrch uvnitř a lom oranžový, vně na povrchu 3 mm silná černá krusta) a
také bronzová jehla (chirurgický nástroj? – DŽT.04.10C.09.I).

Ve dnech 6.-8.10. za ztížených povětrnostních podmínek dokumentováno – půdorys č. 3 a profily; foceno (digi: 10Cf054-098; + normál), též kamerováno.

Nejmladší stavební konstrukcí byla zřejmě cihlová platforma ve střední a SV části sondy (10C014); zatímco zdi 7C011-013 byly pravděpodobně současné a zachycují část městské architektury, dokonce byl zjištěn jakýsi průchod mezi zdí 10C011 a 10C012 o šířce cca 80 cm, který byl později provizorně přehrazen příčkou (10C015).

 

                                                                                                                        L. Grmela

Sonda 9A – 2003

 

Sonda 9A byla vymezena v západní části tepy. Je čtvercového půdorysu o straně 4 m. Svou západní částí navazuje na sondu 7A. Mezi sondami byl ponechán kontrolní blok 7A/9A o šířce 0,5 m, který byl rozebrán a materiál přiřazen podle vrstev k sondě 9A. Severní částí sonda 9A nasedá na sondu 9B, kontrolní blok, který mezi nimi zůstal zachován,9A/9B je široký 1 m. Sonda spadá pod sektor 7.

Práce byly zahájeny 29.9.2003 a zakončeny 15.10.2003. Závěrečná dokumentace, pod níž bylo zahrnuto i zakreslení rozšíření sondy po rozebrání kontrolního bloku 7A/9A, provedena 29.10.2003. Výzkum byl proveden standardní technikou skrývání po přirozených kulturních vrstvách, pouze výjimečně bylo použito skrývání po vrstvách mechanickým v rozmezí 10 až 20 cm.

Soupis vrstev

 

9A001 (profil S, J, V, Z)

Podpovrchová prachovitá velmi sypká vrstva šedé barvy, jejíž mocnost se pohybovala od 18 - 20 cm v S části sondy po 20 - 25 cm v JV části sondy. Vrstva byla skryta mechanicky ve třech fázích. V SZ části sondy se již po prvním mechanickém skrytí cca 10 cm začal projevovat mírný rozdíl ve složení vrstvy, výraznější je podíl organických příměsí.

Vrstva obsahovala četný keramický materiál, celkem 47
fragmentů (44 ks nediagnostických a 3 ks diagnostické), dále fragment zvířecí
kosti a část pálené cihly nepravidelného tvaru o délce 10 cm.

 

9A002 (profil S, J, V, Z, plán 1, 2)

Hlinitá středně ulehlá vrstva šedo-okrové barvy. Ulehlost se
výrazně zmenšovala pouze v JZ části sondy, kde se také vyskytovala větší
koncentrace organického materiálu a uhlíků. Mocnost 20 cm - 30 cm.

Vrstva obsahovala 19 ks keramických fragmentů (12 ks
diagnostických, 7 ks nediagnostických) a fragment zvířecí kosti.

 

9A003 (profil S, Z, půdorys 1, 2)

Hlinitá sypká vrstva zeleno-šedé barvy s organickými
příměsemi, zřídka uhlíky. Mocnost 10 - 20 cm.

Vrstva obsahovala celkem 24 ks fragmentů keramiky (6 ks
diagnostických, 18 ks nediagnostických), 2 ks drobných fragmentů bronzového
plechu (JZ část sondy) a 3 ks fragmentů zvířecích kostí.

 

9A004 (profil S, Z, půdorys 1)

Hlinitá sypká vrstva okrové barvy, bez příměsí. V SZ části
sondy přibývá organických příměsí, nejisté rozlišení od vrstvy 9A013. Patrné
zejména na Z profilu. Mocnost 15
cm (rozhraní SZ/JZ) až 60 cm (SZ).

Bez nálezů.

 

9A005 (profil S, půdorys 1)

Jílovito-hlinitá středně ulehlá vrstva sytě okrové až tmavě
hnědé barvy. Obsahuje organické příměsi a zřídka uhlíky (až do velikosti 3 cm). Mocnost 120 cm[3].
Jedná se o výplň hrobové jámy, objekt 9A016F (popis viz objekt 9A016F).

Vrstva obsahovala 2 ks keramických fragmentů (oba
diagnostické), několik zvířecích kostí, jednu lidskou kostru (popis dále viz.
objekt 9A016F).

 

9A006 (profil S, půdorys 1)

Jílovito-hlinitá méně ulehlá vrstva sytě okrové barvy s
organickými příměsemi. Jedná se o výplň objektu 9A017F (dále viz popis objektu
9A017F), mocnost 28 cm.

Vrstva obsahovala 6 ks keramických fragmentů (6 ks
diagnostických) a fragmenty zvířecích kostí.

 

9A007 (profil Z, půdorys 2 - 5)

Jílovito-hlinitá středně sypká vrstva sytě okrové barvy
s organickými příměsemi, občas jílovitými peckami (do 1 cm) a zřídka uhlíky.Mocnost 90 cm. Výplň objektu 9A018F
(dále viz. soupis objektů, objekt 9A018F).

Vrstva obsahovala celkem 48 ks keramického materiálu (10 ks
diagnostických, 38 ks nediagnostických) a 4ks fragmenty zvířecích kostí.

 

9A008 (profil J, půdorys 2 – 5)

Hlinitá středně ulehlá vrstva sytě okrové barvy
s organickými příměsemi, občas uhlíky. Výplň objektu 9A019F (dále viz
soupis objektů, objekt 9A019F), mocnost 80 cm.

Vrstva obsahovala keramický materiál v počtu 30 ks (6
ks diagnostických, 24 ks nediagnostických), 1 ks zvířecí kost ( koňská lebka),
2 ks fragmenty pravděpodobně lidských kostí, 1 ks fragment dřeva a 1 ks
fragment pálené cihly.

 

9A009 (profil V, půdorys 2 –5)

Hlinitá středně ulehlá vrstva okrovo-hnědé barvy. Obsahovala
mírně organické příměsi, uhlíky a hlinité pecky hnědo-oranžové barvy (do 5 cm). Výplň objektu 9A020F
(dále viz. soupis objektů, objekt 9A020F).

 

9A010 ( profil S, J, V, Z, půdorys 3, 4)

Jílovito-hlinitá středně ulehlá vrstva zeleno-hnědé barvy
s organickými příměsemi, kaménky a občas uhlíky. Projevovala se na celé
ploše sondy (mocnost od 6 – 18cm) , pouze v SZ části byla silně promíšená
s vrstvou 9A003, takže je obtížné určit přesnou hranu odlišení.

Vrstva obsahovala keramický materiál, celkem 12 ks (vše
diagnostické ks).

 

9A011 (profil S, J, V, Z, půdorys 4)

Jílovito-hlinitá středně ulehlá vrstva sytě okrové barvy
s organickými příměsemi, drobnými kaménky , ojediněle uhlíky. Mocnost 4
(SZ část sondy) až 30 (SV část sondy) cm.

Vrstva obsahovala kromě 76 ks fragmentů keramiky (10 ks
diagnostických, 66 nediagnostických) také 10 ks fragmentů zvířecích kostí a
drobné stopy pozůstatků omítky.

 

9A012 ( profil S, půdorys 4)

Hlinitá sypká vrstva šedo-zelené barvy s organickými
příměsemi, četným podílem přepálených keramických zlomků a výrazným podílem
uhlíků (až do 3 cm).
Mocnost 4 (SZ část sondy) až 30 (SV část sondy) cm.

Vrstva obsahovala 45 ks fragmentů keramiky (9 ks
diagnostických, 36 ks nediagnostických), drobné zlomky nepálených cihel 2 ks fragmentů
zvířecích kostí.

 

9A013 (profil S, J, V, Z, půdorys 5, 6)

Jílovito-hlinitá ulehlá vrstva sytě okrové až hnědé barvy
s organickými příměsemi, občas uhlíky.

Vrstva obsahovala celkem 188 ks fragmentů keramiky (26
diagnostických, 162 nediagnostických), 20 ks fragmentů zvířecích kostí, 1 ks
fragment pálené cihly (zhruba 12 x 11 x 4 cm), 2 ks pozůstatků dřeva nevelkých rozměrů
a 1 ks fragment brousku, inv. č. Džt.03.9A.13.I.(popis viz. soupis nálezů).

 

9A014

Hlinitá sypká vrstva šedo-modré barvy projevující se
uprostřed plochy sondy. Včas nerozlišena s 9A011, odebrána.

 

9A015 (profil J, půdorys 6)

Hlinitá sypká vrstva šedo-hnědé barvy.

Vrstva obsahovala 13 ks fragmentů keramiky (4 ks
diagnostických, 9 ks nediagnostických), 1 ks fragment dlouhé zvířecí kosti, 1
ks drobné zlomky skloviny, 1 ks mince, inv. č. Džt.03.9A.15.I.(dále viz. soupis
nálezů).

 

9A028 (půdorys 4, 5, 6)

Destrukční vrstva z fragmentů nepálených cihel různé
velikosti v SZ rohu sondy, zachází i do kontrolního bloku 7A/9A. Po
rozebrání tohoto bloku byla pouze začištěna, nerozebrána. Odebrána nebyla zcela
i v ploše sondy 9A.

Narušena objekty 9A016F a 9A018F.

Bez nálezu.

 

9A029 (půdorys 4, 5, 6)

Destrukční vrstva z nepálených cihel v SV rohu
sondy, zacházející do kontrolního bloku 9A/9B. Odebrána pouze její svrchní
část, zbytek ponechán z technických důvodů(přístup do sondy).

Narušena objektem 9A017F.

Bez nálezu.

 

Soupis objektů

9A016F (profil S, půdorys 1)

Objekt v SV části sondy, vstupující do S profilu.
Oválný půdorys o orientaci SV - JZ. Zachycena jeho větší část. Stěny mají lehce
konvexní nepravidelný tvar, poté se prudce kolmě svažují ke dnu. Dno je téměř
ploché, přechod mezi ním a stěnami je pozvolný. Přechod mezi povrchem a stěnami
je taktéž pozvolný. Objekt je rozměrný, hloubka dosahuje 120 - 130 cm, šířka až 95 cm, dno je široké pouze 34 cm. Výplň vrstva 9A005.

Orientace napovídá, že se jednalo o novověký muslimský
pohřeb. Svrchní, širší část je hrobovou jamou a prudce zúžená spodní část je
vlastní hrobovou komorou, v níž byly uloženy. Hrobová komora byla překryta
klenbou 9A021C (viz soupis stavebních konstrukcí 9A021C).

Kostra dospělého jedince byla silně rozrušena, zejména
v partii dolních končetin, kde byly kosti zcela rozloženy. Vyjmuta.

 

9A017F (profil S, půdorys 1)

Objekt převážně v SZ části sondy, vstupující do
S profilu. Oválný půdorys, zachycena jeho větší část. Stěny jsou miskovitě
prohnuté, dno mírně přebráno, pravděpodobně ploché nebo mírně miskovitě
zahloubené. Přechod mezi stěnami a dnem nepostřehnutelný, mezi povrchem objektu
a jeho stěnami pozvolný. Výplň vrstva 9A006 (viz soupis vrstev 9A006). Narušen
objektem 9A016F.

 

9A018F (profil Z, půdorys 2 - 6)

Objekt v JZ části sondy o oválném půdorysu vstupující
do kontrolního bloku 7A/9A o orientaci SV - JZ. Zachycen částečně, teprve při
dodatečném rozebírání kontrolního bloku byla dobrána i část přesahující hranice
sondy. Stěny objektu se svažují stupňovitě až k překlenutí objektu klenbou
9A024C. Na této úrovni bylo vybírání objektu zastaveno. Přechod mezi stěnami a
povrchem je ostrý.

Délka 100
cm, šířka 60
cm[4]. Hloubka 90 cm. Výplň vrstva 9A007.

Vzhledem k naprosto totožné orientaci s objektem
9A016F, se i v tomto případě jedná nejspíše o novověký muslimský hrob.

 

9A019F (profil J, půdorys 2 - 6)

Rozměrný objekt nepravidelně oválného půdorysu
v centrální části sondy o orientaci SV - JZ. Mírně zasahuje do J profilu.
Stejně jako u objektu 9A018F bylo vybírání objektu zastaveno na klenbě 9A023C.
V stěna objektu je téměř svislá, kdežto Z stěna je miskovitě
prohnutá, přechod mezi nimi a povrchem je ostrý. Výplň vrstva 9A008.

Hloubka je 80
cm, délka 210
cm, šířka přibližně 130 cm.

Jedná se o novověký muslimský pohřeb. Ve výplni byla
nalezena koňská lebka.

 

9A020F (profil V, půdorys 2 - 6)

Objekt v JV části sondy o orientaci SV - JZ, zasahuje
do V profilu. Zachycen částečně. Vybírání objektu zastaveno na klenbě
9A022C. J stěna objektu se mírně svažuje ke dnu, S stěna se svažuje
stupňovitě, přechod mezi nimi a povrchem objektu je pozvolný. Výplň vrstva
9A009.

Hloubka je 100
cm, délka120 cm, největší naměřená šířka u povrchu
objektu je necelých 150 cm.

Jedná se o novověký muslimský pohřeb.

 

Soupis stavebních konstrukcí

9A021C (půdorys 6)

Klenba z nepálené hlíny s přídavkem popele
(pachsy), kryjící vlastní hrobovou komoru objektu 9A016F. Zachovaná délka 90 cm, šířka + - 40 cm, tloušťka 16 cm. Byla částečně narušena
a zborcena.Vstupuje do S profilu. Odebrána.

 

9A022C (půdorys 6)

Klenba z nepálené hlíny s přídavkem popele
(pachsa), kryjící vlastní hrobovou komoru objektu 9A020F. Zachovaná délka přibližně
112 cm,
šířka 59 cm.
Zasahuje do V profilu. Nerozebrána.

 

9A023C (půdorys 6)

Klenba z nepálené hlíny s přídavkem popele
(pachsa), kryjící vlastní hrobovou komoru objektu 9A019F. Zachovaná délka
přibližně 160 cm,
šířka 40 cm.
Oproti předchozím není tak kompaktní. Nerozebrána.

 

9A024C (půdorys 6)

Klenba z nepálené hlíny s přídavkem popele
(pachsa), kryjící vlastní hrobovou komoru objektu 9A018F. Zachovaná délka 110 cm, šířka 44 cm. Zasahuje do
kontrolního bloku 7A/9A. Nerozebrána.

 

9A025C (půdorys 6)

Platforma nepravidelného půdorysu nacházející se převážně
v severní polovině sondy. Je tvořena čtyřmi dobře rozlišitelnými řadami
nepálených cihel a tvrdou jílovitou hmotou, která vznikla pravděpodobně
rozrušením dalších cihel (?).

 Cihly jsou čtvercového
tvaru se stranou o 34 cm
(+ drobné odchylky v rámci 2 až 4 cm). Spáry mezi nimi se pohybují
v rozmezí 2 až 4 cm.

Narušena objektem 9A016F. V SZ rohu sondy překryta
nerozebranou destrukcí 9A028, v SV rohu destrukcí 9A029, která nebyla
odebrána z důvodu přístupu do sondy. Je možné předpokládat průběh 9A025C i
pod nimi, výslednou situaci však ukáže až rozebrání destrukcí
v následujících sezónách.

 

9A026C (půdorys 6)

Platforma tvořená třemi dobře rozlišitelnými řadami
nepálených cihel. Nacházela se v kontrolním bloku 7A/9A.

Cihly mají čtvercový tvar se stranou o 34 cm, spáry mezi nimi jsou
široké vždy přibližně 4 cm.

Narušena objektem 9A018F.

 

9A027C (půdorys 6)

Platforma tvořená tvrdou jílovitou hmotou vzniklou
pravděpodobně rozrušením nepálených cihel, místy rozeznatelné obrysy těchto
cihel. Pokrývá celou plochu sondy 9A.

 

Soupis nálezů

Džt.03.9A.13.I.(Tab.)

Fragment kamenného opracovaného leštěného předmětu obdélného
tvaru se zaoblenými rohy o rozměrech[5] 9,2 x 9,9 x 4,3 cm. Nalezeno ve vrstvě
9A013.(viz předchozí soupis vrstev). Pravděpodobně se jedná o brousek.

 

Džt.03.9A.15.I.

Bronzová mince o průměru 2,3 cm, silně zkorodovaná.
Nalezena ve vrstvě 9A014.

 

 

Sonda 9B

Sonda 9B obdélného půdorysu o rozměrech 3 x 4 m byla vymezena , stejně jako
předchozí sonda 9A, v západní části tepy. Spadá do sektoru 7. Na západní straně
sousedí se sondou 7B, mezi oběmi byl ponechán kontrolní blok 9B/7B o šířce
0,5m, na straně jižní sousedí se sondou 9A, kontrolní blok 9B/9A má šíři 1m.
Práce započaly 16.10.2003 a byly zakončeny 25.10.2003, dokumentační práce
dokončeny tentýž den.

 

Soupis vrstev

9B001 (profil S, J, V, Z)

Podpovrchová prachovitá vrstva šedé barvy o mocnosti 5 – 10 cm. Skryta mechanicky.

Vrstva obsahovala 19 ks fragmentů keramiky ( 4 ks
diagnostických, 15 ks nediagnostických).

 

9B002 (profil S, J, V, Z)

Jílovito-hlinitá středně ulehlá vrstva okrové barvy s
organickými příměsemi, drobnými vápenatými částečkami, uhlíky a jílovitými
peckami hnědé či zelené barvy různé velikosti, občas fragmenty přepálených
cihel. Její mocnost se pohybuje od 12 (S část sondy) až po 40 (J část sondy)
cm. Obsahovala roztroušené fragmenty nepálené cihly související s destrukcí
9B009.

Vrstva obsahovala celkem 225 ks fragmentů keramiky (20 ks
diagnostických, 205 nediagnostických), 41 ks fragmentů zvířecích kostí, 1 ks
fragment černého kamenného předmětu, inv. č. Džt.03.9B.1.I.(dále viz. soupis
nálezů), 1 ks zlomek bronzové náušnice, inv. č. Džt.03.9B.1.II. (dále viz.
soupis nálezů), 5 ks drobné zlomky bronzu bez výraznější koncentrace, inv. č.
Džt.03.9B.1.III., 1 ks silně zkorodovaná mince, inv. č. Džt.03.9B.1.IV. (dále
viz. soupis nálezů).

 

9B003 (profil J, V, Z, půdorys 1)

Jílovito-hlinitá středně až silně ulehlá vrstva temně okrové
až hnědé barvy s četnými vápenatými částečkami, drobnými kousky omítky bez
výraznější koncentrace, občas uhlíky a výraznými jílovitými pruhy temně hnědé
barvy různé velikosti. Mocnost od 20 (JZ část sondy) do 80 (JV část sondy) cm.
Obsahovala v celé ploše fragmenty nepálených cihel související s destrukcí
9B009, kterou je tato vrstva narušena.

Vrstva obsahovala celkem 321 ks fragmentů keramiky (42 ks
diagnostických, 279 ks nediagnostických), 33 ks fragmentů zvířecích kostí, 1 ks
fragment keramického obložení temně modré barvy o rozměru 8 x 6 x 1,5 cm, 1 ks silně zkorodované
mince, inv. č. Džt.03.9B.2.I. (dále viz soupis nálezů).

 

9B004 (profil Z, půdorys 1, 2)

Hlinitá sypká vrstva hnědé barvy obsahující drobné kaménky,
přepálené cihly, kusy nepálených cihel různých velikostí a fragmenty dřeva.
Výplň objektu 9B007F. (dále viz. soupis objektů,objekt 9B007F).

Vrstva obsahovala celkem 129 ks keramického materiálu (10 ks
diagnostických, 119 ks nediagnostických), 15 ks fragmentů zvířecích kostí a
fragmenty dřeva o různé velikosti, pravděpodobně pozůstatek már.

9B005 (profil V, půdorys 2)

Hlinitá sypká vrstva světle hnědé barvy, výplň objektu
9A008F (dále viz soupis objektů,objekt 9A008F).

 

9B006 (půdorys 2)

Jílovitá ulehlá vrstva tmavě hnědé barvy bez výraznějších
příměsí. Výplň objektu 9B0022F (dále viz. soupis objektů, objekt 9B0022F).

 

9B009 (profil S, půdorys 1, 2)

Mohutná destrukce nepálených cihel projevující se téměř po
celé ploše sondy. Výrazná koncentrace u S profilu sondy. Její mocnost výrazně
kolísala od 20 cm
u J profilu po 70 cm
v centrální části sondy. Byly rozebrána po 20 centimetrových, mechanických
vrstvách. U S, profilu, kde se jevila kompaktnější, byla ponechána v celé ploše
o šíři přibližně jednoho metru. Byla narušena třemi objekty, objektem 9B007F,
9B008F a 9B022F.

Bez nálezů.

 

9B010 (profil Z, J. půdorys 2)

Destrukce nepálených cihel projevující se v JZ rohu sondy.
Ve výkopové sezóně 2003 byla situace pouze začištěna a identifikována,
nerozebrána.

 

Bez nálezů.

Soupis objektů

9B007F (profil Z, půdorys 1, 2)

Objekt v SZ části sondy, vstupuje do S i Z profilu, narušuje
destrukci 9B009. Díky narušení této destrukce se ve výplni objektu, vrstvě
9B004, nachází množství nepálených cihel různých velikostí (viz soupis vrstev,
vrstva 9B004). Zachycen pouze částečně, největší naměřená šířka na Z profilu je
145 cm,
hloubka 142 cm.
Jeho hrana je dost nezřetelná, půdorys nepravidelný. Stěny objektu jsou téměř
svislé, přechod mezi okrajem objektu a jeho stěnami je ostrý. Přechod mezi
stěnami objektu a jeho dnem je miskovitě zaoblený na J straně, na S straně
nezřetelný.

Pravděpodobně se jedná o novověký hrob dospělého jedince s
typickou orientací SZ (hlava)-JV (nohy).Vlastní hrobovou komoru kryje klenba z
nepálené hlíny 9B011C (viz soupis stavebních konstrukcí). Kostra nebyla
vyjmuta, jelikož prostor komory zacházel do Z profilu, a tudíž nezasahovala do
zkoumaného prostoru sondy.

 

9B008F (profil V, půdorys 2)

Objekt v SV části sondy, vstupuje do S i V profilu, narušuje
destrukci 9B009.Výplň vrstva 9B005, nebyla vybrána celá. Zachycen pouze
částečně, největší naměřená šířka na V profilu je přibližně 156 cm, hloubka 124 cm.Hrany jsou
nezřetelné, půdorys nepravidelný. Přechod mezi okrajem objektu a jeho stěnami
je nezřetelný.

Pravděpodobně se jedná o novověký hrob dospělého jedince s
typickou orientací jako 9B007F výše.

V objektu byly nalezeny pozůstatky dřevěných már.

 

9B022F (půdorys 2)

Objekt v JV části poblíž středu sondy. Výplň vrstva 9B006
(viz soupis vrstev, vrstva 9B006). Narušuje destrukci 9B009. Objekt nebyl včas
rozlišen, vybrána pouze jeho spodní část. Půdorys je oválný o délce přibližně
110cm a šířce 60 cm.
Dno je ploché, stěny miskovitě prohnuté, přechod mezi nimi a dnem je pozvolný.

Jedná se o novověký hrob dítěte, orientace shodná viz výše
zmiňované objekty 9B007F a 9B008F. Kostra byla položena na znak, s obličejovou
částí lebky natočenou k východu. Kosti byly dobře zachovány, vyjmuty.

 

Soupis stavebních konstrukcí

9B011C (profil Z, půdorys 2)

Klenba z nepálené hlíny s výraznou příměsí popela a uhlíků,
kryjící pravděpodobně vlastní hrobovou komoru objektu 9B007F.Přidání popela
způsobilo šedozelenou barvu klenby. Jednoduché obloukovité zaklenutí o
rozměrech: zachovaná délka 45
cm, šířka 16
cm.

 

Soupis nálezů

Džt.03.9B.1.I.(Tab.)

Fragment leštěného předmětu z černého kamene, půlkruhovitého
tvaru. Rozměry 1 x 2 x 0,8 cm.
Nalezeno v 9B002 (viz předchozí soupis vrstev). Nejasná interpretace, může se
jednat o závěsek, popřípadě knoflík.

 

Džt.03.9B.1.II.(Tab.)

Fragment drobného kovového předmětu lunicovitého tvaru,
kruhového průměru mírně se uprostřed rozšiřujícího. Rozměry 1,5 x 1 cm, průměr v horní části 0,2 cm, v centrální
rozšířené části 0,4 cm.
Stejně jako předchozí předmět nalezen v 9B002. Mohlo by se jednat o zlomek
náušnice.

 

Džt.03.9B.1.III.

Drobné zlomky bronzového plechu (celkem 5 ks, zahrnuty pod
jedno inventární číslo). Nalezeny v 9B002, bez výraznější koncentrace.

 

 

Čtverce 9A a 9B v roce 2004

 

Ve výkopové sezóně 2004 se dále nepokračovalo v sondě
9A, byla pouze začištěna a provedly se v ní dodatečné dokumentační práce.
V sondě 9B po počátečním začištění výzkum pokračoval.

 Byl proveden
standardním způsobem skrývání po přirozených kulturních vrstvách. Výjimku tvoří
destrukční vrstvy v širší ploše, které byly skryty po mechanických
vrstvách v rozmezí od 10 po 20
cm.

Práce v sondě byly zahájeny 10.9.2004 a zakončeny
5.10.2004.

 

Čtverec 9B

 

Soupis vrstev

9B003 (profil J, V, Z, půdorys 1)

Jílovito-hlinitá středně až silně ulehlá vrstva temně okrové
až hnědé barvy s četnými vápenatými částečkami, drobnými kousky omítky bez
výraznější koncentrace, občas uhlíky a výraznými jílovitými pruhy temně hnědé
barvy různé velikosti. Mocnost od 20 (JZ část sondy) do 80 (JV část sondy) cm.
Obsahovala v celé ploše fragmenty nepálených cihel související s destrukcí
9B009, kterou je tato vrstva narušena.

Vrstva obsahovala celkem 10 ks fragmentů keramiky (1ks
diagnostický, 9 ks nediagnostické).

 

9B005 (profil V, půdorys 1, 2)

Hlinitá sypká vrstva světle hnědé barvy, výplň objektu
9A008F (viz soupis objektů,objekt 9B008F). Ve výkopové sezóně 2004 byla skryta
o dalších cca cm.

Bez nálezu.

 

9B009 (profil S, půdorys 1)

Mohutná destrukce nepálených cihel různé velikosti
projevující se téměř po celé ploše sondy. Výrazná koncentrace u S profilu
sondy. Její mocnost výrazně kolísala od 20 cm u J profilu po 70 cm v centrální části
sondy. Byly rozebrána po 20 centimetrových, mechanických vrstvách. U S,
profilu, kde se jevila kompaktnější, byla ponechána ve výkopové sezóně 2003 v
celé ploše o šíři přibližně jednoho metru.

V sezóně 2004 byla rozebrána i tato ponechaná část po
mechanických vrstvách cca 15
cm. Její mocnost byla v nejhlubším místě 75 cm. Byla narušena třemi
objekty, objektem 9B007F, 9B008F a 9B022F.

Jedná se o destrukční vrstvu zdi 9B013C (viz soupis
stavebních konstrukcí 9B013C).

Během výkopové sezóny 2003 byly nálezy přiřazeny částečně
k vrstvám 9B002, 9B003. V roce 2004, při rozebírání ponechané severní
části destrukce byl nalezen keramický materiál v celkovém počtu 47 ks (14
ks diagnostických, 33 ks nediagnostických), 6 ks fragmentů zvířecích kostí a 2
ks strusky různé velikosti.

Dále vrstva obsahovala fragment drobného bronzového předmětu
inv.č. Džt.04.9B009.I. a trojbřitou bronzovou šipku inv. č.
Džt.04.9B009.II.(obojí viz soupis nálezů).

 

9B010 (profil Z, J, půdorys 3)

Destrukce nepálených cihel projevující se v JZ rohu sondy. Vstupuje
do Z i J profilu, je tudíž pravděpodobné, že se podstatná část destrukce
nachází v kontrolních blocích 9B/9A a 9B/7B. Její mocnost kolísá od 20 cm v Z profilu
po 50 cm
v J profilu. Byla rozebrána po mechanických vrstvách cca 20 cm.

Vrstva obsahovala keramický materiál v celkovém počtu
32 ks (2 ks diagnostické, 20 ks nediagnostické), fragmenty zvířecích kostí
v počtu 8 ks, 3 ks strusky různé velikosti a 1 ks kostěné šídlo inv.č.
Džt.04.9B010.I.(viz soupis nálezů).

 

9B012 (profil Z, J, V, půdorys 1, 2)

Hlinitá mírně ulehlá světle hnědá (až okrovo-hnědá) vrstva
obsahující občas drobné vápenaté částečky, uhlíky a fragmenty nepálených cihel
bez výraznější koncentrace. Obsahuje popelovité pecky 9B021(více viz soupis
vrstev 9B021). Oproti 9B003 je obsah nahodilých uhlíků menší. Projevuje se ve
větší části sondy, vyjma rozsah 9B013C. Mocnost kolísá mezi 16 cm v J části a cca 30 cm v Z a
V části sondy.

Vrstva obsahovala 73 ks keramického materiálu (13 ks
diagnostických, 60 ks nediagnostických), 11 ks fragmentů zvířecích kostí a 5 ks
strusky různé velikosti. Dále 2 ks fragmentů bronzového předmětu inv.č.
Džt.04.9B012.I. a Džt.04.9B012.II.(viz soupis nálezů).

 

9B014 (profil Z, půdorys 3, 4)

Jílovitá ulehlá okrová vrstva o mocnosti 2 až 5 cm. Projevuje se převážně
v JZ části sondy, její hranice je místy nejasná, zejména v SV části,
kde přechod mezi 9B014 a 9B018 splývá. Výrazně ulehlá až „udusaná“ je v JZ
prostoru sondy, kde je její hranice výrazná. V JZ části se projevuje
výraznější počet příměsí, drobných uhlíků a nahodilých vápenatých částeček, což
zřejmě souvisí i s blízkostí destrukce 9B015. Vrstva byla pouze začištěna,
neskryta.

Díky svému charakteru by mohla být identifikována jako
podlaha související se situací v sousední sondě 9A. Není však vyloučeno,
že se jedná pouze o rozrušené zbytky destrukční vrstvy 9B015.

Bez nálezu.

 

9B015 (profil J, V, půdorys 3)

Destrukční vrstva projevující se téměř v celé ploše J
poloviny sondy. Obsahuje fragmenty nepálených cihel, ojediněle celé kusy bez
pravidelného uskupení, dále kusy omítky, občas drobné uhlíky a vápenaté
částečky. Její mocnost se pohybuje v rozmezí 20 až 30 cm. Zachází do kontrolního
bloku 9B/9A. Nachází se v přibližně shodné nadmořské výšce s 9A027C ze
sondy 9A, není tudíž vyloučeno, že by se mohlo jednat o destrukci 9A027C(?) ze
sondy 9A.

Vrstva obsahovala bronzovou jehlu inv.č.
Džt.04.9B015.I.(dále viz soupis nálezů Džt.04.9B015.I.).

 

9B016 (profil J, V. půdorys 4)

Jílovito-hlinitá středně ulehlá vrstva sytě okrové barvy
v jižní polovině sondy. Četné jsou vápenaté částečky, občas drobné kusy
uhlíků. Mocnost v J profilu 15
cm, vrstva není skryta celá.

Vrstva obsahovala celkem 6 ks fragmentů keramiky (1 ks
diagnostické, 5 ks nediagnostické), 1 ks fragment zvířecí kosti. Nález korálku
inv. č. Džt.04.9B016.I. (viz soupis nálezů Džt.04.9B016.I.).

 

9B017 (profil Z, půdorys 4)

Hlinitá kyprá vrstva okrové barvy charakterem se výrazně
podobající vrstvě 9B012, oproti ní mnohem kypřejší. Projevuje se v SZ
části sondy. Mocnost na Z profilu okolo 20cm, ovšem vrstva nebyla skryta
celá.

Bez nálezu.

 

9B018 (profil Z, V, půdorys 4)

Hlinitá kyprá vrstva okrové barvy, projevující se zejména
v severní polovině sondy, podél 9B013C. Obsahuje nahodile fragmenty
nepálených cihel. Vrstva nebyla skryta.

Bez nálezu.

 

9B019 (profil Z, J, půdorys 3)

Hlinitá mírně ulehlá okrovo-hnědá vrstva charakterem se
podobající vrstvě 9B012. Nachází se převážně v Z části sondy, její
mocnost se pohybuje okolo 20
cm. V ploše včas nerozlišena s vrstvou 9B012, tudíž
i nálezy byly přiřazeny k této vrstvě.

 

9B020 (profil Z, půdorys 4)

Hlinito-písčitá sypká vrstva okrové barvy, občas vápenité
částečky. Projevuje se v JZ rohu sondy, nebyla skryta.

Bez nálezu.

 

9B021 (profil Z, J)

Popelovité pecky šedo-zelené barvy s obsahem drobných
uhlíků, různé mocnosti Objevují se ve vrstvě 9B012 na Z a J profilu.

Bez nálezu.

 

Soupis objektů

 

9B007F (profil Z, půdorys 1)

Tento objekt zůstal zachován jako ve výkopové sezóně 2003.

 

9B008F (profil S, V, půdorys 1, 2)

Objekt byl zachován jako ve výkopové sezóně 2003, byla pouze
částečně vybrána jeho výplň 9B005 o cca cm (viz soupis vrstev 9B005).

 

Soupis stavebních konstrukcí

9B013C (profil S, Z, půdorys 1, 2)

Zeď s orientací Z - V. Prochází celou sondou
v její severní polovině, v SV části byla mírně překopána již při
výkopové sezóně 2003. Na Z straně narušena objektem 9B007F, na straně
V objektem 9B008F. S touto zdí souvisí destrukce 9B009.

Je tvořena čtyřmi řadami dobře rozlišitelných nerozrušených
nepálených cihel vedle sebe a třemi řadami nad sebou. Cihly mají dva rozměry:
32 x 13 x 8 cm
a 38 x 18 x 8 cm.

Jedná se o konstrukci nevalné kvality, charakterem podobná
zdem ze sond 7C
a 7D, které byly odkryty předchozího roku. Pravděpodobně jde o dostavbu
v rámci nejmladšího horizontu stavební činnosti na lokalitě.

 

Soupis nálezů

Džt.04.9B009.I. (Tab.)

Drobný fragment silně zkorodovaného kovového předmětu
nepravidelného tvaru. Rozměry 1,6 x 0,7cm . Nalezen při rozebírání destrukční
vrstvy 9B009.

 

Džt.04.9B009.II. (Tab.)

Kovová (pravděpodobně bronzová), silně zkorodovaná trojbřitá
šipka s trnem kruhového průřezu. Celková délka 2,7 cm, šířka 1 cm, průměr trnu je 0,7 cm. Nalezeno při
rozebírání destrukční vrstvy 9B009.

 

Džt.04.9B010.I. (Tab.)

Kostěný předmět kapkovitého tvaru vyúsťující v ostrý
bodec. Celková délka 7,4 cm,
šířka 1,8 cm,
průměr bodce v nejširším místě cm, v nejužším cm. Nalezeno při
rozebírání destrukční vrstvy 9B010. S největší pravděpodobností se jedná o
kostěné šídlo, nebo o jiný pracovní nástroj.

 

Džt.04.9B012.I. (Tab.)

Fragment bronzového předmětu podélného tvaru s kruhovým
průřezem vyúsťujícího v ostré zakončení. Celková délka 2,2 cm, průměr 0,15 cm. Nalezeno při
snižování vrstvy 9B012. Zřejmě se jedná o zlomek konce jehly, popřípadě
bronzové jehlice do vlasů apod.

 

Džt.04.9B015.I. (Tab.)

Téměř úplně zachovalá bronzová jehla, pokřivená, mírně
zkorodovaná. Průřez tělem je kruhový, směrem ke hlavici se zplošťuje. Hlavice
s očkem se nedochovala, je odlomená. Nalezeno při rozebírání destrukční
vrstvy 9B015

 

 

Shrnutí.

 

Sondy 9A a 9B byly vymezeny v západní části tepy,
v sektoru 7.

 Sonda 9A je
čtvercového půdorysu o straně 4
m. Svou západní částí navazuje na sondu 7A, byl mezi
nimi ponechán kontrolní blok 7A/9A o šířce 0,5 m, který byl posléze
rozebrán a materiál přiřazen podle vrstev k sondě 9A. Severní částí sonda
nasedá na sondu 9B, kontrolní blok, který mezi nimi zůstal zachován, 9A/9B je
široký 1m.

 Práce byly zahájeny
29.9.2003 a zakončeny 15.10.2003, konečná dokumentace, pod níž bylo zahrnuto i
dokreslení rozšíření sondy po odebrání kontrolního bloku, provedena 29.10.2003.
Ve výkopové sezóně 2004 se v této sondě dále nepokračovalo. Byla pouze
začištěna a provedly se v ní dodatečné dokumentační práce.

Sonda 9B je obdélného půdorysu o rozměrech 3 x 4 m. Na západní straně sousedí
se sondou 7B, mezi oběmi byl ponechán kontrolní blok 7B/9B o šířce 0,5 m. Na straně jižní
sousedí se sondou 9A. Na straně severní byla ve výkopové sezóně 2004 otevřena
sonda 9C,
kontrolní blok 9B/9C je široký 1
m.

Ve výkopové sezóně 2003 byly práce započaty 16.10.2003 a
zakončeny 25.10.2003, ve výkopové sezóně byly prováděny od 10.9.2004 do
5.10.2004.

Výzkum byl proveden standardní technikou skrývání po
kulturních vrstvách, pouze výjimečně bylo použito skrývání po vrstvách
mechanických v rozmezí 10 až 20
cm (detailněji uvedeno v předchozím soupisu u
konkrétních vrstev).

 Datace osídlení
lokality byla na základě keramického materiálu stanovena do pozdní fáze
kušánského období.

Situace v obou sondách byla bohužel narušena celkem
sedmi novověkými muslimskými pohřby ( 9A0116F, 9A018F, 9A019F a 9A020F
v sondě 9A a 9B007F, 9B008f, 9B022F v sondě 9B). Jednalo se vždy o
shodný typ pohřbívání: rozměrná hrobová jáma ústila v úzkou hrobovou
komoru překlenutou klenbou z nepálené hlíny ( 9A021C, 9A022C, 9A023C,
9A024C v sondě 9A a 9B011C v sondě 9B), v níž byly uloženy
ostatky. Z těchto pohřbů byly zcela vybrány pouze dva, 9A016F (dospělý
jedinec, kostra silně rozrušena) a 9B022F (nedospělý jedinec, dítě, kostra
zcela zachována), kostry vyjmuty a uloženy v depozitáři muzea v Ak-
Kurganu. Zbylé objekty byly skryty po klenby a práce zastaveny.

Situace v sondě 9A se ukázala jako značně komplikovaná,
především díky trojstupňovité platformě ( 9A025C, 9A026C, 9A027C), která
pokrývá téměř celou plochu sondy. Je tvořena pravidelnými čtvercovými
nepálenými cihlami o straně 34
cm (plus drobné odchylky mezi 2 až 4 cm) a tvrdou jílovitou
hmotou, která vznikla pravděpodobně rozrušením těchto cihel. Její interpretace,
stejně tak jako souvislost se situací v sondě 7A je prozatím nejasná.
Zčásti také kvůli nedobraným destrukčním vrstvám 9A028 ( SZ část sondy) , 9A029
(SV část) a narušením způsobeným novověkými pohřby (viz výše). Na této úrovni
byly práce v sondě 9A zastaveny.

Sonda 9B byla původně otevřena, aby pomohla objasnit situaci
ze sondy 9A. Po skrytí povrchové vrstvy se objevila v celé ploše mohutná
destrukce 9B009, která byla narušena třemi novověkými hroby (viz výše). Tato
destrukce souvisí se zdí 9B013C, která v orientaci Z - V protíná
celou sondu v její severní polovině.

Jedná se o konstrukci nevalné kvality tvořenou nepálenými
cihlami obdélného tvaru o rozměrech 32 x 13 x 8 cm. Silně narušeno objekty
9B007F a 9B008F. Zeď je tvořena čtyřmi dobře rozlišitelnými, nenarušenými
řadami vedle sebe a třemi nad sebou.Vzhledem k charakteru konstrukce,
která připomíná dostavby ze sond 7C
a 7D(výkopová sezóna 2003) jde pravděpodobně o dostavbu v rámci
nejmladšího horizontu stavební činnosti na lokalitě.

Situaci navazující na sondu 9A představuje až destrukční
vrstva 9B015 v jižní polovině sondy, která se nachází ve shodné nadmořské
výšce s 9A027C. Na této úrovni byly práce zastaveny. 9B015 by v tom
případě byla destrukcí vrstvy 9A027C. Další destrukční vrstva ze sondy 9B,
zacházející do kontrolního bloku 9A/9B, je 9B010, která by mohla být totožnou
s vrstvou 9A028.

 Konečné rozřešení
však přinese až rozebrání kontrolních bloků 9A/9B a 7B/9B.

 

                                                                                                                                 K.
Urbanová

Čtverec 9C

Výzkum sondy 9C
začal 8.9.2004. Sonda byla rozměřena v sektoru 7 (SZ vyvýšená část
Šachristánu) severně od sondy 9B zkoumané v roce 2003 a východně od v tomtéž
roce zkoumané sondy 7C.
Mezi sondami byl ponechán zhruba 1m široký kontrolní blok a délky stran byly
vyměřeny v souladu s ostatními sondami v tomto sektoru- 4 m x 4 m. Vzhledem k nemožnosti
zrekonstruovat přesnou podobu hran sousedních sond (7C a 9B), nebylo možno dosáhnout
přesného- k nim rovnoběžného- zaměření sondy 9C.

 Mechanicky byla
odebrána svrchní vrstva (9C001), která byla výrazně proschlá a v některých
částech kontaminovaná nedávno odstraněnou haldou z loňského výzkumu.
Povrch sondy se svažoval od severní hrany směrem k jižní zhruba o 0,5 m a od západní hrany
směrem k severní přibližně o 0,2
m. Nadmořská výška povrchu sondy 9C byla v rozmezí cca 375 –
374,2 m.n.m.
U jižní hrany sondy (cca 0,6 m
od jižního profilu) se projevovala výrazná asi 0,2 m hluboká deprese povrchu
v nepravidelné linii východ-západ. Půda v této části sondy byla podezřele
měkká a nesoudržná.

 9C001 měla promíchaný
charakter a obsahovala mimo jiné i fragmenty nepálených cihel, jednu pálenou
cihlu, uhlíky a keramiku. Byla vybrána v mocnosti cca 0,2 m
v severní části sondy a 0,05 m v jižní části.

Při začišťování se v západní části sondy začaly
probarvovat tmavě hnědé drolivé nepálené cihly v jednotné orientaci
indikující zeď označenou jako 9C004C. Zeď je orientována cca SSV. Objevila se
taktéž hranice výplně vkopu pro novověký muslimský hrob, jenž narušil zeď
9C004C. Tento oválný vkop se nacházel v západní části sondy zhruba
v jejím středu. Na rozdíl od ostatních vkopů pro hroby v sektoru 7
nebyl orientován přísně severně, ale o pár stupňů na východ.

 Na zbytku plochy-
východně od vkopu a zdi- byla rozčišťěna nová vrstva (9C006). Tato vrstva byla
spíše měkčí a kypřejší. Obsahovala značnou koncentraci nepálených cihel
(především v S části sondy) a neměla jednotný barevný charakter.
Barva byla spíše šedá, místy se hnědým nebo zeleným zabarvením, obsahovala uhlíky
a vápenaté částečky. Vrstva byla mocná až několik decimetrů.

 Přistoupilo se k
vybírání výplně vkopu pro hrob 9C003F. Výplň obsahovala větší množství střepů zásobnic.
Po jejím odebrání se objevila atypicky řešená hrobová klenba. Byla tvořena
velkými střepy pithů (až několik desítek cm) a označena jako 9C005C. Střepy
patřily především dvěma velkým zásobnicím. Mezi střepy zásobnic byla zachována
i rohož, na kterou byly střepy položeny.

 Podobu már se
nepodařilo zachytit, neboť samotná střepová klenba i máry byly zničeny místními
obyvateli (?dětmi), když na ně hodili několik rozměrných nepálených cihel. Tak
došlo i k částečnému poškození pohřbu (v oblasti pánevní a hrudní).
Samotná hrobová komora byla v severní části zahnuta a splňovala tak
nakonec předpoklad muslimského ritu, kdy položená hlava pohřbeného hledí na
západ. Z hrobové komory byla vyzvednuta rozměrná mužská kostra a převezena
do místního muzea, kde uložená čeká na další antropologické zkoumání. Pohřeb
neobsahoval žádnou výbavu. Stěny vkopu byly pokryty buďto vysráženou solí
z půdy nebo zbytky vápna, kterým mohl být pohřeb zasypán. Nedochovaly se
žádné zbytky pohřebního oděvu. V některých částech kostry zůstaly zbytky
tkání a pod lebkou chomáček černých vlasů.

 Pod nehomogenní
vrstvou 9C006 ležela výrazná světle hnědá soudružná vrstva 9C007. I tato
obsahovala příměsi uhlíků a vápenaté částečky. Byla zde naleznuta zajímavá
hlavice kostěné jehlice v tvaru pravé lidské ruky (DŽT 04.9C.007.I). Tato
vrstva se projevovala v téměř celé ploše- až na JZ a SV část-
v mocnosti 5-40 cm.

 Přibližně ve středu
sondy- východně od vkopu 9C003F- se po odebrání 9C006 vyrýsovala výplň 9C008
objektu 9C009F. Tento objekt byl později označen za „tandir“ tj. chlebovou pec.
Jižně od 9C003F ležela vrstva tvrdé hlíny- možná pachsy- označená 9C014 a
vrstva 9C015.

Výplň 9C008 byla popelavá vrstva se zvýšenou koncentrací
uhlíků. Stěny objektu 9C009F byly tvořeny vypálenou hlínou (?keramickými
střepy) cca 2-3 cm
širokou a byly zasazené v šedé popelavé krustě podobného složení jako
9C008 resp. 9C010. Tvar objektu byl kruhový a jen na Z byl narušen vkopem
9C003F.

 Po odebrání vrstvy
9C007 se ve většině V části sondy 9C
objevila šedá ?popelavá vrstva s příměsi uhlíků 9C010, která po zaschnutí
tvořila pevnou krustu a svou pevností působila jako podlaha. Vzhledem
k přítomnosti tandiru 9C009F bylo usouzeno, že V část 9C byla asi vyhrazena nějakému
hospodářsky užívanému dvorku, jenž patří k budově reprezentované zdí
v Z části sondy a obé pak pochází z nejmladšího horizontu
obývání této části sídliště. V severní části sondy (až 1,5 m jižním směrem od S
hrany) nebyla pod úrovní 9C006 přímo úroveň 9C007, ale výrazný shluk nepálených
cihel bez jakékoliv jasné struktury- 9C011. V této destrukci byly nalezeny
3 fragmenty dětské lebky. I pod touto vrstvou pak z větší části ležela
úroveň 9C010.

 Spolu
s odebíráním 9C010 byl odstraněn i tandir. Samotná pec 9C009F byla obložena
konstrukcí kruhového tvaru z nepálených cihel a udusané hlíny 9C013C.
Prostor mezi touto konstrukcí a pecí byl vysypán vrstvou 9C012 se stejným
charakterem jako 9C008 a 9C010 (světle šedá popelavá s uhlíky). 9C010 byla
v celé ploše zhruba 5-10
cm mocná. Tam, kde se tato vrstva nevyskytovala, se pod
vrstvou 9C007 objevila vrstva 9C016 (např. SV roh a JV roh sondy). V JZ
části sondy byla situace nadále odlišná.

 U S hrany byla
odlišena vrstva 9C017, která ležela přímo pod vrstvou 9C010 a měla velmi
obdobný charakter jako tato. Byla však až 30 cm mocná a postupně se měnil její charakter
(od soudržné až po sypkou s větším obsahem uhlíků).

 Vrstva 9C016 byla
obdobného charakteru jako 9C007- světle hnědá soudržná s příměsi uhlíků,
občas obsahující výrazná tmavě hnědá až černá probarvení. Tato vrstva byla
bohatá na nálezy včetně mincí. Tam, kde dříve stál tandir byla odlišena kruhová
vrstva 9C020. Tato byla součástí 9C016, avšak lišila se zbarvením hlíny, neboť
ta zde byla propálená (směrem od středu slábla intenzita červenooranžové
barvy).

 Konečně byl také
odlišen objekt 9C019F s výplní 9C018, jenž narušil nejen vrstvy 9C016 a 9C021
(ležící pod 9C016), ale i mladší vrstvy 9C010 a 9C007. Nacházel se v J
části sondy 0,9 m od J hrany sondy směrem k ní. Tento objekt byl přibližně
0,2 m
široký a nepodařilo se objasnit jeho účel. Jeho výplň byla šedé barvy a
podobala se charakteru vrstvy 9C006. Doba jeho zasypání může být totožná
s dobou vzniku 9C006.

 V JZ rohu sondy
došlo konečně k odebrání kontextů 9C014 a 9C015. Tato vrstva zřejmě
porušovala úroveň 9C010, ale nelze to s jistotou tvrdit. Byla poměrně
nesoudržná světle šedohnědé barvy s výraznými příměsi uhlíků (chvílemi se
projevovala jako novověké zásypy hrobů, ale toto nebylo zatím potvrzeno). Pod
ní leží vrstva 9C023, která zatím- až na několik svrchních centimetrů- nebyla
vybírána.

 V téměř celé J
polovině sondy východně od 9C003F ležela pod 9C016 konstrukce 9C021
z nepálených cihel. Jedná se zřejmě o nějakou platformu pro zpevnění
terénu. Zhruba v polovině sondy u V hrany již neležela jasná
struktura, ale pouze nejasná destrukce cihel, zatím braná jako součást 9C021.
Východně od ní se pak podařilo odkrýt zbytek po další peci- tentokráte však již
pouze v podobě kruhového ohniště označeného jako 9C024. V okolí této
vrstvy se zatím- s výjimkou v J části- nepodařila zachytit platforma 9C021
jako konstrukce z cihel (což může být způsobeno intenzivním užíváním a
poškozením již v době existence). Toto může být vyjasněno pouze dalším výzkumem
v této části sondy. Zatím vše nasvědčuje tomu, že obě pece byly současné
se svými sousedními vrstvami tj. 9C009F s 9C010 a 9C024 s 9C021.

 V JV rohu byla
při začištění V profilu objevena i vyšší řada cihel nad kontextem 9C021.
Jelikož určitě nebyla v jiných částech platformy 9C021, s velkou
pravděpodobností lze konstatovat, že východním směrem od sondy 9C může pokračovat tato
platforma ve více řadách nebo zde stojí spodní řady zatím neznámé zdi, čemuž by
nasvědčovala i šířka tohoto jevu na profilu.

 V SV části sondy
se pod vrstvou 9C016 nacházela vrstva 9C022, která asi porušila okolí ohniště
9C024. Obsahovala množství uhlíků, zvířecích kostí a drobných nálezů (především
tkalcovských závaží, kostěného zboží) a jednalo se zřejmě o odpadní vrstvu snad
i odpadní jámu. Tato vrstva se postupně svažuje a tak došlo i k odebrání
části nížeji ležící vrstvy 9C027. Ta zatím nebyla záměrně vybírána.

 Mezi vrstvou 9C022 a
zdí 9C004C zůstávají zbytky destrukce 9C011. Jedná se o rozbité cihly ležící
v jedné rovině a pokračující směrem na J v jednom pásu cihel na dně
výkopu 9C003F. Nachází se přibližně ve stejně výšce jako 9C021, ale podle zatím
odkrytých částí lze konstatovat, že je jinak orientovaná než platforma 9C021.

 Po odstranění
kontrolního bloku 7C/9C byla zachycena i zeď 9C026C (tj.7C/9C006C- viz níže)
z nepálených cihel postavená přibližně Z-V směrem objevená v roce
2003 při zkoumání sondy 7C.
Nejdříve byla narušena zdí 9C004C a později východně od této zdi i objektem
9C003F. Tak zatím nelze nic říci o jejím pokračování v sondě 9C popř. o její souvislosti
s platformou 9C021 nebo spodní linií 9C011.

 Dne 9.10.2004
skončily všechny práce v sondě 9C
a byla dokončena terénní dokumentace vyhotovením nákresů půdorysu a S,V,J
profilu v měřítku 1:20. Dále byla provedena nivelace půdorysu i zdi
9C004C.

 

Rozebírání kontrolního bloku 7C/9C[6]:

 

 28.9.2004 bylo
započato skrývání kontrolního bloku západně od sondy 9C- 7C/9C. Tento již
nadále neplnil svou funkci a stal se potenciálním nebezpečím svým zřícením,
neboť byl značně narušen vkopy pro novověké hroby odhalenými již v roce
2003. Jeho rozebráním se měla objasnit struktura zdi 9C004C (orientace S-J) a
její vztah ke zdi 7CZ“2“ (orientace Z-V), která byla zachycena na
V profilu sondy 7C
v roce 2003. Všechny práce byly konzultovány s Mgr. J.Halamou, který
vedl předchozí výzkum v sondě 7C.

 Po sejmutí svrchní
vrstvy 7C/9C001 se jasněji vyrýsovaly hranice vkopů pro novověké hroby
(7C/9C003F v S části bloku S od zdi 7CZ“2“ a 7C/9C011F(s výplní 7C/9C010)
v J části bloku), vrchní řada cihel zdi 9C004C, vkop 7C/9C008 pro zeď
9C004C, který narušil nyní již odkryté svrchní řady zdi 7CZ“2“ tj. 7C/9C006C.

 Vkop 7C/9C003F se
svou výplní 7C/9C002 narušil svou jižní hranou i zeď 7C/9C006C. Tato zeď je tak
na velmi malém úseku narušena jak tímto vkopem, tak i vkopem pro 9C004C
7C/9C008 s výplní 7C/9C007. Zeď 9C004C je postavena téměř kolmo na
překopnutou zeď 7C/9C006C a její nejnižší řada cihel leží přímo na ní.

 Nadále bylo
pokračováno v odebírání dalších vrstev 7C/9C004 a 7C/9C005, čímž byla
odryta základová spára zdi 9C004C. Na bázi vrstvy 7C/9C005 (mocná až 1 m) bylo rozebírání bloku
zastaveno, neboť dalšími pracemi by nutně musely být narušeny novověké hroby a
byla by i ohrožena statika odkryté zdi 7C/9C006C, která totiž záhadně uhýbá
severním směrem, jak bylo zjištěno již v roce 2003.

 Ke konci výzkumu
došlo i k rozpoznání zdi 7CZ“1“ označené jako 7C/9C009C (zhruba Z-V
orientace v J části sondy 7C),
která těsně sousedí na jižním konci kontrolního bloku se zdí 9C004C (vypadá to,
že ta spodní řadou cihel přiléhá k vrchní části zdi 7C/9C009C netvořené
zde ještě cihlami, ale pachsou). Toto spojení je z větší části narušeno
vkopem 7C/9C011F (a výplní 7C/9C010 viz výše). Celá situace byla zdokumentována
spolu se sondou 9C.

 

 

Diskuse[7]:

 

 Určení prostoru
hospodářsky užívaného dvorku a jeho vztahu k okolní zástavbě v nejmladší
(tj. poslední) fázi existence sídliště na Džandavláttepa, by mohlo zásadním
způsobem přispět k rekonstrukci vzhledu sídliště v sektoru 7
v této době. Zatím nejsme schopni určit jak a po jaké události došlo
k opuštění[8] sídliště (živelně nebo postupně,
pozvolný úpadek nebo zánik násilným zásahem zvenčí, pokračování sídliště
v některé jeho části nebo opuštění sídliště jako celku). Vzhledem
k tomu ani nevíme jaký osud postihl pozůstatky poslední stavební fáze.Zeď
9C004C, jež zřejmě této poslední fázi odpovídá, je dochována pouze do výšky
spodních třech až čtyř řad cihel a až na situaci v sondě 10C nic nenaznačuje, že by
v okolí (především v 7C) byla tato poslední fáze zachycena
v architektonické podobě. Tak se mohlo stát, že převážná část pozůstatků
města (zdi budov) byla zničena a naše informace budeme moci čerpat např.
z odpadních vrstev, které se spíše než v interiéru budou vyskytovat
na hospodářských dvorcích. Význam odkrytí dvorku by mohl být i pokud by nám svou
orientací a velikostí umožnil rekonstruovat pravděpodobný urbanistický plán
blízkého okolí (srovnáním se známými odkrytými lokalitami). Bohužel se nám
zatím nepodařilo dostatečně osvětlit vztah podlahové úrovně dvorku
s dochovanou zdí. Do budoucna bude určitě zajímavé sledovat okolní sondy
jak na S , tak na V od 9C,
neboť se v obou směrech dá předpokládat i pokračování architektury i
utilitární části domu s dalšími zajímavými nálezy.

 V samotné sondě 9C je potřeba dostatečně
vysvětlit vztah mezi konstrukcí 9C021, ?destrukcí 9C011, a zdí 9C004C. Také je
třeba zjistit jak pokračuje zeď 9C026C (7C/9C006C=7CZ“2“) východně od 9C004C
(zatím se to nepodařilo zjistit, neboť její pokračování bylo přerušeno hrobem
9C003F). Nejasný je také vzhled okolí ohniště (resp. pece na chleba 9C024)- vše
naznačovalo, že by pec mohla být postavená na samotné konstrukci (a tedy
mladší) nebo postavena spolu s touto konstrukcí (tj. současná). Stejným
způsobem je třeba další odkryvem vyjasnit objekty (zatím označovány jako
vrstvy) na JZ a SV sondy (9C023 a 9C022). Jedná se o pozdější odpadní jámy nebo
?planýrovací resp. odpadní vrstvy vznikající průběžně při užívaní dvorku?

 Zeď 7CZ“2“ zřejmě
patří ke starší stavební fázi, ale podle nálezů stále do pozdněkušánského
období (3.-4.stol.?). Tím pádem se výrazně (podle sondy 9C) rýsují dvě fáze města
v pozdněkušánském období a stálo by za zvážení zda můžeme určit výrazné
rozdíly mezi nálezy, které bychom takto připisovali těmto jednotlivým fázím[9]. Pomoci by nám k tomu vedle
precizního rozboru keramiky mohly i rozbory mincí a chronologicky citlivých
drobných nálezů. Pokud by však poslední fáze byla nějaká krátkodobá přestavba[10] před konečným zánikem sídliště, pak by
se rozdíly v materiální kultuře mohly vzhledem k naším současným znalostem
této problematiky jevit jako nepostižitelné.

 Nejasný nadále
zůstává i výškový rozdíl mezi sondami 7C,9C,10C a sondami jižněji položenými 7A,B,E a
9A,B,E . Vzhledem k tomu, že máme odkrytou základovou spáru 9C004C a nad
ní pouhých několik řad cihel, je jasné, že dům v této fázi vyčníval
výrazným způsobem (téměř celou svou výškou) nad dnešní okolní terén. Proto
bychom se měli ještě jednou zamyslet nad možností řešení výškového rozdílu
v antice pomocí terasovitého systému výstavby. Jak se ovšem- při celkově
vysokém poškození pozůstatků této nejmladší[11]
fáze- mohou tyto terasy archeologicky projevovat a jak by popř. vypadaly
v antice?

 Osobně si nemyslím, že
by kušánské domy měly sklepy nebo jiné zahloubené prostory, ale pokud je zde
možnost, že je mít mohly, mělo by být při hodnocení archeologické situace i
k tomuto přihlédnuto.

 Mnohem složitější
problém by pak měl být nahlédnut[12] v souvislosti s výsledky tohoto
archeologického výzkumu. Jakými metodami a dalšími zkoumáními může tento výzkum
odhalit nejasný obraz kušánské historie. Může výzkum této lokality přispět
k osvětlení role této oblasti v kušánské době? Věřím, že ano. Zároveň
však pokorně přiznávám, že já nevím jak.

 

Závěr:

 V sondě 9C se podařilo odkrýt
hospodářsky využívaný dvorek stavby z nejmladšího známého horizontu
obývání sídliště a zeď 9C004C patřící zřejmě ke stejné době. Ta narušuje starší
zeď 7C/9C006C.

 

                                                                                                                                 L.
Grmela

 

---

[1] Another row of four bricks
of the same dimensions has been found in the southern part of the trench, but
it is not obvious enough to which construction they belong.

[2] Identified by Shapolat
Shaydullaev.

[3] Pokud není udáno jinak,
jedná se vždy o největší rozměr.

[4] Jedná se o rozměry
naměřené v rámci sondy 9A.

[5] Číselné údaje jsou vždy
největšími naměřenými hodnotami v pořadí šířka, délka, výška.

[6] Používám zde zatím pouze
pracovní označení vrstev pro rozebírání tohoto bloku, neboť konečné ztotožnění
s vrstvami v sondě 7C
bych rád udělal, až jim J. H. dá nová označení.

[7] Tyto poznámky nechť jsou
vedoucím expedice chápány s lehkou nadsázkou. Většina tvrzení pochází spíše
z nedostatku informací, ale přesto jsem považoval za zajímavé je utřídit a
zmínit. Tato diskuse by tak neměla být součástí konečné verze výkopové zprávy.
Navíc některé otázky zmiňuji jen proto, abych na ně sám nezapomněl.

[8] Tato tvrzení se opírají
především o mou neznalost této problematiky.

[9] Tato otázka vychází
z nevydělení 7C/9C006C (7CZ“2“) z pozdněkušánské doby. Navíc i ty
nejstarší nálezy keramiky v sondě 9C byly odborníky hodoceny jako pozdně kušánské.

[10] Nechci zde hodnotit
architekturu nejmladší fáze podle 4m úseku zdi 9C004, ale při detailnějším
rozboru mi přišla svým způsobem nepořádně postavená.

[11] Já osobně bych se měl na
příště vyvarovat užívání pojmů poslední (nebo nejmladší) fáze- mohlo by to být
(při odkrytí ještě mladších fází v jiné části tepa) zavádějící.

[12] Výzva především pro
vedoucího expedice! Míněno veskrze dobře a pokorně. S pozdravem autor.